Vláda chce mít jasno v tom, zda Česko v příštích desetiletích nepostihne nedostatek vody. Už minulý Sobotkův kabinet naplánoval mimořádný projekt, který má za úkol spočítat zásoby povrchové i podzemní vody a ukázat, co s nimi může provést změna klimatu. Odborníci začnou sbírat data o vodě z povrchu, půdy i podzemí v Podyjí, které je suchem nejvíce postiženou oblastí.

S pomocí superpočítače poté vytvoří pět scénářů, jak může v závislosti na oteplování zásob vody v zemi ubývat.

Průzkum má přinést i návrh opatření, které nedostatku vody v půdě i ve zdrojích zabrání. Podobným podrobným zhodnocením má v příštích 15 letech projít celá země.

"V lednu budeme mít kulatý stůl se všemi, kteří se na projektu podílejí, a pak se začne pracovat," uvedl Pavel Punčochář ze sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství, které celou akci koordinuje.

50 milionů

korun by měl stát pilotní projekt v povodí Dyje.

Průzkum začne na jižní Moravě

Hlavními zpracovateli pilotního projektu Podyjí, který přijde na 50 milionů korun, by měly být podle Punčocháře prakticky všechny české významné vodohospodářské instituce. Například Výzkumný ústav vodohospodářský, Český hydrometeorologický ústav či Ústav výzkumu globální změny. Záměr schválila ještě minulá vláda, konkrétní plán pro suchem nejzasaženější část jižní Moravy ještě bude muset projít novou vládou. "Zřejmě se bude soutěžit," uvedl bývalý i současný ministr životního prostředí Richard Brabec.

Hlavním výstupem práce, jejíž první fáze potrvá dva až tři roky, bude podle Punčocháře zmapování, kolik je nyní vody na povrchu, v půdě i podzemních zdrojích. Navazovat bude zjištění, jak je nyní Podyjí postiženo takzvaným zemědělským a hydrologickým suchem. "Nejde jen o to, kolik je dostupné vody, ale i o to, kolik jí bude chybět. A co můžeme udělat pro to, abychom ji zase měli," dodal Punčochář.

Všechny údaje poté dostane superpočítač Salomon na Vysoké škole báňské − Technické univerzitě Ostrava, který z nich zpracuje pět prognóz podle pěti různých scénářů vývoje klimatu v zemi až do roku 2100. "Největší důraz ale budeme klást na průměrnou předpověď, která počítá s navýšením teploty o 1,5 až 3 stupně do konce století," poznamenal úředník.

Do roku 2033 by měli experti zmapovat celou zemi. "Po Podyjí by měly přijít brzy na řadu Labe, Ohře a Vltava, třeba situace na Žatecku a Rakovnicku je také špatná," dodal Punčochář. Celkem by na zhodnocení mělo ze státního rozpočtu jít zhruba 400 milionů korun.

Podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera nejspíš výsledky průzkumu doporučí budovat nové vodní nádrže a zásadním způsobem zvýšit podíl organické hmoty v půdě. "Protože kompletně mizí a právě organika v půdě je schopná vodu absorbovat. Navíc je zapotřebí udělat úpravy v krajině. Remízky, průlehy, rozvolnit toky, které byly v minulosti meliorované," řekl.

Podobná opatření obsahuje první ucelený plán boje proti suchu, který vláda schválila letos v červnu. Řeky by se podle něho měly postupně vracet ke svým přirozeným korytům, stejně tak se neplánuje obnovovat staré jezy, stupně či prahy. Voda je má postupně zlikvidovat sama. Počítá se však s přehradami, jež se osvědčily, hledají se místa pro další. Podporu bude mít i přirozená obnova říčních niv.

Další výhody by měli mít ekologicky hospodařící zemědělci, přitvrdit má boj proti používání pesticidů využívaných zejména při pěstování biopaliv, jako jsou řepka či kukuřice. Pitná voda by měla, zejména v suchých oblastech, procházet i třetím stupněm čištění. Nově by se její úprava měla rozšířit o ozonizaci a důkladnější filtraci, například přes aktivní uhlí.

Hitem budoucnosti budou podle vládní koncepce oddělené okruhy pro pitnou a užitkovou vodu a využívání dešťové vody. S odpadními vodami bude třeba nakládat jako se surovinou a recyklovat je.

Nesmíme váhat, říkají experti

Inventura zásob vody, která přijde celkem na stovky milionů korun, má i své kritiky. Míní, že recepty, jak si se suchem poradit, jsou už dobře známé a je třeba s nimi co nejrychleji začít. Namítají, že nákladný a složitý projekt není to, co země potřebuje nejnaléhavěji.

"Obávám se, že hlavní překážkou dnes není nedostatek informací nebo neznalost řešení, ale spíš vytvoření podmínek pro to, aby opatření v krajině nezůstala jen na papíře kvůli legislativním nebo majetkoprávním překážkám. Na tento problém ukazují zkušenosti z plánování protipovodňové ochrany," říká expert na hydrologii, profesor Jakub
Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

S přípravou proto podle Langhammera není možné čekat až do roku 2033. "Tou dobou už může být pozdě." Zásadní je podle něj co nejdříve zachytit vodu v krajině a ztlumit tak dopady extrémního sucha i povodní.

Ekologové se navíc obávají, že výzkum povede ke stavbám nových přehrad. "Nepotřebujeme ani jednu přehradu navíc, musíme transformovat zemědělství. Padesát procent půdy v Česku je odvodněno a utuženo. Jakmile se vrátí sedm a půl milionu žížal na hektar, tak zvítězíme," míní ekolog z občanského sdružení Živá voda Jiří Malík.

Související