Před Vánocemi to asi zažil leckdo: přepravní firma má doručit balík na danou adresu s tím, že řidič se v předstihu ozve, v kolik přesně přijede. A šofér skutečně zavolá, jenže až ve chvíli, kdy stojí před domem: "Tak šéfe, jsem tu s tím balíkem. Kde jste vy?" Speditéři se samozřejmě zlepšují a zpřesňují, ovšem podobná faux pas se i přes rozvoj moderních technologií nadále dějí. Michal Štencl, zakladatel a spolumajitel slovenské navigační společnosti Sygic, mezi jejíž klienty patří třeba německý gigant DHL, dopravce omlouvá: "Změny u nich trvají roky a jsou technicky náročné. Většinou musí svolat tisíce svých aut, proškolit řidiče…" A obratem si pomáhá investorskou hantýrkou o tom, že firmy se dají rozložit na škále podle toho, jak rychle aplikují inovace. Na jejím začátku jsou early adopters, tedy ti nejvčasnější, na konci pak laggards, tedy ti nejpomalejší. "Oni jsou typičtí lagardi," směje se osmatřicetiletý byznysmen.

Pro všechny, kteří se zvlášť v předvánočním čase stresují, zda si z e-shopů pošlou nákup poštou, soukromými přepravci, nebo se raději staví někde na výdejně, má Štencl po ruce lákavou vyhlídku, byť ne moc vhodnou pro ty, kdo se bojí shromažďování osobních dat ve virtuálním prostoru. "Vyvíjíme model, že by se kupovala data od mobilních operátorů, takže by dopravce věděl, zda jste doma, či v práci. Samozřejmě by byl nutný váš souhlas. V podstatě by vás podle čísla sledovali a podle vaší polohy to přivezli."

Svět navigací

◼ Navigace jsou v dnešní době doménou především mobilních telefonů. Jelikož se zlepšuje pokrytí vysokorychlostním internetem, lidé navigace v telefonech běžně používají i v autech. Společnosti jako TomTom či Garmin jsou na ústupu, respektive vymýšlejí jiné cesty uplatnění, například přes výhradní spolupráce s automobilkami. Jenže zatímco nový mobil s bezplatnou navigací od Googlu vyjde na pár tisíc, integrovaná navigace v autě, kterou je navíc nezřídka nutné updatovat v servisu, hravě přesáhne 10 tisíc korun.
◼ Lídrem navigačního trhu je dnes Google se svými mapami a službou Waze, která shromažďuje postřehy od řidičů o všem, co se v provozu děje. Společnost navíc do svých aplikací integruje polohová data z telefonů se systémem Android, takže dokáže v reálném čase předpovídat a zobrazovat, kde se právě tvoří kolony.
◼ Sygic, který je jedním z hlavních konkurentů, má k dispozici také anonymizované údaje, třeba od mobilních operátorů. Jeho šéf Michal Štencl hovoří o tom, že navigaci pomáhají data zhruba z 500 milionů přístrojů, které slovenské firmě pomáhají držet krok s Googlem. Na rozdíl od amerického obra, který si data stahuje z telefonů, jež mají povolené sdílení polohy, zdarma, za ně Sygic musí platit.

Něco z bližší budoucnosti? "Je to všechno otázka optimalizace. Firmy jako DHL uvažují, že zákazníkům nabídnou slevu, pokud si balík nechají přivézt v předem danou hodinu, třeba mezi sedmou a osmou večer, protože budou vědět, že tou dobou mají stejně cestu do jejich okolí, takže ušetří."

Monopolní hry

A Štencl, nositel titulu slovenská IT osobnost roku 2016, je tím, kdo pomáhá spedičním dinosaurům jejich technologické sny uvádět v život: Sygic má ve svém portfoliu na 1500 firemních klientů, jeho systémy navigují nejen kamiony a dodávky DHL, ale také část flotily Amazonu, americké těžební společnosti Halliburton nebo správce podnikových autoparků Mix Telematics. "Firemní klientela tvoří 40 procent našich tržeb, desetina jsou služby pro autoprůmysl, zbytek připadá na privátní klientelu," popisuje Štencl.

Navigaci Sygic si do svých mobilů dosud stáhlo na 200 milionů lidí po celém světě, 10 milionů ji pak používá pravidelně. Hlavním konkurentem slovenského podniku tak není nikdo menší než internetový kolos Google se svými mapami a dopravní aplikací pro řidiče Waze, kterou v roce 2013 koupil za více než miliardu dolarů.

