Mít zaměstnance, kterým není jedno, co vyrábějí a jaká je dlouhodobá perspektiva jejich fabriky, je snem každého podnikatele. Šéfové koncernu Volkswagen by tak mohli být ze svých škodováků nadšeni. Stačilo, aby se k nim doneslo, že pýcha mladoboleslavské automobilky, manažerský vůz Superb, by mohl někdy v budoucnu sjíždět z výrobních pásů v Německu, a hned je oheň na střeše. Koncern se ho snaží uhasit, ale argumenty nejsou zrovna přesvědčivé. Vlastně ani nemohou být.

Těžko se totiž gigant s celosvětovou působností a s extrémně pestrou paletou modelů (postavených ovšem na několika málo platformách) vzdá jedné ze svých výhod: možnosti přesouvat výrobu podle poptávky po jednotlivých typech a podle toho, kde je zrovna volná kapacita. Takže když se Bernd Osterloh, jeden z nejvlivnějších mužů koncernu Volkswagen, který též sedí v dozorčí radě Škody Auto, měl vypořádat s konkrétní otázkou na přesunutí výroby Superbu do Německa, rozpovídal se raději o tom, že pracovní místa ve Škodě nic neohrožuje. Zmínil při tom i konkrétní typové označení převodovky, jejíž výrobu v Česku tlak (německých) zaměstnanců spoluzařídil, ale jméno Superb z jeho úst nevyšlo.

Mladoboleslavští odboráři však už zaregistrovali víc než jen náznaky o chystaném přesunu výroby největší škodovky do dolnosaského Emdenu, kde na deset tisíc zaměstnanců produkuje jejího staršího bratra Passat. V reakci na Osterlohův rozhovor pro HN proto vylezli z ulity a odkryli část scény, na níž se bojuje o budoucnost Škody. Je to tvrdý střet, v němž nerozhoduje jen kvalita a efektivita. Jde i o politiku. Ve VW mají velké slovo zaměstnanci. Ovládají polovinu dozorčí rady (ve Škodě jen čtvrtinu). Hlavně ale mají podporu v dolnosaské vládě, která je důležitým akcionářem − a zaměstnanci VW jsou jejími voliči. Takže není divu, že přes všechny řeči o solidaritě a vzájemné podpoře mohl mezi tuzemskými odboráři zavládnout dojem, že v koncernu převáží hlas bránící německé dělníky nad starostí o náklady. Proletáři dvou zemí mohou mít rozdílné zájmy.

Náklady a efektivita jsou však českým trumfem. Jestli nebude stačit, bude to pro odboráře logicky další důvod, proč se ve mzdových požadavcích neomezovat. A současně co nejvíc vyždímat z toho, že Škodovka teď potřebuje zavést další směny. Silou na to, aby přímo určovaly výrobní program té které továrny, nedisponují, ale ve sporu o mzdy mají výhody na své straně.