Téměř jakákoliv akciová společnost může výrazně ušetřit na dani z příjmů. Stačí, aby se přeměnila na fond pro kvalifikované investory, a místo obvyklých 19 procent odvede na dani z příjmů pouze pět procent. Fond přitom nemusí být vůbec aktivní, stačí, že je zapsaný na burze.

S tím může být brzy konec. Senátor Libor Michálek (za piráty) chce, aby se daňové zvýhodnění týkalo jen opravdu aktivních fondů. "Některé společnosti využívají tohoto finančního nástroje výlučně pro daňovou optimalizaci," tvrdí Michálek ve svém návrhu na změnu zákona o dani z příjmů.

Zájemci o investování běžně nakoupí podíl ve fondu (v případě fondu pro kvalifikované investory je minimální vklad milion korun), který pak s jejich penězi dále obchoduje. Především developerské firmy ale zakládají fondy, které své akcie investorům nenabízejí. Často proto, že jsou v držení jednoho vlastníka a firma na prodeji podílu ani nemá zájem. "Fakticky se jedná o podobný investiční nástroj, jakým jsou korunové dluhopisy," přirovnává Michálek. Dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny nepodléhaly dani, proto je podnikatelé využívali, aby ze svých firem dostali nezdaněné peníze.

40 firem

zatím využilo možnost založit investiční fond pro kvalifikované investory, aniž by na burze aktivně obchodovaly. Jde hlavně o developerské firmy, svůj fond má ale i ČEZ.

Fondy kvalifikovaných investorů lákají firmy hlavně kvůli volnosti ve výběru, do čeho investovat. Kromě nemovitostí mohou investoři peníze vložit například i do uměleckých děl či archivního vína. Navíc stačí investovat jen do jednoho či dvou projektů. U běžných fondů jsou požadavky na diverzifikaci portfolia výrazně přísnější.

Nižší, pětiprocentní daň pro investiční fondy platí od začátku roku 2015. Cílem tehdejší novely bylo rozproudit obchodování na pražské burze. Nápad se však minul účinkem, tuzemská burza stále skomírá. Objem obchodů na jejím akciovém trhu loni meziročně klesl téměř o 30 miliard na 138,8 miliardy korun.

Podle daňové poradkyně Simony Hornochové by na burzu měl mít přístup jen fond, u kterého se předpokládá, že bude aktivně obchodovat. "Ukázalo se, že burza v praxi tuto podmínku nedodržuje a dochází k účelovým registracím čistě z daňových důvodů," říká. "Investiční fondy včetně fondů kvalifikovaných investorů měly být opravdu fondy za účelem investování na kapitálovém trhu, a ne aby si tam někdo zaparkoval budovy a snižoval si daň z běžného podnikání," dodává Hornochová, která dříve působila i jako náměstkyně na ministerstvu financí.

Praxe, kdy se akciové firmy přeměňují na investiční fondy, aby se vyhnuly placení daní, není ještě příliš rozšířená. V říjnu bylo u České národní banky registrováno přes 400 investičních fondů, aktivní na finančním trhu není zhruba desetina z nich. Podle Michálka představuje roční únik na dani z příjmů několik stovek milionů korun. "Je ale značné riziko, že tento nástroj bude využíván ve stále větším rozsahu," varuje Michálek. Potom by stát mohl na dani přicházet o miliardy korun ročně. Pokud by naopak novela prošla, státní rozpočet by podle senátora získal přibližně 600 milionů korun ročně.

Možnost ušetřit díky založení investičního fondu na dani miliony korun využívají hlavně firmy, které mají nemovitosti. Ty pak do fondu vloží. "Není to typické jen pro developery, ale třeba i pro některé obchodní řetězce, které do fondu dávají nemovitosti, v nichž mají své obchody," uvádí Hornochová. Nájemné z těchto budov, případně zisky z vybudovaných nemovitostí pak daní pouze pěti procenty.

Svůj fond má například developerská společnost Central Group. Jediným akcionářem tohoto uzavřeného fondu je Central Group a další její dceřiné společnosti. Za loňský rok fond vykázal zisk přes 280 milionů korun, ze kterého na dani z příjmů odvedl jen 14 milionů. To je o 25 milionů méně, než kdyby Central Group zisk danila jako běžná právnická osoba.

Partner poradenské společnosti BDO Marek Moudrý je přesvědčený, že developerské firmy nezakládají investiční fondy jen kvůli nižším daním: "Je to pro ně také cesta, jak v případě opakování krize z roku 2008 získat externí kapitál na financování svých projektů," říká Moudrý. Dodal, že investoři vyžadují regulovaný subjekt, který má historii a má v portfoliu více projektů.

Fond pro kvalifikované investory má také polostátní podnik ČEZ, který do něj vložil své obnovitelné zdroje energie. Co by se s jejím fondem stalo, pokud by novela prošla, nechce společnost předjímat.

S Michálkovým návrhem, který prošel připomínkovým řízením a nyní ho projedná vláda, nesouhlasí jen ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle jeho zástupců by s tak důležitou změnou zákona měla přijít vláda nebo ministerstvo financí. Návrhu navíc vyčítá, že uváděné dopady na státní rozpočet nejsou podloženy podrobnější analýzou.

Za rozhodující stanovisko MPO nicméně považuje postoj ministerstva financí, které novelu naopak podporuje. Současná podmínka, aby akcie investičního fondu byly zapsány na burze, není podle resortu dostatečná a měla by se zrušit. "V současné praxi investiční fondy emitují své akcie na evropském regulovaném trhu (jako je například Burza cenných papírů Praha) za účelem formálního splnění podmínky pro získání nižší sazby daně, ale ve skutečnosti s těmito akciemi není nijak obchodováno," souhlasí s Michálkem ve své zprávě úředníci ministerstva financí.

Česká národní banka, která musí vznik každého fondu pro kvalifikované investory schválit, zaujala k novele neutrální stanovisko.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.