V novém úřadě se ještě ani pořádně nezabydlel, za pár týdnů se přitom může Tomáš Hüner z ministerské kanceláře na pražském Františku znovu stěhovat. Vláda Andreje Babiše ve středu zřejmě nezíská důvěru sněmovny. Při dalším pokusu o sestavení nového kabinetu pak hnutí ANO nejspíš začne vyjednávat o koalici. A právě Hünerův post může být pro ostatní strany jedním z hlavních lákadel.

Osmapadesátiletý strojař, který už ve svém úřadě před lety působil jako náměstek ve vládách ODS, si ale z takových scénářů těžkou hlavu nedělá. "Kdybych nad tímhle přemýšlel, tak skončím v Bohnicích. Na politiku se neohlížím, snažím se jen dobře dělat svou práci," říká nestraník Hüner, který na průmysl a obchod (MPO) přišel z vedení tuzemské pobočky Siemensu. Hned na začátek se uvedl razantně, když vyhodil 10 z původních 11 náměstků.

Více než o personální výměny se teď ale nastupující ministr musí starat o nevyřešené problémy, které mu zanechali jeho předchůdci. Je třeba urychleně rozhodnout, jak stát přistoupí k financování dostavby elektráren Dukovany a Temelín, jejichž jaderné bloky se blíží ke konci své životnosti.

Co musí Hüner řešit

Zajištění lidí do výroby

Průmysl šlape, dusí ho ale nedostatek volných pracovníků. Ministerstvo průmyslu proto hodlá usnadnit nabírání lidí z Ukrajiny a dalších zemí. Pro ty by se do půl roku měla zjednodušit vízová pravidla.

Financování jádra

Do března musí vláda rozhodnout, jakým způsobem bude financovat dostavbu jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Premiér Babiš i ministr Hüner preferují, aby stamiliardovou investici zaplatil polostátní ČEZ, ten to ale razantně odmítá.

Čerpání dotací

Ministerstvo má z evropských fondů k dispozici přes 110 miliard korun, které musí do tří let rozdělit mezi firmy. Dosud se ale stihlo vyčerpat pouhých devět miliard, dalších asi 20 mají žadatelé přislíbených.

Rychlý internet

Celkem 14 miliard získalo Česko od EU na zrychlení internetu na venkově. Už čtvrtým rokem ale dotační program, který je určený na stavbu rychlých sítí, stojí. Pokud MPO brzy nezasáhne, z peněz se nejspíš nevyčerpá téměř nic a stát pak bude muset miliardy Bruselu vracet.

MPO se navíc dlouhodobě nedaří čerpat desítky miliard korun z Bruselu a taky stále stojí před citlivou otázkou cen na mobilním trhu. Hüner sám přiznává, že se s těmito tématy musí teprve seznámit.

Chybějící lidi zastoupí Ukrajinci

Asi nejpalčivějším problémem, po jehož řešení volá celý průmysl v čele s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu, je ovšem nedostatek lidí na všech možných pozicích − přímý následek rychle rostoucí ekonomiky.

Podle posledních odhadů hledají firmy rekordních více než dvě stě tisíc zaměstnanců. Agentura Ipsos navíc v exkluzivním průzkumu pro HN provedeném mezi stovkou manažerů zjistila, že 29 procent tuzemských firem muselo loni kvůli chybějícím pracovníkům odmítat některé zakázky.

Podobně jako jeho předchůdci chce i Hüner tento problém řešit tím, že přivede levnou pracovní sílu ze zahraničí. "Je třeba zajistit, aby práce, které již Češi nejsou ochotni dělat, obsadili pracovníci z jiných zemí. A to z takových, které jsou nám blízké kulturně, ale i nábožensky, což je příklad Ukrajiny či Bulharska," říká.

