Mezzosopranistka Cecilia Bartoliová je sice jednou z nejslavnějších a nejoblíbenějších operních pěvkyň současnosti, také ale dělá mnoho dalšího. Tato italská hudebnice zároveň coby zkušená manažerka například revitalizovala Svatodušní festival v Salcburku. A jako umělkyně nikdy nezůstává dlouho u jednoho tématu. Neustále objevuje nový repertoár, hledá pro něj vhodné partnery.

Její nejnovější projekt zahrnuje barokní duety a árie pro hlas a violoncello, které Bartoliová natočila na desku a nyní je na koncertním turné uvádí se skvělou argentinskou violoncellistkou Sol Gabettou. Ve čtvrtek spolu vystoupí v pražském Rudolfinu, kde je doprovodí Capella Gabetta − barokní ansámbl hrající na kopie dobových nástrojů vedený bratrem violoncellistky, houslistou a dirigentem Andrésem Gabettou.

"Se Sol jsem se seznámila před více než deseti lety. Zjistila jsem, že máme podobný přístup k tomu, jak si užívat život, i podobnou vášeň pro to, co děláme," vysvětluje Bartoliová v rozhovoru pro HN. "A spojují nás latinské kořeny. Já jsem z Říma, ona je z Latinské Ameriky, přesněji z Argentiny. Už dlouho jsme společně něco chtěly udělat, jen nám trvalo najít správný repertoár," dodává.

Skladby pro hlas a violoncello by obě interpretky hledaly s obtížemi, proto o pomoc požádaly muzikologa. Ten s nimi v archivech prošel zhruba století tvorby a nakonec vybral kompozice, v nichž nejvíc vynikne právě zpěv a violoncello.

Naživo a také na nahrávce zvané Dolce Duello, kterou před několika týdny vydala společnost Decca Classics, se objevují některé známé árie − od Vivaldiho, Händela, Domenica Gabrielliho, Tomasa Albinoniho nebo Luigiho Boccheriniho.

Další jsou ovšem takřka zapomenuté a ženy je natočily ve světové premiéře − například árii ze serenády Gli orti esperidi od představitele neapolské operní školy Nicoly Porpory nebo árie z oper Nitocri a Gianguir italského barokního skladatele Antonia Caldary.

Cecilia Bartoliová podotýká, že jakkoliv dialogy pěvkyně a violoncella mohou dnešním posluchačům znít neobvykle, v baroku běžně vystupoval pěvec doprovázený jediným nástrojem.

"Lidé tento styl znali. Někdy byl ve skladbách výraznější hlas, jindy nástroj," popisuje pěvkyně a upozorňuje, že konkrétně zvuk violoncella býval považován za nejbližší lidskému hlasu. "Zrovna tato konkrétní kombinace umožňuje dialog. Hlas se musí chovat trochu jako nástroj a nástroj zpívá, jako by šlo o člověka," líčí Bartoliová.

Kompozice společně se Sol Gabettou prý vybíraly pro "jejich čirou dokonalost, krásu a hudební pestrost", jak říká. "Árie od Porpory a Caldary nejsou známé, ale zcela zapadají do naší představy o hudebních duetech, jak jsme ji na té nahrávce rozvinuly," říká.

První polovinu pražského vystoupení budou tvořit převážně árie včetně dvou, jež se na album nedostaly − z Händelova oratoria Il Trionfo del Tempo e del Disinganno a z opery Siroe, re di Persia německého skladatele Hermanna Raupacha.

Po přestávce dvakrát zazní Boccherini − Sol Gabetta zahraje jeho Koncert pro violoncello a orchestr v doprovodu ansámblu svého bratra a Bartoliová zazpívá skladatelovu árii Se d'un amor tiranno. "A rozhodně čekejte přídavky," dodává pěvkyně.

Související