Počítače a chytré telefony mění způsob, jakým se lidé starají o své peníze. Banky zase mohou díky digitálním technologiím nabízet klientům nové investiční produkty. Svoje investice pak mohou zákazníci kontrolovat přes aplikace přímo z domova a nemusí už navštěvovat své finanční poradce.

Ředitel divize investičních produktů v české pobočce ING Petr Žabža u Kulatého stolu HN uvedl, že takzvaný fintech, jak se označuje digitalizace finančního odvětví, sice neznamená úplný konec osobních jednání bankéřů s klienty, ale obchodní modely bank se změní.

"Klienti do kamenných poboček ještě nějakou dobu chodit budou, spoustu produktů mohou zákazníci získat jen tam," říká Žabža. "Nicméně naše banka nabízí asi dvě třetiny investic nebo nákupů a prodeje investičních instrumentů on-line. To znamená, že své investiční portfolio mohou zákazníci obsluhovat přes internet, pokud se situace vyvíjí nepříznivě, mohou reagovat okamžitě."

Podílové fondy, ve kterých neplatí žádné vázací ani výpovědní lhůty, umožňují zákazníkům, aby své investice navýšili či snížili pomocí několika kliknutí v on-line bankovním rozhraní. V případě prodeje, který se může týkat části nebo všech podílových listů daného fondu, dorazí peníze klientovi na jeho účet během několika pracovních dnů.

Pozor si musí dát banka i klient

Fintech nepřináší nové možnosti, jak oslovit zákazníky, pouze bankám. Na trhu se začaly objevovat nové společnosti, které nabízejí zákazníkům různé způsoby, jak investovat. Takovou firmou je i start-up Upvest, který čistě přes on-line aplikaci umožňuje lidem poskytovat úvěry developerům pro výstavbu konkrétních domů. Obvykle jde o desetinu z celkového objemu peněz, které jsou potřeba.

"Asi 80 procent ceny projektu hradí banka, my se podílíme na financování dalších 10 procent celkových nákladů. To všechno děláme on-line, kdybychom šli standardním bankovním způsobem, musel by kaž­dý náš klient do banky za svým poradcem a ten by ho informoval o produktu, to bychom ale finančně neutáhli," popisuje spoluzakladatel Upvestu David Musil, proč firma působí jen v on-line prostředí. Developeři, kromě peněz na nákup pozemku, z vlastních zdrojů financují obvykle 10 procent nákladů stavby.

Na rizika spojená právě s využíváním digitálních technologií ale upozorňuje Filip Linhart, ředitel rozvoje podnikání společnosti net.pointers, která se zaměřuje na kybernetickou bezpečnost.

"Banka musí zajistit, že aplikace, přes kterou lidé obchodují, je dobře zabezpečena, aby neměla výpadky nebo nepodlehla nějakému útoku, který ji vyřadí z provozu. Klienti si zase musí dát pozor, aby nikde lehkovážně nesdíleli svoje hesla nebo další citlivé údaje," uvádí Linhart, ale dodává, že z jeho zkušenosti banky přistupují k ochraně dat zákazníků zodpovědně.

Obezřetnost platí také pro klienty společnosti Upvest, která podobně jako banky ověřuje identitu svých klientů dvojím způsobem. "Uživatel se musí přihlásit do systému pomocí svého jména a hesla, aby mohl potvrdit platební příkaz, musí ale ještě zadat kód, který mu přijde SMS zprávou," doplňuje zabezpečení Musil.

Emoce, nebo algoritmus

Fintech zahrnuje i oblast takzvaného robotického poradenství. Za klienta tak při investování rozhodují matematické modely, které samy určují, kdy je vhodné investiční instrumenty prodat a koupit. Zákazník jen musí určit, jaká míra rizika je pro něj přípustná. "Lidé se při investování nechávají ovlivňovat emocemi. Pokud člověk vydělává peníze, je v euforii. Naopak pokud prodělává, byť jen papírově, je z toho smutný a může reagovat tak, jak by za jiných okolností nereagoval," říká Žabža.

Z pohledu banky je robotické investování i přes počáteční náklady do vývoje algoritmu levnější než spolupráce s reálným finančním poradcem. To se odráží v poplatcích. Služby robotického investování stojí obvykle 0,5 až 1,5 procenta z investované částky. Vstupní poplatek do podílového fondu spravovaného člověkem se proti tomu pohybuje od jednoho do pěti procent, k tomu ještě zákazníci platí roční poplatky asi 1,5 procenta.

Důvěra bank i lidí ve fintechové aplikace se postupně mění. "V počátcích byly příliš malé, než abychom se jimi zabývali, potom se staly pro tradiční banky hrozbou," uvádí Žabža z ING. 

Věkové kategorie klientů

Podle něj dnes banky do nových finančních technologií investují nebo kupují existující projekty. Fintech start-upy si zase uvědomují, že je pro ně výhodné spojit se s někým, kdo má širokou základnu klientů v různých věkových kategoriích.

O služby společnosti Upvest převažuje zájem mezi mladšími lidmi, kteří tak díky on-line rozhraní investují část svých úspor vůbec poprvé, říká Musil.

Podobně je na tom také ING. "O fintechové platební aplikace mají nejčastěji zájem lidé mezi 25 a 45 lety. Pokud ale jde o správu majetku, posouvá se věková hranice do rozmezí od 35 do 55, kdy už lidé mají nějaká aktiva ke spravování," konstatuje Žabža.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.