Markéta Hronová
V Česku existují čtyřletá gymnázia, kam přijali žáky, kteří z možných 100 bodů v přijímacích zkouškách získali jen šest. Patnáct procent uchazečů pak nedosáhlo ani na doporučené minimální skóre − přesto se na školu většinou dostali. Právě dokončená analýza výsledků letošních prvních celostátních zkoušek na střední školy s maturitou ukázala, že uspěli i zájemci s katastrofální úrovní znalostí.
Důvodem je to, že školy dostávají peníze podle počtu žáků, ředitelé jsou motivovaní jich přijmout co nejvíc.
Více než 86 tisíc žáků psalo testy z češtiny a matematiky v dubnu, za každý z předmětů mohli získat 50 bodů. Podle Cermatu, ministerské instituce, která zkoušky pořádala, by ředitelé neměli brát žáky se ziskem horším než 20 bodů v češtině a 10 bodů v matematice.
Pokud by se toho školy držely, neprošlo by asi procento uchazečů o gymnázia, 10 procent zájemců o střední odborné školy, 21 procent těch, kteří se hlásili na učiliště, a téměř polovina všech přihlášených na nástavby.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
- Patnáct procent žáků u přijímacích zkoušek nedosáhlo ani na minimální doporučenou bodovou hranici, přesto se většina z nich na školu s maturitou dostala. Ukázala to analýza prvních celostátních zkoušek, které se konaly letos na jaře.
- Problém je v systému financování, který ředitele škol nutí brát co nejvíc uchazečů, protože za každého studenta dostanou zaplaceno.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
