Adam Černý
Po desetiletí se takřka žádný příběh převratu v Africe neobešel bez dohadů o podílu americké CIA nebo britské MI6. To, co se děje nyní při sesazování satrapy Roberta Mugabeho v Zimbabwe, však ukazuje zcela jiným směrem.
Samotná návštěva tamního generála Constantina Chiwengy v Pekingu pouhých pár dní před 15. listopadem, kdy muži v uniformách převzali moc v zemi, by se dala vyložit oficiální verzí o pravidelných kontaktech mezi vojenskými vedeními obou zemí. Oficiální verze ovšem nedodává, jak vysoké jsou čínské sázky v této africké zemi.
Nejde tu totiž jen o symbolické dárky, jako byla nová budova parlamentu nebo sídla univerzity národní obrany. Mnohem důležitější je, že jen díky Pekingu proudily řadu let investice v hodnotě stovek milionů dolarů do zemědělství, těžby uhlí, chromu, platiny a diamantů.
Více než polovina zimbabwského vývozu tabáku putuje do Číny, která je jeho největším světovým konzumentem. To, co v někdejší Jižní Rhodésii začalo podporou a výcvikem osvobozeneckého hnutí, tedy odboje proti britské koloniální nadvládě, se jí po čtyřech desetiletích začíná v lecčem nepříjemně podobat − s tou výhradou, že režim v zemi udržují při životě investice a vojenská pomoc z Číny, a přesto není schopen se postarat o výživu obyvatel v zemi, která bývala za farmaření bílých osadníků obilnicí Afriky.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
- Jen díky Pekingu proudily do Zimbabwe řadu let investice v hodnotě stovek milionů dolarů do zemědělství, těžby uhlí, chromu, platiny a diamantů.
- Zákon, který počítá s převzetím většiny v zahraničních společnostech, nutně musel vyvolat v Číně nervozitu.
- Peking má tisíc a jeden důvod ochránit své ekonomické a mocenské zájmy v Africe.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
