Pavla Sobotku cesta na Mars neláká. Prý mu chybí odvaha. "Věřím, že to lidé dokážou a dost možná to bude zakladatel Tesly Elon Musk nebo Číňané," myslí si majitel brněnské firmy Frentech Aerospace. Přestože on sám na cizí planety zřejmě nevkročí, výrobky jeho firmy Frentech Aerospace již Zemi opustily. Moduly výrobce přesné mechaniky pro letecký a vesmírný průmysl přistály na Marsu a osm desítek vesmírných satelitů Iridium Next používá jejich mechanismy při rozvíjení solárních panelů. "Naše subsystémy také poletí k Jupiteru," doplňuje Sobotka.

Podnik vyrábí vesmírné mechanismy pro vědecké i komerční mise. Vedle vesmírné techniky se společnost z okraje Brna zaměřuje i na součástky pro letecký průmysl − již dodala přes milion dílů pro všechna letadla Airbus. "Netušil jsem, že si někdy budu moct rukou sáhnout na díly zamontované v letadlech, natož ve vesmírných lodích. Před lety bych řekl, že je to nesmysl," usmívá se osmašedesátiletý Sobotka, který díky unikátní výrobě a letité práci zvítězil v celostátním kole podnikatelské soutěže Vodafone Firma roku.

Sobotka stojí v čele společnosti víc než dvě dekády. Za tu dobu se mu podařilo vybudovat podnik, který v roce 2016 utržil přes 227 milionů korun, zisk po zdanění přesáhl částku 43 milionů.

Benefity neuznávám

Cestu k vlastní firmě si Pavel Sobotka tvrdě odpracoval. Začínal jako dělník v někdejším státním podniku Tesla Brno. "Jsem hrdý na to, že jsem byl dělníkem, protože když na stroji vidím problém, tak vím, že se dá řešit, a klidně se mohu za některé stroje sám postavit," uvádí. Technický nadšenec tehdy spolupracoval s inženýry mimo jiné na vývoji nukleární magnetické rezonance nebo na elektronických mikroskopech. A docela často si k němu pro rady chodili lidé s vyšším vzděláním. "Jejich zájem mě těšil, protože oni byli inženýři a já ne," říká muž, kterému tehdy v podniku díky jeho fascinaci Tomášem a Janem Antonínem Baťovými přezdívali prostě − Baťa. "V rodině jsem měl strýce, který prošel Baťovou školou práce," vzpomíná. On sám dodnes studuje přístup k řízení firmy, kterým prvorepublikoví podnikatelé prosluli.

Jednou z jeho oblíbených myšlenek je ta o managementu − vedoucího může dělat pouze ten, kdo zná práci a vykonával ji rukama. "A ne že dnes někdo s titulem MBA nastupuje rovnou jako manažer," doplňuje. Připouští ale, že Baťové žili v jiné době a jejich způsob vedení se na úzce specializovanou firmu dá jen těžce napasovat. A ještě v jedné věci se shoduje s filozofií Baťů − šéf Frentechu neuznává benefity. "Přetahování zaměstnanců je to nejhorší zlo, které se tady zavedlo, a je podporováno benefity, toho se účastnit nebudu," tvrdí.

Přibližně stovka zaměstnanců technologické špičky například nemá stravenky nebo pět týdnů dovolené. "Kdybychom trávili čas po dovolených, tak bychom tady už dnes nebyli, není to tvrdé, je to naopak velmi sociální," obhajuje. Firma se podle něj chová odpovědně − platí daně a zaměstnancům garantuje, že se mzda nezpozdí ani o den. A místo stravenek dává příspěvek na teplé jídlo, které zajišťuje. Frentech momentálně nemá nedostatek lidí, přesto ho občas trápí, že některá z okolních firem nabídne vyšší výplatu "Ale přeplácení podle mě není cestou, jak si udržet zaměstnance," stojí si za svým Sobotka, podle něhož se pracovníci Frentechu podílejí na unikátní výrobě.

Tvrdý byznys

Po revoluci se podnik Tesla Brno rozpadl. Pro Sobotku to byla šance − do firmy přišel nový šéf, který z něj udělal výrobního ředitele. Nějakou dobu výrobu sice vedl, postupem času se mu ale přestal líbit způsob, jakým nový management firmu řídil. Sám proto odešel a na začátku 90. let začal se společníkem z Německa podnikat. Prodávali automatické parkovací systémy, první taková soustava dodnes stojí v Praze ve Spálené ulici. "Pronajali jsme si dílnu, měli třináct zaměstnanců, kteří dostávali výplatu, tu jsem já často vůbec neměl," vypráví. Později, po smrti společníka, Sobotka nechtěl podnikat sám a obchodování zanechal.

