Titul Živnostník roku v různých kolech soutěže vyhrávají stále častěji lidé, kteří jsou takzvaně "na volné noze". Podle poradce podnikatelů Roberta Vlacha, který toto ocenění získal v Moravskoslezském kraji před šesti lety, je to také proto, že možnost dělat sám na sebe je dnes rovnocenná práci ve firmě a špičkový odborník často vydělá více sám, než když pracuje pod firmou.

"Freelancing se stal trendem po roce 2008, kdy firmy začaly více poptávat služby odborníků externě. Dnes se některé společnosti dokonce posunuly tak, že nabízejí úvazky, které působí jako práce na volné noze, dávají flexibilní pracovní dobu, možnost vybírat si projekty atd.," říká Vlach. Takové podmínky podle něj mladí uchazeči o zaměstnání čím dál častěji v práci chtějí. "Je možné, že za pět let bude tato forma práce pro firmy naprosto běžná," domnívá se.

Na volné noze je například i vítěz Živnostníka roku Libereckého kraje Jiří Pačinek. Sklář začínal s vlastním podnikáním klasickým způsobem − po práci. "Dopoledne jsem pracoval pro sklárnu a odpoledne a večer doma. Bylo to náročné," uvedl Pačinek po výhře. Právě "bokovky" k hlavnímu zaměstnání jsou nejčastějším způsobem, jak lidé s osobním podnikáním začínají. V průzkumu, který Robert Vlach udělal mezi českými freelancery na svém portálu Na volné noze, se ukázalo, že takto začalo téměř 60 procent respondentů.

66 procent

freelancerů se v podnikání nejvíce obává nejistoty plynoucí z výkyvů příjmů. Ta se podle Vlacha ale dá odstranit.

"Než vsadit vše na jednu kartu je lepší omezit na nějakou dobu zábavu a vyzkoušet si, jak to reálně zvládám. Je to dřina, ale když to člověka baví, ani to nevnímá," popisuje Vlach přechod od zaměstnání k podnikání. Jeho cesta také nebyla jednoduchá, z vysoké školy odešel pracovat jako programátor do Španělska, kde za dva roky velice intenzivní práce vyhořel. Vrátil se tak do Česka a po roční pauze začal budovat portál pro freelancery a stal se poradcem. Letos rovněž vydal knihu s názvem Na volné noze, kde radí živnostníkům s podnikáním a řešením problémů, které jim freelancing přináší.

Složitá cenotvorba

Podle Vlacha jsou čeští drobní podnikatelé čím dál spolehlivější, dochvilnější, zodpovědnější, chtějí klientům vyjít vstříc a zároveň jsou i konzervativní, například zadlužení vnímají jako velké riziko. "Vidím u nás velký posun k německému stylu byznysu, což je dobře a zvýhodňuje nás to mezinárodně," říká poradce.

Slabší jsou Češi ve finančním řízení, vyjednávání či nacenění práce. "Nyní řeším s jedním řemeslníkem práce na chatě, je to profesionál, ale když vidím cenu, jakou si za práce účtuje, tak úpím. Jako zákazník jsem nadšený, ale jako poradce vidím, že ta cena nemůže pokrýt jeho rozvoj ani finanční rezervy," hovoří o častém jevu Vlach s tím, že neschopnost freelancerů vyjednávat o ceně nebo zdražovat nahrává tomu, že je česká pracovní síla levná.

Nastavení ceny za práci ovšem patří mezi nejsložitější momenty v podnikání. Do cenotvorby se kromě materiálu a samotné práce promítají i osobní vlastnosti živnostníka, například reputace, rychlost výkonu, poptávka, ale také spolehlivost či dotahování věcí do konce. Kopírování ceny od kolegů nebo najímaní poradců podle Vlacha nestačí, protože přesnou cenu je velmi těžké vyčíslit.

