Evropská komise zažalovala Maďarsko, Polsko a Českou republiku za to, že odmítly plnit kvóty na přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie do zemí EU. Ostré reakce českých politiků na sebe nenechaly čekat, premiér Babiš se nechal slyšet, že bude s Evropskou komisí řešit stažení žaloby.

Skutečnost je ale o něco složitější a reakce českých elit svědčí především o neznalosti celé problematiky, nepochopení celého mechanismu a neschopnosti podílet se na čemkoliv, co přesahuje omezené zájmy nejbližšího okolí a pár budoucích měsíců.

Nebyl to náš problém

Za prvé, nařízení o kvótách bylo schváleno podle platných pravidel – takže proti rozhodnutí šlo protestovat, kritizovat ho, šlo jistě vyjednávat o úpravách nebo výjimkách. Nicméně tím, že se Česká republika rozhodla ho prostě ignorovat, se dostává do pozice někoho, kdo prostě ignoruje předem schválená pravidla a podřizuje se jenom ve chvíli, kdy se mu to hodí. S tím jde ruku v ruce fakt, že jsme nebyli za celou dobu vyjednávání schopni předložit žádný funkční alternativní návrh, a prostě jsme se tvářili, že to "není náš problém".

Za „alternativu“ čeští politici často vydávali rozvojovou a humanitární pomoc v zemích konfliktů. To je ale problematické hned z několika důvodů. Rozvojovou pomoc nelze chápat jako „prevenci migrace“ a očekávat, že přes noc vyřeší například konflikt v Sýrii – jedná se o dlouhodobý proces, Vybudovat stabilní společnost, ze které lidé nemusí odcházet, trvá desítky let a současnou situaci to neřeší vůbec nijak.

Dalším omylem je to, že pomoc v zemích původu jakkoliv souvisí s problémem, který se snažily řešit kvóty – ty se vztahovaly na lidi, kteří už jsou v Evropě. Pomoc v zemích původu už se jich nijak netýká a většina z nich měla skutečně dobrý důvod odejít. Je to podobná situace, jako kdybychom stáli před požárem lesa, všichni kolem se snažili požár uhasit a evakuovat obyvatele z přilehlých vesnic a my bychom stáli opodál a zatvrzele opakovali, že je nutné řešit prevenci požárů, vzdálenost domů od hranice lesa a další předpisy. Samozřejmě je dobré a prospěšné se tím zabývat – v jinou dobu a na jiném místě než u hořícího lesa.

Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru