Během skoro tři čtvrtě roku od chvíle, kdy ohlásil v rodném Jablunkově kandidaturu na prezidenta, se bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš z politického řemesla něco naučil.

Zatímco ještě na jaře byl rozpačitý, teď dává návštěvníkům od začátku besedy v divadelním sále jihlavského domu kultury najevo, že nepřišli na konferenci či sympozium, ale přímočarou prezidentskou kampaň. Stejně tak není pochyb, kdo je hlavním terčem jeho důrazných a častých výtek.

"Třídění, nálepkování obyvatel, třeba na kavárny, ať už pražskou nebo jihlavskou, je nedůstojné. Stejně tak reprezentace v zahraničí, když není konzultována s vládou. Pak jsme v cizině za pitomce," hřímá štíhlý osmašedesátiletý muž už v průběhu úvodní řeči, ve které představuje své hlavní teze.

Vestoje, v padnoucím šedém obleku, doplněném botami a páskem moderní okrově hnědé barvy, vypadá ve formě. A publikum si toho všímá. "Sluší mu to, dá se na něj aspoň dívat," šeptají si dvě postarší dámy ve čtvrté řadě.

Jiří Drahoš

Verbální projev:
Plynulý, kultivovaný, občas frázovitý. Hovoří důsledně spisovně.

Řeč těla:
Vstřícná, k tazatelům vždy udělá pár kroků.

Vymezování se vůči konkurentům či Babišovi:
Zejména vůči Zemanovi – kritizuje jeho obhroublost, jednání vůči vládě, staví se do role jeho protipólu. Andreje Babiše by nejmenoval premiérem, což řekl v ČT.

Dříve na jeho adresu ale mluvil opatrněji.

Vztah k unii, euru:
Pro unii, chce, aby v ní byla země mnohem aktivnější. Je pro přijetí eura – termín by se měl určit již v tomto volebním období.

Východ versus Západ:
Jednoznačně Západ

Migrace:
V debatě o ní nehovořil, dříve se však vyjádřil, že je pro důsledné prověřování běženců a proti
povinným kvótám.

Specifika:
Manželka Eva je vždy s ním, i ona odpovídá na dotazy. Besedy se překládají do znakové řeči, důraz na zlepšení situace tělesně handicapovaných.

Zatímco venku drobně sněží, teplota minus jeden stupeň, sál takzvaného Bílého domu je příjemně vytopený. Svědčí to i Drahošovi, který se rozehřívá k prvnímu kolu dotazů.

Zeman to v něm za souhlasného pokyvování publika schytá za svoji hrubost a vulgaritu. "Ryba smrdí od hlavy, jak můžeme chtít kultivaci od politiků, když víme, jak se chová pan prezident." Kritika pak míří k pokusům o posílení pravomocí prezidenta, jeho svéráznému výkladu ústavy, ale třeba i jen občasnému vystavování korunovačních klenotů. "Podobně jako Britové bych je chtěl nechat přístupné stále, nebo aspoň mnohem častěji."

Svoje kárání formuluje akademik kultivovaně, jen někdy sáhne k lidovějším formulacím. S ataky na Zemana mu ochotně pomáhá i moderátorka večera, jinak členka jeho volebního týmu.

"Jsem si jistá, že při obhlídce klenotů by pan profesor určitě neměl virózu," poznamená například.

Zato na Andreje Babiše řeč nepřijde vůbec. V minulosti Drahoš řekl, že ho za nebezpečí pro demokracii nepovažuje a premiérem by ho i přes obvinění udělal. Trochu alibisticky dodával, že si nemyslí, že by se premiérem chtěl trestně stíhaný člověk vůbec stát. Včera v ČT přitvrdil s tím, že by Babiše nejmenoval.

Kromě Zemana Drahoš v průběhu devadesáti minut rozebere i mnohá další témata. Klíčovými jsou pro něj naše orientace na Západ a členství v NATO a EU.

"Nic tam neříkáme, nejsme slyšet, do Bruselu jezdí politici, kteří neumí anglicky. Přitom nám unie dává víc, než bere, máme jednotný trh, bezpečné léky a potraviny, jejichž testování by nás samotné stálo velké peníze," přesvědčuje. Občas sklouzne k frázím. "Je to úspěšný projekt, který přinesl stabilitu a prosperitu," dodá třeba.

