Víceletá gymnázia v podstatě nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu, základem je rodina, její přístup ke vzdělávání a prostředky, které je na svého potomka ochotna vynaložit. Průzkum Univerzity Karlovy je další z řady těch, které potvrdily, že je české vzdělávání silně závislé nikoliv na školách, ale na socioekonomickém zázemí žáka. Což je extrémně špatná vizitka školství, které je pro všechny dostupné, je zdarma a kde se učitelé většinou snaží předat žákům mnohem víc, než by se po nich na základě jejich platu mohlo chtít. Jenže české školství je také extrémně výběrové. První selekce probíhá už při přestupu z druhé do třetí třídy, tedy v osmi letech, kdy se konají přijímací zkoušky na základní jazykové školy. Druhé "třídění" nastává v pátých třídách, kdy se děti pod vlivem rodičů učí ve dne v noci, aby se dostaly na osmiletá gymnázia a hlavně nezůstaly s těmi "hloupými" na základních školách. Třetí selekce nastává v sedmé třídě, kdy ti, kteří se nedostali na osmiletá gymnázia, se pokoušejí o šestiletou variantu.

Řada základních škol tak musí už šesté třídy spojovat, protože v nich leckdy zbývá po odlivu na gymnázia jen minimum žáků. A pokud se ve sportu tvrdí, že se síla mužstva měří podle nejslabšího článku, o školství platí to samé. I rodiče, kterým připadají víceletá gymnázia nesmyslná, se snaží dítě dostat pryč ze základní školy za každou cenu. Platí to teď a tady, stejně jako kdykoliv v minulosti ve všech zemích, které podobný systém měly.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se