Nejlepší je okoukat metody oceňování práce v daném oboru a zdražovat postupně, do čehož si podnikatel promítne nabyté zkušenosti a znalosti nebo větší poptávku. "Pokud má živnostník pocit, že nestíhá, tak zvýší cenu. Není ale dobré zdražovat, pokud jsem už úplně zavalený prací, jsem ve stresu a dělám chyby," říká poradce podnikatelů.

Zvýšením ceny přitom živnostníci nemusejí přijít o klienty, jak se mnohdy obávají. Zákazníci však od nich budou mít větší očekávání, budou chtít lepší kvalitu a budou si také lépe hlídat vyúčtovaný čas. Vyšší cena za práci tak automaticky pro podnikatele znamená větší odpovědnost.

Chyba intuice

Jako největší problém mezi drobnými podnikateli vidí Vlach to, že řídí své finance intuitivně. "Mám klienta, který má šest let firmu, jež se rozrostla do střední velikosti. Do letošního roku řídil finance intuitivně a plánoval v krátkodobém horizontu," vypráví Vlach a dodává, že tento nešvar je rozšířený i mezi freelancery.

"Je to nebezpečný přístup u typů podnikání, kde je tok peněz složitější, protože to podnikatelé intuitivně vůbec nedokážou sledovat," doplňuje Vlach. Živnostníci podle jeho slov dlouhodobě neposilují svůj finanční přehled, cash flow a netvoří dostatečné rezervy.

Robert Vlach (39)

Pochází z Ostravy, vystudoval obchodní akademii. V roce 1998 odešel pracovat jako programátor do Španělska. Po návratu do Česka začal podnikat, nejdříve měl drobné projekty pro zábavu, od roku 2005 se systematicky věnuje podpoře a popularizaci osobního podnikání. Založil první evropský think‑tank pro nezávislé profesionály. Rád tráví čas s rodinou, baví ho tenis, cestování nebo blogování. Je autorem knihy Na volné noze, chystá i vydání v angličtině.

Prevence je přitom podle něj jednoduchá. "Prvním stupněm je sledování vývoje měsíčních obratů, nejlépe po dobu několika let, z čehož pak živnostník může lépe předvídat trendy a pravidelnosti," radí Vlach. Dále je to tvorba finančního přehledu, kde si freelancer sepisuje všechna svá aktiva, závazky a odkládá si peníze na větší výdaje, jako například doplatky na daních či zdravotní a sociální pojištění, což mohou být najednou velké částky. "Pokud sleduji obraty, v polovině roku dokážu odhadnout celoroční příjmy a můžu už tehdy požádat účetního, ať mi vypočítá doplatky a připravit se na to," říká Vlach.

Dalšího stupně, tedy sledování cashflow a všech výdajů, se podle jeho zkušeností podnikatelé bojí. Může to ale zabránit zbytečnému utrácení a posílit finanční disciplínu. Živnostníkům s dluhem či složitějším tokem peněz Vlach doporučuje dělat si finanční plán. "Není to věda, dopředu počítám s pesimistickým, realistickým a optimistickým scénářem a podle toho například vím, jestli si mohu dovolit vzít hypotéku," uvádí.

Jako poslední úroveň pak zmiňuje investice. "Freelanceři dnes v ekonomické konjunktuře vydělávají dost peněz, a když se jim daří, měli by počítat s tím, že tomu tak nebude navždy," připomíná Vlach.

Většina drobných podnikatelů tyto kroky ale podle Vlacha nedělá. "Často se setkávám s tím, že pokud jim to někdo neporadí a neukáže, samotné je to nenapadne, i když podnikají léta," popisuje své zkušenosti. Přitom důslednější práce s financemi a tvorba rezerv podle něj dokáže částečně odstranit nejistotu, kterou si živnostníci s podnikáním nejčastěji spojují a které se také nejvíce obávají.

Podle zmíněného průzkumu se výkyvu příjmů bojí až 66 procent lidí na volné noze. S odstraněním nejistoty podle Vlacha pomůže i to, když se živnostníci věnují prevenci rizik. Pokud je dobře zmapují, mohou jim lépe předejít, například dobrou pojistkou nebo zálohováním dat.