Apeluje i na dodržování ústavy, která je podle něj velmi dobře napsaná. "Měnit by se neměla," říká. Distancuje se naopak od hnutí SPD Tomia Okamury. "Jeho výroky a program jsou směsí populismu a extremismu." Vysvětlit tazateli, v čem vlastně extremismus SPD spočívá, však zcela přesvědčivě nedokáže.

"Ano přece neříká terorismu nikdo, to je populistické heslo. Chtějí navíc výrazně omezit parlamentní demokracii, zrušit Senát, který je pro demokracii důležitý, a nahradit to referendy. Ale my přece nejsme žádné Švýcarsko," řekl Drahoš.

K závěru, v souladu se svojí přeměnou v politika, vyjádří svůj optimismus. A vrátí se k hlavnímu soupeři. "Podle všech průzkumů jsem jediný kandidát, který by porazil Zemana. Nebudu se s ním ale poměřovat jeho zbraněmi. Vulgaritou, lacinými bonmoty. Slušnost není slabost," řekne a sklízí velký potlesk. Ještě větší ho však čeká na závěr, kdy prohlásí, že pole by vyklidil jedinému soupeři. "Snad jen, kdyby sestoupil z Českého nebe Jára Cimrman. To bych musel opravdu zvážit."

Hloubavý přednášející Fischer

Beseda s Pavlem Fischerem na pražské vyšší odborné škole Jabok připomíná spíše setkání s univerzitním profesorem než politikem. Není to ale na škodu. Bývalý diplomat Fischer, který dorazil do velké auly ústavu čtvrt hodiny před začátkem a neformálně se zdravil s řadou lidí z publika, nejprve poutavě přednáší na téma "Služba lidem jako profese" avizované na pozvánkách.

Pavel Fischer

Verbální projev:
Kultivovaný, přesvědčivý

Řeč těla:
Klidná, vstřícná

Vymezování se vůči konkurentům či Babišovi:
Důrazně vůči Zemanovi – kritizuje jeho obhroublost, absence na debatách, tým
spolupracovníků.

Babiše by nejmenoval premiérem kvůli trestnímu stíhání.

Vztah k unii, euru:
Je proti jakémukoliv zpochybňování členství v EU, chce, aby v ní byla země mnohem aktivnější. Je pro přijetí eura – termín by se ale měl pečlivě zvážit.

Východ versus Západ:
Jednoznačně Západ

Migrace:
V debatě o ní nehovořil, dříve se však vyjádřil, že je pro ochranu evropských hranic.

Migranti by měli být "podrobeni přísným kritériím příjmu", nejlépe mimo Evropu, a nevhodní vyhošťováni. Je proti povinným kvótám.

Specifika:
Hlásí se důrazně k politice Václava Havla, dává najevo konzervativnost ohledně práv homosexuálů a rodinné politiky.

"Je důležité najít něco, čemu sloužíte, co vás přesahuje. Na škole mě nejvíce bavily právě přednášky, které se týkaly étosu, mravního základu služby státu," říká Fischer, který je absolventem prestižní francouzské školy pro úředníky ENA, kultivovanou, spisovnou češtinou.

Politická debata přichází až po dvaceti minutách výkladu.

"Méně obhroublých vtipů, vulgárních slov, rád bych také na Hradě zřídil zázemí pro děti. Pracuje tam spousta maminek a jsou zatím, včetně okolí Hradu, spíš v takové turistické poušti," odpovídá například na otázku, co by na Hrad propašoval osobního.

I když už nepřednáší, hovoří Fischer stále vestoje, klidně, plynule, spisovně.

Občas opustí místo u pultíku a vstřícně se přiblíží k publiku, mikrofon trochu legračně stále přitisknutý k bradě.

S výjimkou Miloše Zemana konkurenty nezmiňuje, na současném prezidentovi mu kromě chování vadí i tým lidí, kterými se obklopil. "Pan Ovčáček by ode mě dostal padáka hned. Způsob, jakým dělá svoji práci, je toxický, nebezpečný pro společnost. Popírá to, k čemu byl na Hrad zaměstnán," ukáže na příkladu hradního mluvčího, že umí
přitvrdit.

Na rozdíl od debat ostatních kandidátů se tady lidé ptají na genderová hnutí, rodinnou politiku či právo homosexuálů na adopci. Otec čtyř dětí se projeví zdrženlivě až konzervativně.

"Nedávno jsem například viděl průzkum mezi šestiletými dětmi. Ptali se jich na pohlaví a zjistili, že některé si nejsou jisté. Šestileté děti! Mně se zdá, že tak podlamujeme základní parametry společnosti, dáváme dětem kompas a vyndáváme přitom střelku," poznamená. "Nebo psát Rodič 1 a Rodič 2, v dobré víře tady vytváříme svět, ve kterém se ztratíme," dodal.

Ohledně práva homosexuálních párů doporučuje vyčkat. "Současná právní úprava se mi zdá dostatečná," míní.

Při odpovědi na otázku, jak a kde lidem lépe vysvětlovat politiku, včetně důležitosti našeho členství v EU, kritizuje klipovitost a zkratkovitost. A naznačuje, že je třeba přestat podceňovat sociální sítě. "V době, kdy musíte vše dávat do jednoduchých hesel, je velmi těžké popsat úkoly, které před politiky stojí. A lidé čím dál více naslouchají těm, kteří jsou razantnější a zjednodušují. Ti mladší navíc nečtou noviny, nedívají se na televizi, informace berou ze sociálních sítí. Je to velká hrozba i příležitost. Když tam nebudeme šikovní my, budou jiní," soudí.

I přes politická témata Fischer až do konce debaty udrží atmosféru, která kampaň připomíná jen velmi vzdáleně. Zdá se, že se každý problém snaží poctivě rozebrat, promyslet, často přichází s neotřelými myšlenkami a přirovnáními. Málokdy však s politickými slogany.

Například na v celé Evropě stále se prohlubující rozdíl mezi hlavními městy a zbytkem země říká: "Není možné, aby hlavní město létalo nad vlastní zemí jako létající talíř a obyvatelstvo ho nepoznávalo. Jako prezident bych chtěl právě ke sblížení venkova a Prahy přispět."

Horáček a jeho dvě tváře

První slova před nabitým sálem blatenského Komunitního centra mohou leckoho zaskočit. "Ano, jsem to já, vaše naděje na lepší budoucnost," prohlásí po uvítacím potlesku ke zhruba 150 posluchačům písňový textař, spisovatel a bývalý byznysmen Michal Horáček. Přehnané sebevědomí? Potutelný úsměv ve tváři naznačuje, že spíš pokus o vtip a v prezidentské kampani nečekaná sebeironie. Kandidát v černém obleku a svetříku, z něhož vyčnívá bílé tričko, takže tak trochu připomíná venkovského faráře, pak rychle přechází ke klíčovému sdělení.

"Moje nezávislost je radikální, nežádal jsem o podporu poslance ani senátory, nechtěl jsem po nikom peníze. Neznám totiž nikoho, kdo by politikům dával peníze jen tak. Většinou se musí vracet i s úroky," prohlašuje bez úsměvu.

Michal Horáček

Verbální projev:
Přerušovaný, většinou ale přesvědčivý a poutavý.

Řeč těla:
Vstřícná, při odpovědích stojí, gestikuluje směrem k posluchačům

Vymezování se vůči konkurentům či Babišovi:
Vůči Zemanovi – poukazuje na jeho podobnost s Klausem, nadbíhání Rusku.

Vůči Babišovi – slabší, rozporuje koncept řídit stát jako firmu, vedením vlády by ho pověřil, o jeho stíhání mlčí.

Vztah k unii, euru:
Pro unii, pro euro, ale ne v tomto volebním období

Východ versus Západ:
Jednoznačně Západ, Rusko považuje za hrozbu.

Migrace:
Říká, že je pro pomoc lidem prchajícím před válkou, současnou praxi, kdy tyto lidi odmítáme, však nekritizuje, označuje ji paradoxně za správnou. Vadí mu politický islám, je proti stavění mešit v ČR.