Právě korporace z kalifornského Mountain View trápí Štencla asi nejvíc. Přirovnává ji k tomu, jak se na přelomu tisíciletí choval Microsoft, tedy jako monopol. "Nedává nám například přístup do systému Android Auto, který používají některé vozy. Jsou to takové monopolní hry a dost se to zintenzivňuje," zlobí se absolvent bratislavské Ekonomické univerzity s tím, že předpokládá, že dříve či později do jejich sporu zasáhne Evropská komise. Ta s Googlem vede několik dalších sporů a jednu pokutu ve výši přes dvě miliardy dolarů už mu za zneužívání dominantního postavení na trhu udělila. Zdejší pobočka Googlu se ke Štenclovým slovům odmítla vyjádřit s odůvodněním, že jde o záležitost globálního ředitelství.

Michal Štencl ale zdůrazňuje, že tlak, pod nějž Sygic dostává rozpínající se Google, je zároveň k něčemu dobrý: "Je to příležitost. Kde se někdo uzavírá, my to zkoušíme jinou stranou. Hodně teď investujeme do projektů pro chytrá města, skoro polovina týmu se věnuje jen těmto novým věcem. A máme na to dobrou zpětnou vazbu. I klienti cítí, že Google se nechová zcela korektně."

Velké výzvy

Porazit Google je samozřejmě velmi ambiciózní výzva, ale takových se Štencl nebojí. Svůj první počítač Commodore 128 dostal v osmi letech a sám se na něm naučil programovat. A jak říká, o pár let později se rozhodl, že na kolena srazí Windows od Microsoftu, protože napíše lepší operační systém. Kolos založený Billem Gatesem sice neudolal, ale vlastní systém Qube OS nakonec opravdu stvořil. Jeho první obchodní partneři, zakladatelé firmy Gotive, s nimiž se seznámil přes svého bratra ještě coby vysokoškolák, ho následně vtáhli do světa podnikání. Gotive po roce 2000 vyráběly slovenské handheldy (kapesní počítače, předchůdce chytrých telefonů) a Štencla požádal, aby do nich nasadil právě Qube. O něco později si pak usmysleli, že pro ně vyvinou i svoji navigaci. To byl počátek společnosti Sygic − firmy, jejíž mobilní aplikace se stala v roce 2015 nejstahovanější off-line navigací na světě.

Michal Štencl (38)

Absolvent Ekonomické univerzity v Bratislavě a byznysového programu na americké Stanfordově univerzitě. V roce 2004 rozjel firmu Sygic, kterou vede dodnes, má v ní 38procentní podíl. V roce 2010 získal titul slovenský EY podnikatel roku, v roce 2012 se stal laureátem ceny Křišťálové křídlo, jež na Slovensku oceňuje lidi za mimořádné úspěchy v jejich oborech. Loni byl vyhlášen IT osobností roku. Baví ho programování, je ženatý, má dvě děti. Jezdí Mercedesem ML.

Sygic oficiálně vznikl v roce 2004 a z nenápadného start-upu se proměnil ve vysoce ziskovou a mladými Slováky obdivovanou firmu (loni v průzkumu o nejžádanějšího zaměstnavatele mezi studenty IT skončil druhý za antivirovou společností ESET). "Náš hrubý zisk před odpisy a daněmi se pohybuje nad úrovní 30 procent obratu, vyplácíme dividendy," odpovídá Štencl na dotaz, zda firma neplánuje příchod nějakého silného finančního partnera. V loňském roce tržby společnosti dosáhly 19 milionů eur, tedy přes půl miliardy korun. Štencl je se 38 procenty jejím největším akcionářem, podíl v ní má ale například i slovenská pobočka tuzemské finanční skupiny Wood & Company. A těch spojnic s Českem je mnohem víc. "Celá firma má do 200 lidí. Asi 160 jich je v Bratislavě, přes tři desítky pak v Brně," popisuje Štencl.

Sygic loni koupil brněnské tvůrce plánovací aplikace pro cestovatele Tripomatic, v roce 2014 zase pohltil pražskou navigaci Be-On-Road. Sygic má navíc v Česku prostřednictvím svého fondu podíly v několika start-upech coby jejich minoritní investor − jde o několik vývojářů her pro mobily nebo o navigační projekt CE Traffic.

Vlastní akademie

Podnikatel, jehož bruselský think-tank Friends of Europe vyhlásil jedním z evropských lídrů mladších 40 let, nedá mimochodem dopustit na Brno. Líbí se mu především kvalita absolventů tamního Vysokého učení technického. "Jsou tam talentovaní lidé. Když tam školu opustí tisíc absolventů, víte, že to je tisíc schopných lidí. To se o Bratislavě bohužel říct nedá, tady je kvalita čím dál horší," stěžuje si.

Právě kvůli nespokojenosti s tím, jak fungují univerzity, dokonce Sygic spustil s s výrobcem her Pixel Federation, coworkingovým projektem HubHub a vzdělávacím centrem Leaf vlastní akademii. "Otevíráme nultý ročník, momentálně pro 40 lidí, ale měli jsme 120 zájemců. Je to placené, hledáme ovšem i jiný model, třeba že by firmy zadaly téma a studenti by jim vypracovali projekt a tím si vlastně vydělali na studium."

