Při své poslední cestě do regionů, která se uskutečnila na přelomu loňského listopadu a prosince, se prezident Miloš Zeman nezapomněl zmínit o zvažované výstavbě vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe, jejímž nejhlasitějším zastáncem je už několik let. Ve Strážnici na Hodonínsku před svými fanoušky mluvil o tom, že už začátkem roku 2018 má být hotova studie proveditelnosti, která by měla dát základní odpovědi, zda je tento megaprojekt v hodnotě několika set miliard korun uskutečnitelný.

Když Zeman před obyvateli slováckého města ležícího u trasy plánovaného vodního koridoru řečnil o důležitosti vodní dálnice, málokdo by věřil, že kdysi byl odpůrcem kanálu. Sám to přiznává v předmluvě ke knize Křižovatka tří moří.

"Byl jsem ovlivněn názorem mých dřívějších ministrů, že vodní dopravu nepotřebujeme, neboť vše odvezeme po železnici a silnici," píše nynější hlava státu. Názor prý změnil po přečtení prvního vydání zmíněné knihy, kterou dostal od autorů a přečetl si ji na své chalupě. "Dospěl jsem k názoru, že jde o nejdůležitější projekt pro naši krásnou zemi a celou střední Evropu," uvádí Zeman.

Podobný přemet není u prvního muže republiky ojedinělý, nýbrž několikátý v řadě.

Jeho otočky, úkroky, či dokonce piruety se týkají i skutečností mnohem podstatnějších pro fungování společnosti − výkladu prezidentských pravomocí, držení zbraní, přímé demokracie nebo vztahu ČR k EU a světovým mocnostem. Anebo také náboženských otázek. Zeman sám na svých veletočích nevidí nic divného. "Jen idiot nemění názory," říká hlava státu a odvolává se na slova Winstona Churchilla.

Pragmatismus, či bezpáteřnost?

Politologové a komentátoři si ale kladou otázku, nakolik může být takový politik pro voliče čitelný, předvídatelný a důvěryhodný. Zda nehrozí, že podobně nevyzpytatelně a oportunisticky se bude chovat i po případném znovuzvolení. "Zeman ale přitahuje ten typ voličů, kterým na názorové kontinuitě nijak zvlášť nezáleží. Chtějí hlavně silného vůdce a chtějí od něj dynamickou akci. Nevadí jim, že se třeba z bývalého eurofederalisty stal příznivec východní politiky," soudí Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Proměny Miloše Zemana v hradní korouhvičku si všímá i politolog Lubomír Kopeček, autor nedávno vydané knihy Miloš Zeman: Příběh talentovaného pragmatika.

Kromě jiného připomíná, že Zeman se na začátku devadesátých let ještě hlásil k liberálům a centristům, odmítal, že by byl levičák. Kdyby prý žil v Německu, "volil by určitě FDP", prohlašoval tehdy.

Následně se ale v roce 1993 dostal do čela ČSSD a stal se na několik let vůdcem celé české levice.

Dodnes však někteří členové ČSSD tvrdí, že ve skutečnosti autentickým sociálním demokratem nikdy nebyl, a poukazují i na to, že Zeman se v posledních letech výrazně posunul směrem ke krajní pravici.

"Jak stárne, stává se spíš takovým národně, konzervativně orientovaným politikem. Za ty roky se hodně proměnil, asi i osobnostně. A myslím, že řadu svých dnešních názorů by v době, kdy byl předsedou vlády, neříkal," uvedl na prezidentovu adresu už v listopadu 2016 pro týdeník Echo tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Když politolog Kopeček v závěru své knihy hodnotí Zemanovu stopu v polistopadové politice, za nejkontroverznější označuje právě poslední etapu spojenou s výkonem funkce prezidenta. Vypichuje "proruskou a pročínskou vstřícnost", kterou podle něj doprovázelo výrazné oslabování západní orientace Česka.

Autor knihy v této souvislosti hovoří o "naprostém popření" Zemanovy vlastní politické minulosti coby rebelujícího opozičníka z roku 1989.