Specifika:
Důraz na národní hrdost, schopnost lidí různých přesvědčení spolu vyjít

Předznamenává tak průběh celé debaty, ve které bude střídat dvě role. Vtipného, trochu ležérního baviče, a muže, který chce s vážnou tváří přesvědčit posluchače, že přináší zemi naději na nového, lepšího prezidenta. Pomoci k tomu má v souladu s billboardovou kampaní a jejím heslem "Hrdí lidé, silná země" i důraz na národní sebevědomí.

"Všude, kam jsem přišel, jsem viděl lidi hrdé na to, co si odpracovali," říká s patosem. Poté se kaje, že nikdy nebyl v Blatné. "Vlastně až díky kandidatuře mám to privilegium poznat naši zemi. Byl jsem 25krát v New Yorku, ale nikdy v Blatné. Naše země je přitom tak divukrásná," říká.

Při odpovídání na dotazy Horáček vždy stojí, v pravé ruce mikrofon, zdviženou levou s roztaženými prsty gestikuluje. U vážnějších, státnických prohlášení zůstává ruka níže, až k úrovni hlavy ji zvedá, když se − v průběhu 90minutové debaty stále častěji − mění spíše v baviče. "Oni ti dva, Zeman a Klaus, mají každý svoji hlavu, ale tělíčko jen jedno," rozesměje například publikum.

Zeman je jediným protikandidátem, kterého zmíní. Dá přitom najevo svůj odlišný přístup k Rusku.

"Mám ho moc rád, moje babička je Ruska. Jeho literaturu, kulturu. Jsou inspirativní. Mám ho ale rád, dokud zůstává v Rusku. Já před Rusem ani Číňanem čepici v ruce nikdy žmoulat nebudu." K Babišovi tak přísný není, premiérem by ho jmenoval. "Buď se ukažte, nebo skončíte. Sorry jako."

O policejním obvinění nepadne ani slovo, naopak Horáček poznamenává, že v Babišově knize našel asi dvanáct dobrých nápadů. Nesedí mu však koncept řízení státu jako firmy. "Firma má produkovat zisk, stát se musí starat i o ty méně výkonné, nemocné. Nemůže je propustit," říká.

Přestože Horáček není excelentní řečník a občas hledá slova, celá řada chvil je působivých. Třeba když přesvědčuje o užitečnosti Evropské unie a potřebě být tolerantní k odlišným názorům. "Přinesla Evropě dlouhé období míru a to je zásadní, kvůli tomu má smysl."

K nutnosti vzájemného respektu vypráví příběh své rodiny. "Táta byl komunista, jeden z mála, který přečetl celé dílo Lenina, maminka zase antikomunistka, babička bigotní katolička a děda věřil jen v přírodu. Přeli se spolu, ale nikdy nikdo nikoho z rodiny nevyháněl," říká a sklízí silný potlesk.

Z obou svých rolí vypadne jen jednou. Když se ho jedna z posluchaček zeptá na bývalé podnikání se sázkovou kanceláří: "Trochu mi na vás vadí ta Fortuna. Přece jen sázky ničí řadě lidí život." Odpověď, ve které Horáček celou věc bagatelizuje, není ani vtipná, ani státnická.

"Měl jsem kancelář, která nabízela kurzové sázky, ty k žádnému patologickému hráčství nevedou. Je to jako kupovat akcie na burze, nevidím v tom žádný problém," odpovídá stroze. Na námitku ženy, že ví o případech lidí, kterým zkazilo život sázení, už prezidentský kandidát jen odmítavě kroutí hlavou.

Kdo neskáče, není Topolánek

Každým gestem a pohybem se bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek snaží dát najevo, že je ve formě. "Já náročnou funkci fyzicky zvládnu, mám zkušenosti, vím už, jaký je to zápřah," říká v pardubické kavárně Evropa poté, co poukázal na Zemanovy zdravotní potíže. Když skončí úvodní proslov a vyzve asi padesátku lidí k otázkám, dokonce si povyskočí. "Pojďme na to!" zvolá.

