Velké, střední i malé firmy v Česku řešily v končícím roce velmi rozmanité problémy − jeden ale měly všechny společný. Nedostatek lidí. V době rostoucí ekonomiky je nezaměstnanost rekordně nízká a sehnat nové zaměstnance je velmi obtížné. V roce 2017 to nejvíce dopadlo na průmyslové podniky. Profese, která je nejvíce nedostatková, se jmenuje kvalifikovaný dělník ve výrobě.

Právě jeho HN vyhlašují byznysovou osobností roku. Nedostatek lidí byl jedním z hlavních faktorů, které letos dominovaly české ekonomice.

Zatímco dříve si podniky vybíraly, koho přijmou, letos musely brát každého, kdo měl zájem pracovat.

"Firmy jsou dnes už ochotné zaměstnávat i vězně, což se tu historicky ještě nedělo," říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

A stávajícím zaměstnancům notně stouplo sebevědomí: po podnicích začali požadovat razantní zvýšení platů.

"Tlak na růst mezd je dnes skutečně obrovský, asi největší, jaký jsme kdy zažili," potvrzuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odboráři si často říkají o dvouciferný nárůst. Nebojí se přitom pohrozit stávkou či jinými nátlakovými akcemi. V průzkumu agentury Ipsos pro HN třetina manažerů uvedla, že kvůli nedostatku lidí musely podniky odmítat nové zakázky.

Profese, která je nejvíce nedostatková, se jmenuje kvalifikovaný dělník ve výrobě. Právě jeho HN vyhlašují byznysovou osobností roku.
Kresba: Barbora Balgová

A zaměstnanci vědí, že v takové situaci si management firmy nemůže dovolit výpadky v produkci kvůli stávce.

Nejvíce přidat letos žádali lidé v průmyslových podnicích v re­gionech. A ve většině případů firmy zatím odborářům vyhověly téměř ve všem. V gumárnách Mitas například během jednoho roku vzroste mzda v průměru o čtvrtinu, o deset procent se zvýší ve skupině Z-Group Steel podnikatele Zdeňka Zemka.

O zvýšení platů se jedná také v největší české firmě Škoda Auto, která patří do skupiny Volkswagen. Do konce března příštího roku tam musí uzavřít novou kolektivní smlouvu. Mladoboleslavští odboráři si věří i díky úspěšné letní stávce v bratislavském závodě koncernu Volkswagen, kde si zaměstnanci vymohli růst platů o 14 procent v průběhu roku a půl.

Růst mezd zrychlovalo také to, že aby firmy nové lidi získaly, musely je často přetahovat od konkurence. Vedle toho, že se takové lidi snaží přeplatit, jim často nabízejí i další benefity. Zároveň musí vymýšlet také způsoby, jak udržet své současné zaměstnance, aby neodešli k lákavější nabídce od konkurence. České dráhy tak například svým klíčovým lidem nabízejí bonus 60 tisíc korun, pokud v podniku zůstanou.

Firmy také dělají ze svých zaměstnanců "lovce": dávají jim prémie za každého člověka, kterého přivedou a v podniku zůstane déle než jen zkušební dobu.

Odboráři se snaží burcovat heslem Konec levné práce. Vadí jim, že český pracovník bere třetinu toho co v Německu. Zástupci průmyslu ale oponují, že německé firmy sice své lidi platí lépe, ale zároveň na svých produktech více vydělávají. Podle statistik Eurostatu dělník v Německu bere trojnásobek toho co český, ale tamní firma z něj má ve srovnání s tuzemskem čtyřnásobný přínos.

"Problém Česka není levná práce, ale celkově levná ekonomika. Jsme subdodavatelskou zemí závislou na zahraničním kapitálu," vysvětluje Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy.

Firmy se čím dál dražšího českého pracovníka snaží nahradit zahraničním. Jenže to je také problematické. Pracovníkům z jiných zemí EU se do Česka příliš nechce.

Při snaze přivést kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU, zejména z Ukrajiny nebo Srbska, zase firmy narážejí na náročnou a zdlouhavou byrokracii. A to přesto, že se vláda v případě Ukrajinců pokusila zkrátit lhůtu na vyřízení pracovního povolení − i dnes to ale trvá v průměru přes půl roku.

Právě tyto zdlouhavé procedury jsou největší překážkou při zaměstnávání lidí ze zemí mimo Evropskou unii. "Je to pro nás až nepoužitelné. Čekáme na pracovníky šest až osm měsíců," stěžuje si šéf představenstva textilky Nová Mosalina Pavel Zezula.

Firmy se stále častěji pouští i do další možné cesty, jak nahradit chybějící pracovníky. O investicích do robotizace uvažuje čím dál víc českých podniků, stále však zaostávají za německými konkurenty. Navíc doposud není možné stroji plně nahradit lidi ve výrobě.

Až se to podaří, stane se osobností roku HN poprvé robot.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.