Příčiny změn vidí v mentálních rysech Zemanovy osobnosti i v pragmatických pohnutkách spojených se zázemím, které někdejšímu prognostikovi do prezidentského úřadu pomohlo. "Nabízí se otázka, zda tímto popřením Miloš Zeman ve skutečnosti nepřekročil hranici mezi pragmatismem a bezpáteřností," píše Kopeček a odpověď ponechává na čtenářích.

Babiš s doložkou nejvyšších výhod

Výrazná Zemanova metamorfóza je vidět i na diskusích kolem vlády Andreje Babiše. Dnes prezident nemá problém s menšinovou vládou bez podpory, jíž předsedá člověk čelící trestnímu stíhání kvůli údajnému dotačnímu podvodu při výstavbě Farmy Čapí hnízdo.

Po pádu Nečasova kabinetu v roce 2013 přitom ta samá hlava státu opětovné sestavení pravicové vlády odmítala s vysvětlením, že člen takového kabinetu by mohl být "postižen řízením svého ministerstva z cely předběžného zadržení". Po Babišovi, kterého v roce 2011 nazýval zrádcem, už ani nežádal 101 notářsky ověřených podpisů, jak to chtěl po uvažované koalici tvořící se v prvním roce jeho prezidentování kolem Miroslavy Němcové z ODS (nakonec dal tehdy při výběru premiéra přednost sobě blízkému nestraníkovi Jiřímu Rusnokovi).

Související
Infografika Zemanovy přemety

V roce 2013 se Zeman mimo jiné zaštiťoval vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem a šéfem protimafiánského policejního útvaru Robertem Šlachtou, kteří měli kolem Nečase a jeho partnerky Jany údajně najít "korupční mafii". Dnes ale prezident mluví o jejich selhání. "Já myslím, že mnozí z nás, včetně mě, naletěli," uvedl Zeman loni v červnu na TV Barrandov. Nyní překvapivě stojí i na straně trestně stíhané Jany Nečasové, kvůli níž Nečasova vláda padla.

V souvislosti s Andrejem Babišem odvolal i svá starší slova o presumpci viny platící pro politiky. Dnes hovoří o tom, že by si politici a novináři neměli hrát na vyšetřovatele, nebo dokonce na soudce, ale měli by vyčkat výsledků vyšetřování.

Jednou s bílými, podruhé s černými

Pokud názory mění mladý člověk, je to pochopitelnější, než když se tak děje u zralého muže, který už dávno překročil sedmdesátku. Psychologové v těchto případech odhadují vícero možných příčin.

"Důvody, proč lidé mění své názory, jsou různé. Od účelového manipulativního jednání až po náboženské či ideologické konverze a změny osobnosti kvůli psychoaktivním látkám nebo počínající demenci. Asertivní pravidla sice říkají, že člověk má právo změnit názor, ale názory na důležité věci, zásadní postoje, by se měly měnit jen vzácně," říká psycholog Jeroným Klimeš.

"Člověk prostě nemůže být v pondělí levičák a v pátek pravičák, v létě ateista a v zimě katolík. Identita je vcelku stabilní osobnostní psychická charakteristika," dodává, aniž by si dovolil detailně posuzovat příčiny Zemanových kotrmelců.

To třeba Karel Schwarzenberg, Zemanův soupeř z prezidentské volby v roce 2013, nedávno uvedl, že u Zemana pozoruje změnu osobnosti a vše dává do souvislosti s nezdravým životním stylem.

"Já ho znám už dvacet let a on se velice změnil. Každý lékař vám potvrdí, že dlouhé používání návykových látek odstraňuje zábrany," uvedl politik TOP 09 s dovětkem, že to považuje za velký problém.

Sám Miloš Zeman ale nabízí i zcela jiné vysvětlení. V roce 2016 v rozhovoru pro Šachový svaz prozradil, že při "vládnutí" mu pomáhají vlastnosti získané hraním královské stolní hry. Během pobytu na zámku v Lánech prý často hraje šachové partie sám se sebou. "A protože jsem jako každý člověk schizofrenik, v každém jsou minimálně dvě až tři bytosti, snažím se jednou polovinou mozku přemýšlet za bílého a druhou za černého," uvedl tehdy. Nemění tedy názor, pouze střídá úhly pohledu, z nichž posuzuje českou i světovou politickou šachovnici.

Související
Infografika Zemanovy přemety