Právě udělování víz na Ukrajině ale bývá často spojováno s korupcí a působením mafie. I to chce Hüner řešit: "Uvažujeme o tom, že by pracovníci do země přicestovali na turistická víza a pracovní víza by si pak vyřídili tady v Česku. Tím se odstraní korupční riziko, kdy dělník či dělnice, které tady potřebujeme, čekají na vízum, a aby se do země dostali rychleji, musí platit různým mafiánům." Odhaduje přitom, že jednodušší nábor zahraničních pracovníků by mohl začít fungovat do půl roku.

Podniky musí vědět, jak inovovat

Řada tuzemských podniků řeší nedostatek volných lidí také zaváděním robotů, kteří je ve výrobě nahrazují. V továrnách se rovněž více objevují různé počítačové technologie, které pomáhají produkci urychlovat a lépe brání výpadkům strojů.

Takové modernizační hnutí, které je označováno jako Průmysl 4.0, už podporovala předchozí Sobotkova vláda. A ministr Hüner hodlá v tomto směru na své předchůdce navázat. Podniky ale nemohou příliš počítat s dotační podporou určenou na jejich modernizaci.

"Evropská komise by na to mohla nahlížet jako na nepovolenou podporu. Proto musí výrobci do inovací investovat sami. My chceme jít především cestou ukazování příkladů," říká šéf MPO. Oslovil už proto průmyslové svazy, s nimiž hodlá nastartovat informační kampaň, která podnikům napoví, jak by jim nové technologie mohly pomoci.

Tomáš Hüner (58)

Rodák z Havířova vystudoval Strojní fakultu brněnského VUT. Do roku 1994 pracoval v polostátním ČEZ jako zástupce ředitele pro provoz a techniku. Poté osm let šéfoval Severomoravské energetice. Od roku 2006 byl ve službách ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kde dělal náměstka ministrům ODS Martinu Římanovi a Martinu Kocourkovi. Od roku 2015 až do nástupu do čela MPO vedl divizi Energy Management v tuzemské pobočce koncernu Siemens. Hüner je nestraník. Vedle angličtiny a němčiny ovládá ještě ruštinu a bulharštinu.

Do modernizace se pouští především firmy z automobilového průmyslu, které působí na silně konkurenčním trhu. Zvláště menší podniky zatím s inovacemi vyčkávají. "Nové technologie postupně zlevňují, firmy musí ale odtušit, kdy je ten správný čas na to, aby se do nich pustily," podotýká Hüner. A právě proto prý dává osvěta v oblasti Průmyslu 4.0 smysl.

Ať ČEZ zaplatí za jádro sám

I přes to všechno je nový ministr primárně energetik. A jedno velké téma čeká na rozřešení hned toto jaro. Jedná se o dostavbu jaderných bloků. Vláda musí rozhodnout, kdo nové reaktory zaplatí.

A i když času není nazbyt, zatím se jí do toho příliš nechce. Polostátní ČEZ již dlouho varuje, že pokud se letos na jaře nezačne s výběrem dodavatelské firmy, nestihne se nový reaktor postavit do roku 2035, kdy začnou dosluhovat bloky v Dukovanech.

Hüner stihl hned v prvním rozhovoru pro Seznam.cz loni v prosinci naštvat minoritní akcionáře ČEZ, když prohlásil, že firma je dost silná na to, aby nový blok za 200 miliard zaplatila sama.

ČEZ nicméně takový nápad již několik let odmítá s tím, že se jedná o ekonomicky nerentabilní strategický záměr státu. A proto by měla vláda za chystané jaderné projekty nabídnout nějakou formu podpory či záruk. "Když se budu řídit zákonem, tak stejně nemůžu přijít na valnou hromadu a beztrestně udělat nějaký krok, kterým znehodnotím akcii," mírní dnes svoje slova ministr.

Další možnou variantu navrhlo před rokem vedení ČEZ. Jde v ní o to, že by se polostátní obr rozdělil. Stát by pak jednu z firem ovládl ze sta procent a mohl by jí pak výstavbu jednoduše nařídit. "Na rovinu, moc se mi takový nápad nelíbí. Ale svoji preferovanou variantu řešení vám ještě opravdu neřeknu," komentuje takové řešení Hüner.

Související