Andrej Babiš byl jmenován premiérem, ale budoucnost vládnutí v Česku je krajně nejistá. Dostane jeho vláda důvěru už na první pokus? Nevíme. Dostane ji vůbec? Netušíme. A bude na tom vůbec záležet, či se pojede kdovíjak dlouho bez důvěry? To též není jasné. Jistě tak lze říci jen jedno: Babiš je tak natěšený na převzetí moci, že to hned po jmenování vlády 13. prosince začne na ministerstvech lítat hlava nehlava.

Ministři mají stejné kompetence, ať už vláda má důvěru, nebo ne, a Babiš toho řádně využije. Můžeme čekat nejen rychlé odstranění dosavadních politických náměstků, ale také reorganizace, skrze které je možné obejít služební zákon a na důležitá místa dosadit stoprocentně loajální lidi. To samé se zřejmě odehraje ve vedení státních a polostátních firem. Legitimitou všemožných razantních kroků se nikdo moc zabývat nebude, heslo bude znít − co není zakázáno, je povoleno. Dobyté kóty budou obsazeny a začne zakopávání se na pozicích s argumentem, že se musí "makat pro lidi".

Co bude dál, je ale velký otazník. Zatím jsou Babišovu vládu ochotni tolerovat pouze komunisté a možná okamurovci. A je otázka, jestli se Babišovi, který chce vypadat před partnery v EU jako prounijní pragmatik (a nemusí se v tom asi díky svému miliardovému byznysu v Německu ani moc přetvařovat), bude chtít vládnout s tolerancí partají, které prahnou po referendu o czexitu. Pravděpodobnost, že to dopadne hned napoprvé, je přinejlepším 50 : 50. A pokud Babiš důvěru napoprvé nedostane? Bude pak stát o nějakou otevřenou koalici? Oficiálně říká, že ano, "zve" do vlády třeba ODS, ale včera si na Facebook napsal, že "naše vláda bude konečně pracovat jako jeden tým, bez nekonečného koaličního dohadování a handrkování", což zase svědčí o tom, že o nikoho v koalici vlastně nestojí. Takže těžko říci. Další otázka je, zda budou nakonec nějaké demokratické strany ochotny Babišovu vládu tolerovat. Oficiálně říkají, že jakákoli podpora kabinetu vedeného trestně stíhaným politikem nepřipadá v úvahu. Ale je možné, že poslanci Babiše ke stíhání policii napodruhé nevydají, což by, alespoň technicky, měnilo situaci. A navíc, malé demokratické strany mají důvod obávat se předčasných voleb, ve kterých by mohly přestat existovat − což platí jak pro ČSSD, tak pro lidovce (ale i pro TOP 09 a STAN). To by je mohlo ve finále silně motivovat k tomu, aby nakonec Babiše nechaly vládnout.

Proměnných je v nynější české politice více než konstant. Jisté není nic kromě toho, že se v následujících měsících dočkáme velkých překvapení.