V loňské prezidentské kampani Donald Trump sliboval tvrdá obchodní a ekonomická opatření proti Číně, kterou označil za "ekonomického nepřítele" USA. Od Trumpova nástupu do Bílého domu ale zatím žádné konkrétní kroky nepřišly. Ani Trumpova nedávná návštěva v Pekingu nepřinesla žádné dohody, které by směřovaly ke snížení obrovského deficitu USA ve vzájemném obchodu s Čínou. Schodek, který loni činil 347 miliard dolarů, se naopak letos zvýší na odhadovaných 370 miliard.

"Je to prostě tak, že prezident je v tomto ohledu naprostý papírový tygr," kritizoval prezidenta Charles Schumer, vůdce demokratů v Senátu. Podle listu Wall Street Journal byl však bezproblémový průběh Trumpovy návštěvy v Pekingu jen klidem před bouří. Bílý dům je podle deníku připraven proti Číně obchodně zaútočit hned na několika frontách.

Čeká prý pouze na to, až se v Kongresu podaří prosadit reformu daní, což je nyní naprostá priorita prezidenta Trumpa. Podle původních plánů by chtěl Trump daňovou legislativu podepsat ještě do konce tohoto roku. Za dodržení tohoto scénáře by první kroky vůči Číně mohly přijít už v lednu 2018.

Akce USA proti Číně

Ochrana know-how

Bílý dům chce chránit duševní vlastnictví amerických firem. Za současné praxe je obvyklé, že chtějí-li americké firmy vstoupit na čínský trh, musí Číňanům předat své know-how. Trumpova administrativa to chce označit za "neférové tržní postupy", což by vedlo až k možným sankcím proti čínským firmám.

Tarify na ocel a hliník

Americká administrativa by mohla ocel a hliník označit za strategické komodity a na základě legislativy z 80. let omezit jejich dovoz z důvodu národní bezpečnosti USA.

Stop dumpingu

Podle listopadové analýzy amerického ministerstva obchodu Čína není "plně tržní ekonomikou". USA tak mohou uvalit vysoká dovozní cla na zboží vyrobené díky státním dotacím za uměle nízké ceny.

Kontrola investic v USA

Kongres čeká schválení zákona, který zpřísní podmínky pro čínské investice do amerických firem. Cílem je lepší ochrana vyspělých či strategicky důležitých amerických firem.

Administrativa se chce zaprvé zaměřit na ochranu duševního vlastnictví. Zamezit praktikám, kdy Peking nutí americké firmy, které chtějí vstoupit na čínský trh, k předání jejich know-how. Bílý dům k tomu chce využít zákon z roku 1974, podle kterého lze Čínu obvinit z "neférových tržních postupů". Ve výsledku by to mohlo znamenat sankce vůči konkrétním čínským firmám.

Bílý dům dále zvažuje uvalení dovozních tarifů na ocel a hliník, k čemuž by mohl využít legislativu, jež propojuje kontrolu dovozu těchto komodit s ochranou bezpečnostních zájmů USA.

Zároveň administrativa signalizuje, že tarify by mohla zatížit například i dovoz levných čínských solárních panelů a spotřebního zboží, jako jsou pračky, které na americkém trhu cenově drtí dražší domácí produkci.

Těsně před Trumpovou cestou do Pekingu americké ministerstvo obchodu zveřejnilo analýzu, podle které Čína stále není "plně tržní ekonomikou". Americké administrativě to dává možnost, aby uvalila velká dovozní cla na zboží vyrobené díky státním dotacím za dumpingové ceny.

Ve spolupráci s Kongresem pak Bílý dům připravil legislativu, která zpřísňuje podmínky, za kterých smějí čínské subjekty investovat v USA. Cílem opatření, které se bude vztahovat i na společné americko-čínské firmy v Číně, je lepší ochrana například technologicky vyspělých či strategicky důležitých amerických společností.

Podle deníku Wall Street Journal či listu South China Morning Post, vydávaného v Hongkongu, nelze předpovědět, zda Trumpova administrativa přikročí ke všem výše zmíněným krokům. Je však zřejmé, že dosavadní ekonomická jednání s Čínou, která ve dvou kolech hledala kompromis, si Bílý dům vyhodnotil jako zcela neefektivní, jako zdržovací taktiku ze strany Pekingu.

"A nyní administrativa věří, že jedině hrozba samostatných opatření ze strany USA může Čínu přimět k ústupkům," uvedl Scott Kennedy, zástupce ředitele Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, pro Wall Street Journal.