Pouze jedenáct lidí vyzvaly finanční úřady, aby vysvětlili, jak přišli ke svému majetku. Tři osoby úředníkům doložily, jak majetek získaly. Takový je výsledek využívání zákona o prokazování původu majetku, který berní správa dostala do rukou právě před rokem. Odborná veřejnost tvrdí, že zákon je zbytečný, narušuje základní ústavní principy a je záludný v tom, že fakticky platí zpětně. Sobotkova vláda předpis prosadila po dřívějších neúspěšných pokusech, jeho potřebu odůvodnila společenskou poptávkou. Tu ale zákon neuspokojil.

Finanční správa může lustrovat majetkové poměry lidí, pokud najde alespoň pětimilionový rozdíl mezi deklarovanými příjmy a nárůstem jmění. Dotyčná osoba musí prokázat, že majetek zaplatila z příjmů, které řádně zdanila.

"Finanční správa tento nástroj využívá standardně při své kontrolní činnosti. Výsledkem je 11 výzev k prokázání původu vydaných k 1. prosinci," uvedla pro HN mluvčí Petra Petlachová. Upřesnila, že zhruba ve třiceti procentech byly pochybnosti správce daně odstraněny. "Ani v jednom z případů doposud daň nebyla doměřena," doplnila Petlachová. Jak před časem řekl HN šéf finanční správy Martin Janeček, "tento velice důležitý zákon tady měl být už dřív, kdy se věci děly možná divočeji". Takhle je řada případů promlčena.

0 korun

je zatím přínos pro státní kasu po roce účinnosti zákona o prověřování původu majetku.

Bývalý šéf finanční správy a nyní daňový expert společnosti Apogeo Jiří Žežulka míní, že zákon celospolečenskou poptávku nenaplní. "Nedokážu si představit, že by správce daně šel za hranici tří let, kterou mu zákon dává. Jestli někdo očekával, že se prověří majetek nabytý v devadesátých letech, tak to určitě ne," říká.

Podle Žežulky je vidět, že finanční správa postupuje hodně obezřetně. "Máme informace, že obesílá galerie a pátrá po nákupech hodnotnějších uměleckých děl, tudíž dohledává majetek," dodává Žežulka. Předpokládá, že berní správa nyní shromažďuje informace o majetku daňových subjektů a během příštího roku začne ve větší míře vyzývat poplatníky, aby doložili své příjmy. "Vzhledem k tomu, že půjde o složité případy, dají se první žaloby očekávat do dvou tří let," poznamenává.

Také šéf poradenské firmy Grinex Richard Jahoda očekává, že účel zákona se naplní až v příštích letech. Dosavadní ticho, které chápe spíše jako klid před bouří, si vysvětluje dvěma důvody. "Jednak problémy bývalého ministra financí Andreje Babiše s prokazováním původu jeho vlastního majetku v předvolebním období. A dále tím, že finanční správa si uvědomuje, že jde o více než sporný zákon," říká Jahoda.

Je přesvědčen, že na přetřes přijde jeho soulad s ústavními principy a Listinou základních práv a svobod. "I proto správce daně přistupuje k aplikaci zákona s velkou opatrností," domnívá se daňový poradce. Vadí mu, proč občana stát takto obtěžuje a klade na něj další důkazní břemeno ohledně způsobu nabytí majetku a jeho osobní spotřeby i v hluboké minulosti. Žádný předpis přitom lidem dosud neukládal, aby povinně schraňovali všechny doklady a účtenky. Důkazní břemeno bude ovšem plně na nich.

Jestli se berní správa pustí do masivnějšího prověřování příjmů, nechce říct. "Jde o individuální nástroj. Pokud někomu naroste majetek v řádech stamilionů, nemusí to zákonitě znamenat, že ho finanční úřad vyzve k prokázání příjmů," předesílá Petlachová. Pokud z daňového přiznání a vlastní vyhledávací činností berňák zjistí, že dotyčný řádně zdanil příjmy, z nichž pokryl nárůst jmění, nebude výzvu vydávat. Prvně takto oslovil podnikatele, který koupil korunové dluhopisy své firmy. Podle berní správy na ně ale oficiálně neměl tolik příjmů.