Sté výročí narození scenáristy, kreslíře, režiséra a znalce Divokého západu Jiřího Brdečky ponouklo jeho dceru Terezu Brdečkovou k mimořádnému projektu. Do příprav velké výstavy na Chvalském zámku v Praze zapojila také potomky dvou tvůrců, s nimiž její otec spolupracoval. Kurátorem přehlídky se tak stal grafik Adam Hoffmeister, multimediální instalace sestrojil výtvarník a animátor Matyáš Trnka.

Brdečka sdílel vášeň pro zakázané westerny s kurátorovým otcem, malířem Adolfem Hoffmeisterem, stejně jako s Jiřím Trnkou, dědem mladého výtvarníka. S oběma rovněž spolupracoval na několika filmech. "Otec byl studiový scenárista a měl docela rád model, že nevystupuje sám za sebe, ale je součástí filmařské komunity," vysvětluje Tereza Brdečková.

Osobní zájem tvůrců se projevil v mimořádně nápadité expozici, jež přesahuje obvyklé výstavy "o životě a díle". Nejvíc prostoru patří Brdečkovým nejslavnějším titulům − westernové parodii Limonádový Joe, golemovské parafrázi Císařův pekař či detektivní komedii Adéla ještě nevečeřela.

Ještě než návštěvník projde "lítačkami" do saloonu, který promítá hudební úryvky z filmu Limonádový Joe, může si prohlédnout kostýmy, výtvarné návrhy scén i ručně psanou předlohu k filmu, jejž roku 1964 natočil Oldřich Lipský. Komunistický režim původně nechtěl vznik snímku "imperialistického žánru" vůbec dovolit, nakonec ale parodie, jež se v té době už deset let hrála v divadle, cenzurou prošla.

Neobešlo se to však bez komických kompromisů: výstava ukazuje studiové snímky z natáčení, které dole ve vitríně doprovází fotografie ze starých amerických westernů. "Z těch Brdečka čerpal inspiraci, některé postavy, které se potom objevily v Limonádníkovi, jsou podobné těm na amerických fotografiích," upozorňuje Adam Hoffmeister.

Brdečka byl nejen autorem scénáře, ale také odborným poradcem snímku. Přitom filmové westerny znal − podobně jako Lipský nebo výtvarník snímku Trnka − jen z tajných projekcí. "Nebo si je pamatovali z filmů za války, ale jinak se na ně mohli podívat jen na těchto fotografiích. Podle nich i stavěli scény, jiný zdroj neměli," líčí Tereza Brdečková, podle níž předválečné fotografie pocházejí od amerických distribučních společností.

Pražská výstava se podrobně věnuje také animovaným snímkům, na nichž Brdečka spolupracoval s Jiřím Trnkou či Karlem Zemanem. "Otec byl jedním z mála světových režisérů animovaných filmů, který nebyl sám sobě kreslířem a animátorem. Jeho naopak zajímalo mít pro každý film jiného malíře," podotýká Tereza Brdečková.

Na výstavě se objevují práce od Evy Švankmajerové, Jiřího Šalamouna, Jitky Valterové, Zdenka Seydla a samozřejmě Jiřího Trnky. Vedle výtvarných návrhů k filmům tu jsou i obrazy, jež se snímky souvisejí jen letmo. Ukazují především výtvarné prostředí, kterým se proslulý estét Brdečka obklopoval.

Výstava

Jiří Brdečka 100 let
Od Limonádového Joa k zázrakům animace
Chvalský zámek, Praha, výstava potrvá do 1. dubna 2018.

Ve sklepení Chvalského zámku expozice pokračuje multimediální částí. Matyáš Trnka tu připravil alchymistickou dílnu inspirovanou werichovským filmem Císařův pekař, na tentýž snímek upomíná i "médium" Sirael, jejíž obraz se digitálně zhmotňuje v někdejší chladicí šachtě zámku.

Prostorová digitální hra s masožravou kytkou diváky vede do filmu Adéla ještě nevečeřela. Ten byl pro nekomunistu Brdečku prvním snímkem po pětiletém normalizačním zákazu tvorby. Jeho posledním titulem se roku 1981 stala adaptace verneovky Tajemný hrad v Karpatech. Následujícího roku zemřel, chystaný scénář k pohádce Tři veteráni už napsat nestihl.

Součástí přehlídky, jež potrvá do 1. dubna 2018, je dále animační dílna a kino, které promítá všechny Brdečkovy filmy.

Související