V Česku existují čtyřletá gymnázia, kam přijali žáky, kteří z možných 100 bodů v přijímacích zkouškách získali jen šest. Patnáct procent uchazečů pak nedosáhlo ani na doporučené minimální skóre − přesto se na školu většinou dostali. Právě dokončená analýza výsledků letošních prvních celostátních zkoušek na střední školy s maturitou ukázala, že uspěli i zájemci s katastrofální úrovní znalostí.

Důvodem je to, že školy dostávají peníze podle počtu žáků, ředitelé jsou motivovaní jich přijmout co nejvíc.

Více než 86 tisíc žáků psalo testy z češtiny a matematiky v dubnu, za každý z předmětů mohli získat 50 bodů. Podle Cermatu, ministerské instituce, která zkoušky pořádala, by ředitelé neměli brát žáky se ziskem horším než 20 bodů v češtině a 10 bodů v matematice.

Pokud by se toho školy držely, neprošlo by asi procento uchazečů o gymnázia, 10 procent zájemců o střední odborné školy, 21 procent těch, kteří se hlásili na učiliště, a téměř polovina všech přihlášených na nástavby.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit od 145 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.