Počátky jeho dnešní firmy Frentech Aerospace sahají právě do této doby. Život dnešní průmyslové špičce tehdy vdechlo jedno neobvyklé setkání. V roce 1994 potkal Sobotka nizozemského strojního inženýra. Stejně jako Sobotka i on byl technickým nadšencem a vizionářem zároveň. "Stačilo nám se na sebe podívat, ani jsme nemuseli moc mluvit a do deseti minut jsme se dohodli, že v Brně postavíme firmu," vypráví. Motivací bylo dokázat, že Češi jsou ve strojírenství stejně dobří, ne-li lepší než na Západě.

Sobotka měl tehdy 51procentní podíl, nizozemská strana zbytek. "Byla to vynikající spolupráce, protože například díky ní jsme tehdy získali úvěr z Nizozemska, bez toho bychom nezačali." Firma začala dodávat součástky pro letecký průmysl, hlavně pro Airbus. "Nechtěli jsme se vydat cestou hromadné výroby, v té je velká konkurence," vysvětluje Sobotka zaměření na přesnou mechaniku. Ze začátku měl Frentech hlavně zakázky z Nizozemska, později jich víc přicházelo z Česka.

Tři roky po založení společného podniku ale došlo k zásadním změnám. Nizozemský podíl držela skupina nizozemských firem vlastněná tamní rodinou Frencken. "Ta skupinu prodala do Malajsie, nový vlastník z hodiny na hodinu vyhodil stávající management, doplnil ho vlastními lidmi a spolupráce se změnila," podotýká Sobotka a smutně přitom krčí rameny. Aby mohl v podnikání pokračovat, odkoupil od nového vedení podíl. Firma se poté léta dostávala z dluhů. Nyní je Frentech Aerospace ryze českou společností, funguje úplně bez úvěrů a vedle Sobotky ji vlastní ještě dva kolegové − všichni mají třetinový podíl.

Rodinný podnik

Zásadní zlom v podnikání nastal po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 a o čtyři roky později do Evropské kosmické agentury. Tuzemsko se tak mohlo začít podílet na evropských vesmírných projektech. Sobotka tehdy vycítil příležitost, postavil se před management a přesvědčil ho, aby se firma vrhla na vesmírné projekty. Podařilo se mu to i přes fakt, že se o zakázky tvrdě bojuje − projekty se mnohdy táhnou i roky a navíc výrobce nesmí mít na produktu zisk vyšší než osm procent. Frentech Aerospace dnes všechny výrobky vyváží za hranice, zakázky má v USA a Evropě. Podíl vesmírných technologií tvoří přibližně čtvrtinu tržeb, na zbytku se podílejí dodávky pro letecký průmysl nebo třeba ponorky. V příštích letech budou podle Sobotky kosmické zakázky tvořit třetinu obratu. Frentech chce zároveň vyrábět komplexnější celky. Firma proto každoročně investuje. Loni do inovací mířilo okolo dvaceti milionů, letos to bylo jednou tolik. Příští rok mají dosáhnout investice maximálně 15 milionů. "Musíme se trochu nadechnout, protože vše financujeme z vlastních zdrojů," objasňuje šéf Frentechu.

Koncem léta se také Frentech spojil s dalšími regionálními výrobci, kteří mají zkušenosti s vesmírnými zakázkami, do společného projektu. Skupina společností ukazuje výsledky práce společně a díky tomu je o nich ve světě víc slyšet. "Můžeme líp ukázat sílu, technologické schopnosti nebo říct, že místo několika zaměstnanců jich máme čtyři sta," doplňuje Sobotka. I touto cestou se podnik chce dostat k větším zakázkám. Frentech Aerospace je rodinnou firmou. Společně s Pavlem Sobotkou v podniku pracuje i jeho syn a potomci kolegů. Sobotka i jeho dva společníci proto počítají, že v byznysu budou děti pokračovat.

jarvis_5a256b58498e08967a4f37c5.jpeg
Výrobky společnosti Frentech Aerospace již například letěly na Mars nebo budou již brzy použité v misi na Jupiter. V brněnské firmě pracuje okolo stovky zaměstnanců.
Foto: HN – Tomáš Škoda