Rozhodnutí norské vlády vydat licence na těžbu ropy v Barentsově moři není protiústavní. Ve čtvrtek tak rozhodl soud v Oslu, který odmítl stížnost ekologů, podle nichž bylo rozhodnutí v rozporu s právem lidí na zdravé životní prostředí. Rozhodnutí norského ministerstva ropného průmyslu a energetiky z jara 2016 napadl Greenpeace a další dvě ekologické organizace − Norge a Nature and Youth.

Norská vláda podle ochránců životního prostředí porušila Pařížskou dohodu o klimatu i ústavu země, když ropným společnostem povolila rozšířit průzkum a těžbu v Barentsově moři.

"Tvrzení ekologických organizací, že plán (udělení těžebních licencí) porušuje článek 112 ústavy, neobstálo," uvedl soud. "Stát, který zastupuje ministerstvo ropného průmyslu a energetiky, je zproštěn obvinění," stojí v rozhodnutí.

1,5 milionu

V přepočtu tolik českých korun činí soudní výlohy, které norský soud nařídil uhradit stěžovatelům.

Ministerstvo udělilo v květnu 2016 licenci k těžbě ropy v norské části Arktidy 13 společnostem. Vedle norské státní firmy Statoil a amerických těžebních skupin Chevron a ConocoPhillips dostal povolení těžit v Arktidě například i ruský Lukoil.

"Paragraf o životním prostředí v naší ústavě byl poprvé potvrzen i při reálné soudní při, ovšem to, že soud neuznal podíl Norska na ničení zemského klimatu, je velkým zklamáním. I přes neúspěch si myslím, že lidé budou častěji zpochybňovat špatná rozhodnutí svých vlád a častěji se dožadovat jejich nápravy," uvedl k rozhodnutí soudu ředitel Greenpeace Norsko Truls Gulowsen.

Norsko je největší západoevropský producent ropy. V současné době těží přibližně 1,9 milionu barelů denně, druhá Británie zhruba milion barelů denně. Norské geologicky ověřené zásoby nyní dosahují 6,6 až sedm miliard barelů. Nejbohatší Venezuela disponuje podle údajů amerického ministerstva energetiky 301 miliardami barelů, Rusko 80 miliardami.

Ropných zásob v Severním moři ubývá, proto se norské i další společnosti snaží nalézt náhradu v dosud téměř nedotčené Arktidě. "Přístup na tamní ropná pole je pro nás naprosto zásadní," prohlašuje v listu Financial Times Arne Sigve Nylund, který odpovídá za průzkum nalezišť v norském státním koncernu Statoil. Těžba v Arktidě se podle něj vyplatí už při ceně 35 dolarů za barel.

Norsko může u svého pobřeží vytěžit až 12,5 miliardy barelů ropy. Takové jsou podle expertních odhadů dosud neobjevené ropné zdroje. Z toho asi dvě třetiny připadají na Barentsovo moře, kde se Norové o jeho nerostné bohatství dělí s Rusy.

Objevují se však i skeptické hlasy.

"Diskuse o bohatství Arktidy u nás probíhá v jakési bublině. Vydatných nalezišť bylo v Barentsově moři objeveno velice málo. Navíc sílí odpor proti těžbě v tomto re­gionu," míní Thina Saltvedtová, která ve skandinávské bance Nordea sleduje trh s ropou.

Související