Kromě vysokých škol a navigací jsou oblíbeným Štenclovým tématem k hovoru start-upy. Či spíše startupisté. A moc vlídný k nim není. Ačkoliv Sygic rozjížděl před 14 roky, pořád si dobře pamatuje, jaké to tehdy bylo. "Dneska je hrozně moc různých setkání a přednášek o tom, jak dělat start-up. Nechápu, kdo na ně chodí. Když jsem začínal, neměl jsem na nic takového čas, byl jsem pořád v práci. Dnes se ze start-upů stal životní styl, zapomíná se potom na to podnikání," zamýšlí se Štencl při procházce po moderně zařízených kancelářích Sygicu v novém administrativním bratislavském komplexu Twin City. Prostor nezapře, že v něm sídlí úspěšná technologická firma: vše je barevné, nechybí chilloutové zóny, třeba malé pódium s kytarami. "Jedna z prvních věcí, které zakladatelé dnešních start-upů často udělají, je, že si začnou platit výplatu," zdůrazňuje Štencl. V počátcích Sygicu na výplaty pořádně ani neměli, a tak lidem dávali raději akcie firmy.

200 lidí

zaměstnává Sygic, většina z nich je na Slovensku, v Česku působí asi 35 lidí.

500 mil.

korun činily loni tržby společnosti Sygic, zisk měla 149 milionů korun.

40 lidí

nastoupí do akademie, kterou Sygic s partnery rozjíždí.

Trh podle něj deformuje i fakt, že je na něm příliš mnoho volných peněz, takže se k financím dostanou i projekty, jejichž šance na úspěch je přinejmenším sporná. Začínající firmy si navíc díky velké chuti investorů rozdávat peníze mohou dovolit přeplácet talenty, aniž by samy měly zákazníky a vydělávaly.

Hodný řidič

O Sygicu už Štencl jako o start-upu nemluví, firma je zisková a dává práci stovkám lidí. To, na čem velká část z nich dělá, je ovšem hodně futuristické. "Svět se mění a my chceme být připravení," říká. Například s Vysokou školou báňskou - Technickou Univerzitou Ostrava, která disponuje mimořádně výkonným superpočítačem, vyvíjejí program, který bude umět plánovat dopravu ve městě. Jde o algoritmus, který pracuje například s daty od operátorů, takže bude umět nastínit detailní prognózu, co se přesně stane, kam se přesunou auta a kam chodci, když v nějakém městě uzavřou jeden most.

Nebo chystají inovace pro pojišťovny: "Hledají způsob, jak dát šoférům a majitelům aut šanci méně platit za havarijní pojištění a povinné ručení. Chtějí sledovat chování řidičů. Takže když budou chtít, budou jezdit s navigací od Sygicu a na základě toho, jak se budou za volantem chovat, tedy jestli budou dodržovat rychlost ve městě nebo přibrzdí u školy a vůbec budou opatrní, získají body a za ně slevu. Ta by mohla být až 20 procent," vysvětluje dvojnásobný otec nejnovější produkt, s nímž prý první pojišťovny půjdou na trh ještě v první polovině roku 2018.

Když dojde na auta, zní Štencl podobně jako řada technologických vizionářů − budoucnost je v samořiditelných technologiích, jež zcela změní přístup lidí k vozům. "Vlastnictví aut postupně ubude. Směřuje to ke službě, budete si platit servis. Dám příklad, jak by to jednou mohlo vypadat: zaplatíte si službu od Volkswagenu a do dvou minut od objednání budete mít auto přistavené. Když si dáte premium program, bude u vás do minuty. A když zvolíte extra premium, bude to nějaká vyšší modelová řada."

Ačkoliv sám Štencl není automobilovým fanouškem, pro jeho společnost je to, co se děje na silnicích, zásadní. Dokonce zkouší předběhnout automobilky a senzorové technologie, které u nových vozů vyjdou na desítky tisíc korun a které zvyšují bezpečnost provozu, chce Sygic dostat pomocí mobilu třeba do starších škodovek. V podstatě stačí dát telefon za přední okno, aby kamera viděla před auto, a program už se postará o to, aby řidiče upozornil, že je třeba moc blízko před ním jedoucímu vozu.

"Automobilový průmysl čeká největší změna. Nová mobilita přinese ohromnou změnu i do našich životů," věří Štencl. Pro něj i pro jeho firmu to prý bude skvělá příležitost k byznysovému boomu.

V textu jsme opravili název univerzity. Na vývoji programu pro plánování dopravy ve městě se podílí Vysoká škola báňská - Technická Univerzita Ostrava, nikoliv Ostravská univerzita. 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru