Zastánci elektronické evidence tržeb se od počátku zaklínají lepším výběrem daní. Daňové i odvodové příjmy sice rostou, ale souvislost s EET je doposud neprůkazná.

Na dani z přidané hodnoty se za 10 měsíců letošního roku, kdy platí EET, vybralo 314 miliard korun. To je oproti deseti měsícům minulého roku, kdy EET neplatila, nárůst o 9,1 procenta.

Podíváme-li se ale na výběr například daně z příjmu fyzických osob, zjistíme, že zde ve stejném období zaznamenal růst o 11,6 procenta.

Přestože elektronická evidence přímo neovlivňuje daň z příjmu fyzických osob, roste v případě této daně díky slušnému ekonomickému růstu inkaso rychleji než u DPH. Zvýšený výběr DPH je dán dominantně rostoucí spotřebou. Na základě růstu mezd a tržeb zbývá lidem více peněz než v minulosti. Dodatečné prostředky jsou zčásti utráceny za zboží a služby, což přirozeně zvyšuje výběr DPH. Vyšší výběr můžeme nicméně zaznamenat prakticky u všech typů daní.

rok s EET:
přes 200 kontrol denně odhalilo 18 tisíc provinění
hospody nové opatření ustály, přibylo jich

Navíc nikdo už neřeší, zda stát vyšší příjmy skutečně potřebuje, na co budou využity a jestli není důležitější věnovat se osekání zbytných výdajů.

Problém deficitů veřejných financí se tak chybně řeší přes příjmovou stranu.

Zavedení elektronické evidence tržeb má v podstatě dva základní problémy. Ten první, hodnotový, spočívá ve skutečnosti, že jde o další zásah do svobody podnikání.

Stát čím dál více sleduje podnikatele, jako by se z definice věnovali nějaké nebezpečné kriminální činnosti, kterou je třeba on-line hlídat 24 hodin denně.

Praktickým problém pak je, že negativně dopadá zejména na malé a střední podnikatele. Ti podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu mají na svědomí sedmiprocentní výpadek DPH.

Nicméně nepoctivci, kteří podváděli bez EET, si najdou cestu, jak podvádět dál.

Po zavedení elektronické evidence jsme si mohli všimnout, že v restauracích a menších obchodech šly ceny nahoru. Zdražování byl nevyhnutelný důsledek. Zvýšení nákladů pro podnikatele se pochopitelně muselo alespoň zčásti přenést do cen prodávaných výrobků. Na to ve finále doplatili koncoví zákazníci. Jen díky ekonomické konjunktuře neskončil kvůli EET výraznější počet podnikatelů. Přesto se nedá přehlédnout, že zejména v menších obcích zavřely některé obchůdky a restaurace. Neúměrná administrativní náročnost a permanentní kontrola EET spolu s dalšími regulacemi, jako je například zákaz kouření v restauracích, přiměla řadu podnikatelů nadobro skončit. Zavírání restaurací a obchodů poškodilo život na venkově. Nápady, že po likvidaci lokálních živnostníků se zavedou dotace na provozování hospod a obchodů nebo se provozovateli stanou obce samotné, jsou zcela "mimo mísu".

Polemika: Mělo zavedení EET smysl? ANO

Setkáváme se s argumentem, že elektronická evidence tržeb sice není ideální, ale když už se jednou zavedla, tak by bylo hloupé ji rušit. To je ale třeba odmítnout s odkazem na základní ekonomický termín − utopené náklady.

Je pravda, že současní podnikatelé si již všechno vyběhali a pořídili si nové vybavení, ale EET je dál zatěžuje finančně i časově. Pouze současné nebo budoucí náklady jsou pro smysluplné ekonomické rozhodnutí důležité, nikoliv náklady již vynaložené (utopené). Je zde ale i otázka potenciálních nových živnostníků, kteří o podnikání uvažují. Mnoho z nich, když zjistí, kolik papírů musí vyřídit na úřadech, kolik stojí pořízení elektronických pokladen a dalšího vybavení, raději živnost nikdy nezaloží. Zrušení elektronické evidence by novým živnostníkům usnadnilo život a přispělo by ke zlepšení podnikatelského prostředí.

Když chce někdo začít podnikat, měli bychom mu to co nejvíce zjednodušit.