Neznám za poslední léta ve školství případ, že by se u nějakého opatření či zákona analyzovala rizika, zkoumaly možné nezamýšlené důsledky nebo snad že by se něco vyzkoušelo na malém vzorku. Dopředu se nehledí, rozhoduje se na základě dojmů, pocitů, iluzí, ba i omylů. Poslední rok se lišil hlavně ještě větším množstvím nepromyšlených zásahů, jejichž hořké plody sklízíme a ještě sklidíme.

Například inkluze. Ještě v roce 2013 bylo proti jen asi 20 procent lidí, letos je to už více než 60 procent. Někde inkluze probíhá dobře, ale na mnoha školách jsou potíže větší než malé, naštvaní jsou učitelé i rodiče. Pročpak se to nejdříve nezkusilo v jednom kraji? Už je jasné, že náklady budou o miliardy větší, než se počítalo. To vše nasvědčuje tomu, že jinak rozumný záměr nebyl promyšlen. Nikdo se neptal, zda jsou na to školy, učitelé a rodiče připraveni, a pokud nejsou, co je třeba udělat? Jaká jsou rizika? Nikdo nespočítal, co to doopravdy bude stát.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se