Několik studentů práv na Masarykově univerzitě v Brně začne od příštího zimního semestru studovat energetické právo a fungování energetiky. A to na institutu, který zřídí majitel Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský.

Do kurzu, jenž začne na podzim roku 2018, se zapojí pět až osm studentů, kteří se mají vzdělávat v praktickém fungování energetického trhu.

"Chceme získat několik z vás, kterým vysvětlíme, co se v energetice děje, a vysvětlíme vám to tak, abyste tomu skutečně rozuměli," řekl Křetínský studentům při přednášce na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, již v roce 1999 sám absolvoval.

Křetínský a EPH

◼ Daniel Křetínský začal po ukončení studií na Masarykově univerzitě pracovat jako právník pro investiční skupinu J&T a postupně se vypracoval na vedoucího týmu, který zodpovídal za akvizice.
◼ V roce 2009 se Křetínský podílel na vzniku Energetického a průmyslového holdingu (EPH), kde měl původně 20 procent. Postupně se jeho podíl zvětšil, když z holdingu odešla finanční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a akcionáři spojení s investiční skupinou J&T v čele s Patrikem Tkáčem.
◼ Do stabilního infrastrukturního byznysu (zemní plyn, teplárenství, distribuce) letos naopak s 31 procenty vstoupil australský fond Macquarie.
◼ Tržby celého EPH byly v minulém roce pět miliard eur a provozní zisk byl 1,73 miliardy eur. Zadlužení koncernu je podle výroční zprávy na 2,5násobku EBITDA, tedy něco přes čtyři miliardy eur.

EPH zaplatí celkem tři analytiky, kteří budou na institutu dělat vlastní výzkum zaměřený na energetiku. Zároveň Křetínského koncern zajistí praktické stáže v zahraničí přímo v elektrárnách, které skupina po celé Evropě provozuje.

"Naším cílem je, aby studenti pochopili, jak technologicky a strategicky funguje energetika, a porozuměli především ekonomické podstatě energetického trhu. Jsou to věci, které se nedají nikde přečíst," řekl Křetínský.

Na Masarykově univerzitě už jeden obor zaměřený na energetiku existuje, konkrétně pod fakultou politologie. Nezaměřuje se ale na energetické právo.

Křetínský se před studenty netajil tím, že ti, kdo obor vystudují, budou mít garantovanou "lukrativní pracovní nabídku" v EPH. Nebude to ale podmínkou studia. Absolventi podle něj najdou uplatnění kdekoliv, kde je potřeba chápat obor jako celek. "Jsem přesvědčený, že o ně na pracovním trhu vypukne válka," dodal. Půjde hlavně o strategické plánování v energetických a poradenských firmách či pozice energetických analytiků v bankách.

Skupina EPH se v posledních několika letech vypracovala až na pozici sedmé největší energetické firmy v Evropě. Provozuje elektrárny o instalovaném výkonu 23 gigawattů, což odpovídá více než 11 Jaderným elektrárnám Temelín.

Křetínský sází hlavně na uhlí a uhelné zdroje, které EPH za nízké ceny nakupuje od velkých západoevropských firem, které se jich zbavují. Naposledy EPH v červnu získal od britské společnosti Centrika dvě paroplynové elektrárny ve Velké Británii za 318 milionů liber (asi 9,5 miliardy korun). V minulosti nakupoval koncern i od dalších velkých hráčů v oboru jako francouzské EDF či německého E.ON. Zásadní byl pro Křetínského zisk uhelných dolů a elektráren v Německu, které EPH získal od švédské státem vlastněné firmy Vattenfall. Ta je prodala, protože švédská vláda nechtěla, aby firma vlastnila fosilní zdroje.

Křetínský se ale o budoucnost uhelných elektráren nebojí: "Výroba z klasických zdrojů se stala nemoderní. Pokud by ale došlo k uzavření uhelných elektráren, nastává blackout a vracíme se do středověku."

Evropské investice do obnovitelných zdrojů jsou podle majitele EPH zpolitizované rozhodnutí a Evropa prý míří velkou rychlostí proti zdi, protože klasické elektrárny pokrývají dramatickou část spotřeby domácností v Evropě. "Debata o snižování skleníkových plynů se vede jako morální a morálka se na peníze nepočítá. Megawatty ale takto počítat musíme, jinak je nebudeme mít," řekl včera studentům.