Několik poskoků také předvede, když dohovoří o své oblíbené problematice, právu zejména starších lidí být off-line, mít možnost styku s úřady, bankami a dalšími institucemi pomocí pošty a dalších konzervativních prostředků. "To je moje téma, off-line, off-line," zaskanduje a připomíná sportovní fanoušky při pokřiku "Kdo neskáče, není Čech!" Při besedě navíc celou dobu stojí, v pravé ruce mikrofon, levou má střídavě v kapse nebo s ní temperamentně gestikuluje.

Mirek Topolánek

Verbální projev:
Plynulý, poutavý, přesvědčivý

Řeč těla:
Temperamentní, vstřícná

Vymezování se vůči konkurentům či Babišovi:
Důrazně vůči Zemanovi i Babišovi – poukazuje na prezidentův příklon k Rusku, chabé zdraví nebo vazbu s Babišem, který podle něho kvůli dvojroli oligarchy a nejmocnějšího politika ohrožuje polistopadový vývoj.

Vztah k unii, euru:
Pro unii, proti euru

Východ versus Západ:
Jednoznačně Západ, Rusko považuje za hrozbu, avšak menší než tu, kterou pro sebe představují Češi sami, a menší než terorismus.

Migrace:
Je hrozbou, přístup podobný Zemanovi, nerozlišuje mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty.
Specifika:
Demonstrace dobré fyzické kondice, svých zkušeností z doby, kdy byl premiérem, chce prosazovat právo – zejména pro starší – být off-line.

Oblečený do mahagonově hnědého saka a světlemodré košile hovoří plynule, přesvědčivě, posluchačům se snaží dívat do očí. Od Zemana ho prý odlišuje zejména postoj k současnému politickému dění, k Rusku a chápání pozice
Česka jednoznačně na Západě.

"Mám rád ruské lidi, ale nemám rád ruský imperialismus. Za Putina se zase snaží být velmocí, i když na to ekonomicky nemají," prohlašuje. V jeho pořadí nebezpečnosti pro českou demokracii je však Rusko až na třetím místě.

"První jsme my sami a na druhém místě je mezinárodní terorismus."

Orientace na Západ je proto pro Topolánka jedinou možnou volbou.

Naopak jeho rétorika vůči migraci a uprchlíkům se od Zemanovy příliš neliší. "Byli jste teď někdy na náměstí v Mnichově? Tam si ti kluci máchají nohy ve fontánách, ženské nikde, ty jsou podřadné. A jinak už tam nikdo místní nejde. Toho se lidé bojí, že takhle dopadneme, proto volí Okamuru, a když jim nenabídneme ochranu my, budou podobné strany volit čím dál víc," míní.

Zemanovi se blíží i v přístupu k EU. "Možný rozpad unie není v našem zájmu, nejsme tak silní jako Britové. Já sám bych − být Britem − pro brexit hlasoval, my jsme ale v jiné pozici," říká.

Když má odpovědět, který stát by navštívil po zvolení jako první, říká nejprve jasně, že samozřejmě Slovensko, pak ale dodá: "Zajímavější je dotaz, kdo by byl druhý. Že by do Bruselu? To zní jako do Moskvy," zasměje se.

Podobně jako Zeman není ani příznivcem přijetí eura. "Není pro to žádný ekonomický důvod. Je to spíš evropská dluhová než měnová unie," řekl.

Tvrdý je Topolánek při hodnocení Babiše, kterého označuje zásadně křestním jménem. "Andrej je pro tuto demokracii nebezpečný. Jeho pozice oligarchy a šéfa nejsilnější partaje je ve své podstatě ohrožením polistopadového vývoje. Nyní nejde o pravolevý střet, ale o demokracii a ústavnost," je přesvědčen.

Bývalý premiér využije každé příležitosti, jak dát najevo své zkušenosti, kontakty. "Znám osobně všechny lídry států okolo, výjimka je snad jen rakouský prezident."

Sousední státníky nazývá familiárně křestními jmény, pro Topolánka je polský prezident Andrzej, německá kancléřka Angela. "Navíc, i když chápu, proč Zemana Trump do oválné pracovny nevzal, já tam byl," dodá.

Sebevědomí Topolánkovi určitě nechybí. "Na postup do druhého kola bude stačit 20 procent a ta dostanu. A v druhém kole se Zemanem mě budou volit všichni, kteří jeho nechtějí. A těch je víc než 50 procent," věří.