Ondřej Šteffl
Neznám za poslední léta ve školství případ, že by se u nějakého opatření či zákona analyzovala rizika, zkoumaly možné nezamýšlené důsledky nebo snad že by se něco vyzkoušelo na malém vzorku. Dopředu se nehledí, rozhoduje se na základě dojmů, pocitů, iluzí, ba i omylů. Poslední rok se lišil hlavně ještě větším množstvím nepromyšlených zásahů, jejichž hořké plody sklízíme a ještě sklidíme.
Například inkluze. Ještě v roce 2013 bylo proti jen asi 20 procent lidí, letos je to už více než 60 procent. Někde inkluze probíhá dobře, ale na mnoha školách jsou potíže větší než malé, naštvaní jsou učitelé i rodiče. Pročpak se to nejdříve nezkusilo v jednom kraji? Už je jasné, že náklady budou o miliardy větší, než se počítalo. To vše nasvědčuje tomu, že jinak rozumný záměr nebyl promyšlen. Nikdo se neptal, zda jsou na to školy, učitelé a rodiče připraveni, a pokud nejsou, co je třeba udělat? Jaká jsou rizika? Nikdo nespočítal, co to doopravdy bude stát.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
