V populárním českém sci-fi seriálu Návštěvníci z roku 1983 hrál ústřední roli Centrální mozek lidstva (CML). Varoval před blížící se globální katastrofou, čímž se spustila řada komplikovaných dějů.

Lidé pokyny CML na slovo poslouchali. Vždy, když si nevěděli rady, mozek k nim prohovořil a oni fungovali tak, jak řekl.

Je to hezká metafora současné české politiky. Andrej Babiš odvyprávěl voličům historku, že se Česko řítí do katastrofy. Lidé tomu zhusta uvěřili a nyní se bez Babiše nic nehne. Všichni skáčou, ať už záměrně, nebo mimoděk, tak, jak hvízdá. Stal se z něj Centrální mozek Česka (CMČ).

Je to krásně vidět na sestavování vlády. Nikdo do poslední chvíle na beton nevěděl, kdo ve vládě bude, netušili to dokonce ani sami budoucí ministryně a ministři. Vše bylo uloženo pouze v makajícících závitech CMČ. Se sraženými patami čekal na výstup i Miloš Zeman. Prezident, který jinak každého druhého uráží a arogantně poučuje, vůči Babišovi uznal podřízenost a proti představeným jménům "neměl výhrady".

Celkově je fascinující sledovat, jak se v blízkosti Babiše − CMČ − proměňují i inteligentní, samostatně myslící lidé v automatické převodníky jeho pokynů a přání. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, slušný a inteligentní muž, vzděláním právník, ze sebe vypustil větu, že při rozhodování o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání se musí zvážit, "co je lepší pro tuto zemi, protože se jedná o člověka, který bude premiérem a bude sestavovat vládu". Naprosto tak popřel rovnost občanů před zákonem a doposud na tom nevidí nic divného. Další poslanci ANO raději na toto téma neříkají nic, podobni nešťastnému Mílovi Roznerovi z SPD, který "se do toho nechce zabrušovat, aby se nemusel zase vybrušovat". A těžko se jim vlastně divit, když Babiš má nad jejich politickým osudem neomezenou moc a může kohokoli jedním tahem vyškrtnout z kandidátky pro jakékoli další volby. Fascinaci Babišem ale podléhají i jeho oponenti. V jeho blízkosti dělají chyby, zmatkují. A občas se i ponižují, jako třeba předseda ODS Petr Fiala, který skousnul, že ho Babišovi poslanci napoprvé odmítli jako místopředsedu sněmovny, a šel i do druhé volby. Tam už z milosti Andreje Babiše uspěl. Inu, jeden centrální mozek vládne všem…

Vše tak směřuje k tomu, že poprvé od roku 1989 bude takřka veškerá moc ve státě koncentrována v jedněch rukou. Vzniká vláda, která bude složená z lidí, kteří udělají, cokoli Babiš řekne. A reálné možnosti korekce zvenčí budou velmi omezené. Zdálo by se, že to není až tak výjimečné, že podobně velkou moc držel Miloš Zeman, když vedl jednobarevnou vládu v letech 1998−2002. Jenže při bližším pohledu to tak není. ČSSD byla i tehdy stranou, ve které fungovaly demokratické mechanismy, které mohly v krajním případě Zemana korigovat. A navíc Zeman musel vycházet vstříc Klausově ODS. Nyní se nebude muset Babiš v čele jednobarevné, hyperloajální vlády zřejmě ohlížet na nic. Možná nebude potřebovat ani důvěru sněmovny. A pokud ano, stačí, když občas nasype do krmítka komunistům a okamuristům, a bude to.

Dalo by se říci, že Babiše coby Centrální mozek Česka stvořili voliči, kteří rozhodli tak, jak rozhodli. Jenže tak jednoduché to není. Nadcházející Babišova mocenská dominance je naprosto neúměrná demokratickému mandátu, který dostal.

Když se podíváme na výsledky voleb od roku 1996, není Babiš žádný rekordman.

Dostal 29,64 procenta hlasů. Hned třikrát dosáhl vítěz voleb lepšího zisku než on (v roce 1998 Miloš Zeman 32,31 procenta, 2002 Vladimír Špidla 30,20 procenta a v roce 2006 Mirek Topolánek 35,38 procenta). Třikrát pak vítěz dosáhl zisku nižšího. Paradox: Andrej Babiš je zcela průměrný vítěz, ale bude mít zcela výjimečnou moc.

Babišovi samotnému se vlastně nic vyčítat nedá. Vždycky říkal, že bude stát řídit jako firmu, a přesně k tomu směřuje. Když se premiér považuje za generálního ředitele, či dokonce majitele, nikdo nemůže čekat, že se bude na někoho ohlížet. Babiš zkrátka hraje to, co mu jeho okolí dovolí. A vzhledem k tomu, že všichni jsou jako uhranutí, může si dělat, co chce. Může se cítit jako centrální mozek Česka. A užívat si.

Jak že to nakonec dopadne? Těžko říci. V seriálu Návštěvníci se ve finále ukázalo, že celý Centrální mozek lidstva stál nakřivo, takže jeho strašení katastrofou bylo liché, stejně jako nebyly úplně trefné jeho recepty na záchranu. Nakonec to prasklo, ale trvalo to. Dá se tedy předpokládat, že příběh Babiš − Centrálního mozek Česka také nebude úplně krátký…