Nominace kulturního manažera a muzikologa Ilji Šmída na místo ministra kultury nevyvolává žádné emoce. Není to jen tím, že na jiných postech budou ve vládě Andreje Babiše kontroverznější postavy. Důvod je jiný: ministerstvo kultury nezajímá nikoho (politiky ani společnost jako celek) kromě těch, kteří se v kulturní oblasti pohybují. Ostatně i sám Babiš ministerstvo kultury vnímá především jako správce církevní agendy, kterou by rád viděl na financích, čímž se smysluplnost existence kulturního ministerstva v omezené české politické představivosti opět zmenší.

Post ministra kultury je při vyjednáváních už dvě desetiletí na posledním místě. Nikdo se o něj nehlásí a zbývá při rozdělování křesel jako poslední. Kultura je v programech stran, jen aby se neřeklo. Nedělejme si iluze, že v jednobarevné vládě ANO a jeho blízkých (odborníků) tomu bude jinak. Kultura zůstane na okraji zájmu. Vždyť budoucí premiér udělal už dost tím, že "na kulturu" dosadil muže, který věci rozumí a který se na rozdíl od předchůdce Daniela Hermana pohybuje v kulturní oblasti čtyři desítky let.

Právě to ale může být problém. Ilja Šmíd rozumí provoznímu chodu kulturních organizací − přece jen zakládal Pražskou komorní filharmonii, řídil orchestr i divadlo −, z hlediska potřebného konceptuálního plánu a politické razance mu však hodně chybí. Pětašedesátiletý Šmíd je, ještě vstřícně řečeno, "stará škola" a jakkoliv se jako manažer pohyboval v prostředí mezinárodní konkurence, nemá uvolněnost, s jakou se ke kultuře a její důležitosti pro společnost přistupuje v blízkém zahraničí.

České kultuře se možná bude více hodit Šmíd, ministr úředník, který obstará provoz, než moralista Herman, který umí působivě řečnit při pravých kulturních událostech, ale kulturní politice moc nedal. Upřímně řečeno, u nového ministra se o ní také mnoho neví. Ví se ale, že určování směru a ideje proměny nebyly nikdy jeho předností.

Kulturní provoz v Česku je stále udržován v podobě, s níž je Ilja Šmíd jako konzervativní typ sžit. A přitom právě tady by česká politika i kultura potřebovaly konečně (!) pořádný otřes a nějakého toho českého Jacka Langa. Ilja Šmíd jím nebude. Ale vše poběží tak nějak slušně. Tedy − až podle toho, kolik peněz premiér na kulturní radosti dá. Ministrem kultury může být v ČR skoro každý, bez větší finanční podpory je to stejně více ceremoniální než tvůrčí rozvojová funkce. A reprezentaci Ilja Šmíd skvěle zvládne.