Prezident USA Donald Trump včera oznámil jednu z největších změn v postoji americké politiky k Blízkému východu. Spojené státy poprvé uznají Jeruzalém jako hlavní město Izraele a plánují tam přesunout své velvyslanectví. A to přesto, že Trumpa mnozí světoví státníci varovali, že tím vyvolá rozsáhlé nepokoje v muslimském světě.

Palestinští představitelé, kteří pokládají Jeruzalém za hlavní město svého plánovaného státu, oznámili, že uspořádají rozsáhlé třídenní demonstrace. Nazvali je "dny hněvu". Zatím není jasné, zda vše nepřeroste v další protiizraelské povstání. Podle Palestinců je Trumpův krok "polibkem smrti" pro izraelsko-palestinská mírová jednání o vytvoření dvou nezávislých států.

Agentura Reuters připomíná, že v minulosti se také různé islamistické teroristické organizace pokusily využít otázku Jeruzaléma jako záminky k vyvolání nenávisti a útokům na izraelské a západní cíle. Al-Káida, palestinský Hamás či libanonský Hizballáh to už prokázaly mnohokrát.

TŘI NÁBOŽENSTVÍ, ČTYŘI ČTVRTI, JEDNO MĚSTO
problém Jeruzalém

Náboženské centrum

Ve Starém Městě leží Chrám Božího hrobu na místě, kde byl ukřižován a pohřben Kristus. Nejposvátnějším místem Židů je Západní zeď, pozůstatek zbořeného Druhého chrámu na Chrámové hoře. Pro muslimy je důležitá Chrámová hora se dvěma významnými mešitami. Mezi Židy a muslimy vypukají pravidelně spory o přístup na svatá místa.

Rozdělené město

V roce 1947 přijala OSN rezoluci, podle které měly vzniknout židovský a arabský stát v tehdejší Palestině spravované Británií. Jeruzalém měl mít zvláštní mezinárodní status. Po první arabsko-izraelské válce v letech 1948–49 byl Jeruzalém rozdělen mezi Izrael a Jordánsko.

Metropole státu

Ve třetí arabsko-izraelské válce v roce 1967 obsadil Izrael i jordánskou část Jeruzaléma, jeho připojení ke svému území potvrdil v roce 1980. Pro Izrael je Jeruzalém hlavním městem státu. Byť mezinárodně neuznaným. Podle dohod z Osla mezi Izraelem a Palestinci z 90. let minulého století by o osudu Jeruzaléma měla rozhodnout palestinsko-izraelská dohoda. K tomu nedošlo a obě strany si ho nárokují jako své hlavní město.

Jeruzalém je pro Palestince citlivou záležitostí. Jeho uznání za izraelské hlavní město chápou Palestinci jako urážku. Je to největší rána snům o vlastní státnosti, kterou dostali od porážky v první arabsko-izraelské válce v letech 1948−1949. Spory okolo Jeruzaléma odstartovaly třeba nepokoje v roce 1996 s desítkami mrtvých či druhé palestinské povstání, intifádu, ve které zemřelo téměř pět tisíc lidí.

Podle americké administrativy ale nelze přehlížet fakt, že Jeruzalém "skutečně je hlavním městem Izraele", že tam sídlí "izraelský parlament, Nejvyšší soud a premiér", uvedl list Financial Times. Problém je v tom, že žádný stát nyní nemá v Jeruzalémě své velvyslanectví a žádná významná země neprohlásila, že je to hlavní město Izraele. Zahraniční ambasády sídlí v největším izraelském městě Tel Avivu.

V mezinárodních vztazích byl Jeruzalém dosud formálně považován za město, které by mělo být územím pod mezinárodní správou či by jeho osud měla někdy v budoucnu určit dohoda mezi Izraelci a Palestinci.

Vychází se z rozhodnutí OSN z roku 1947 o rozdělení tehdejší Palestiny a vzniku židovského a arabského státu. Jeruzalém měl podle něj zůstat "mezinárodním městem", k jehož svatým místům by měli volný přístup všichni lidé. Jeruzalém je posvátné město tří náboženství, židovského, křesťanského a muslimského.

V 90. letech minulého století se navíc Palestinci a Izraelci při mírových jednáních v Oslu dohodli, že o osudu Jeruzaléma rozhodnou později společně. Počítalo se s tím, že západní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1948, by byla izraelským hlavním městem. Východní Jeruzalém by pak mohl být palestinským hlavním městem. K tomu ale nikdy nedošlo.

Donald Trump slíbil přesun amerického velvyslanectví do Jeruzaléma ve své volební kampani. Americký Kongres o tom rozhodl dokonce už v roce 1995, ale od té doby američtí prezidenti včetně Trumpa pravidelně naplnění tohoto rozhodnutí odkládali. Spojené státy dokonce mají pro stavbu ambasády pronajatý pozemek v západním Jeruzalémě. Podle amerických představitelů ale nedojde ke stěhování velvyslanectví hned. Celý proces prý potrvá léta.

I tak vzbudilo Trumpovo vyjádření obavy. Znepokojení vyjádřilo Rusko i Čína, proti jsou američtí spojenci na Blízkém východě jako Jordánsko a Saúdská Arábie, podle které Trump riskuje "hněv muslimů po celém světě". To sdílí i vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Federica Mogheriniová. Německo a Velká Británie vyjádřily obavy z násilností. Papež František řekl, že měl být respektován "současný stav" a nové napětí na Blízkém východě může rozdmýchat světový konflikt. Izraelský ministr veřejné bezpečnosti Gilad Erdan ale prohlásil, že se země "vlny násilností nebojí" a že se nic nezmění.

Podle amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona je Trump "plně oddán" mírovému procesu na Blízkém východě. Bílý dům plánuje v tomto směru na začátek příštího roku novou mírovou iniciativu.