Až sedm z deseti Čechů volá a využívá internet v mobilu za výhodnějších podmínek, než jaké operátoři nabízejí ve svých cenících. Že lidé tyto podpultové ceny dokážou získat, je známá věc. Poprvé je ale odtajněno, kolik zákazníků je využívá. Údaje HN poskytl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který zkoumal, jestli největší operátoři na trhu nevytvořili kartel.

Vedl ho k tomu fakt, že Vodafone, T-Mobile a O2 několik let nabízely zcela shodný tarif za stejnou cenu 749 korun. Právě to zavánělo nedovolenou dohodou firem. O kartel ale podle antimonopolního úřadu nejde, protože většina zákazníků nakonec dostane cenu lepší. I když skrytě, pomocí podpultových nabídek.

"Jiné podmínky oproti standardní ceníkové ceně má 60 až 70 procent zákazníků. Lidem, kteří se zajímají o to, kolik za používání telefonu platí, jsou operátoři schopni nabídnout jiné podmínky," řekl HN první místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom. Dodal, že počet podpultových nabídek se v posledních letech postupně zvyšoval.

70 procent

lidí v Česku podle antimonopolního úřadu volá a "datuje" za výhodnější ceny, než jaké operátoři inzerují ve svých cenících.

749 korun

byla cena hlavního neomezeného tarifu, který shodně po čtyři roky nabízeli všichni tři hlavní mobilní operátoři. Takovou sumu ale podle antimonopolního úřadu většina lidí neplatila, a tak podle něj nelze říci, že by hlavní operátoři uzavřeli kartel.

Výhodnější tarify dává hlavní mobilní trojice především lidem, kterým brzy vyprší smlouva nebo kteří sami pohrozí odchodem ke konkurenci. Obvyklé je také lákání nových zákazníků na nižší ceny, které telekomunikační firmy v cenících nemají.

Výhodnější podmínky ovšem podle úřadu neznamenají, že by podpultové nabídky byly automaticky za nižší cenu. "Cílem je, aby zákazník ideálně platil stále stejně. Za to se mu ale nově nabídne třeba dvojnásobný příděl dat, balíček mezinárodního roamingu v ceně nebo další SIM karta," vysvětluje Brom.

Podpultové nabídky O2, T-Mobilu i Vodafonu mají přesný systém, byť o něm firmy s odkazem na obchodní tajemství na dotazy HN nechtěly mluvit. Podle antimonopolního úřadu mají obsáhlé manuály, pomocí nichž se jejich prodejci musí řídit.

"Existují tři úrovně vyjednávání. S každým zákazníkem nejprve jedná zaměstnanec operátora na pobočce nebo v call centru. Pokud ho k využití nabídky nepřesvědčí a ­klient­ nadále hrozí odchodem, tak ho postupně oslovují další zástupci firmy, kteří mohou nabízet výhodnější tarify. Detailní postup každého ze tří hlavních operátorů se přitom liší," vysvětluje ředitel odboru kartelů antimonopolního úřadu Igor Pospíšil.

Lepší cenu nebo větší balíček mobilního internetu si tak dokáže prosadit především zákazník, který smlouvá co nejdéle. Ovšem na výhodnější nabídky nakonec nemusí dosáhnout každý. "U studenta nebo důchodce nemá operátor takovou vůli si ho udržet. Jiné je to ale třeba u manažera, který vy­užívá neomezená data," zdůrazňuje Pospíšil.

Dohadování o slevách se může zdát některým lidem nedůstojné a ne každý je ochotný se do něj pouštět. Bývalý ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) proto v únoru navrhoval, aby podpultové nabídky zakázal zákon. Jeho nápad ale kritizoval Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který na mobilní trh dohlíží. "Došlo by k velkému nebezpečí zakonzervování cen. A to navíc v odvětví, kde již nyní neprobíhá intenzivní soutěž," řekl tehdy mluvčí ČTÚ Martin Drtina.

Podle antimonopolního úřadu se ale od té doby situace na trhu změnila. Hlavní trojka se po tlaku vlády a spotřebitelských organizací od jara pustila do změn svých oficiálních nabídek. Zákazníkům se tak zvedly příděly dat, byť všichni přední operátoři mírně zdražili. Kritici proto upozorňují, že alespoň podle ceníků se tuzemský mobilní trh oproti příznivější situaci v zahraničí příliš daleko neposunul: třeba v Polsku může být jeden gigabyte dat i patnáctkrát levnější, stojí kolem třiceti korun. Ve Finsku zase jeden z operátorů za 450 korun prodává neomezené surfování. To v Česku nenabízí nikdo.

Oba úřady, které na operátory dohlížejí, vidí možnost zlepšení v regulaci velkoobchodního trhu. Na něm velká trojka pronajímá sítě menším konkurentům, kteří vlastní infrastrukturu nemají. Kdyby se využívání cizích sítí zlevnilo, mohli by drobní operátoři srazit ceny a přinést na trh větší konkurenci.

Možnost, aby ČTÚ do velkoobchodních cen zasáhl, se nyní opět přiblížila. Úřad v pondělí odpověděl na všechny připomínky operátorů ke své analýze, která regulaci umožní. Podle Drtiny z ČTÚ ale ještě bude nějakou dobu trvat, než k samotné regulaci dojde. "Je třeba provést ještě další čtyři kroky, z nichž každý podléhá veřejné konzultaci. A nakonec je nutné ještě o všem informovat Evropskou komisi," vysvětluje Drtina.

Související