Není to muž, ale spíše vykřičník. Tolik tlaků a traumat se zračí ve tváři válečného veterána s přezdívkou Punisher, až křičí do okolního ticha podobně jako ono interpunkční znaménko na konci věty. Nejnovější přírůstek do rodiny superhrdinských seriálů v internetové videotéce Netflix je navíc tak trochu levoboček.

Třináctidílný seriál Punisher, který lze od pátku sledovat na Netflixu, patří do stejného světa hrdinů jako Daredevil či Jessica Jones. Jde o televizní obdobu superhrdinských snímků hollywoodského studia Marvel. Ale v Punisherovi jsou seriáloví kolegové filmového Iron Mana či Thora o něco drsnější kumpáni.

Jenže i mezi traumatizovanými seriálovými superhrdiny jako Jessica Jones, kteří mají velmi lidské zlozvyky a neřesti, stojí Punisher jako výjimka. Jeho jedinou "zvláštní" schopností je vztek. Jde o následek dvojího traumatu: z hrůzných zážitků války v Afghánistánu a především z toho, že aby mlčel o tamní tajné nelegální operaci, jíž se účastnil, vyvraždili mu rodinu. Teď přišel čas na odplatu.

Původní komiksový Punisher se objevil v polovině sedmdesátých let. Tehdy to byl veterán vietnamské války a zpočátku se představil jako padouch, nikoli hrdina. Poté se stal hlavní postavou komiksů, ale tato rozpolcená povaha mu zůstala.

Punisher je dosud nejbrutálnější komiksový seriál Netflixu, plný ostré akce, krve a násilí za použití poloautomatických zbraní. Ačkoli jde zároveň o emočně zraněného protagonistu, jeho vstup do televize je zámořskou kritikou vnímán problematičtěji než v případě jiných akčních postav.

Vyšetřovatelka Jessica Jones se ve svém seriálu vyrovnává se znásilněním, její slabost pro alkohol lze chápat. Černoch Luke Cage z loňské stejnojmenné série je obětí rasových předsudků a nenávisti. Když bere spravedlnost do vlastních rukou, má to až symbolický rozměr. Obzvlášť v době, kdy se řeší policejní násilí vůči Afroameričanům.

Punisher však přichází na obrazovky nedlouho po tragické střelbě v Las Vegas, po níž zůstaly desítky obětí a stovky raněných. Když Punisher kosí nepřátele salvami výstřelů, symbolický přesah se v jeho verzi spravedlnosti hledá hůř.

Už v úvodní znělce víří obrazovkou pušky a samopaly a skládají dohromady lebku − tedy logo, které Punisher nosí na hrudi, jde-li do akce. Ale na něj si diváci budou muset počkat.

Tvůrci shrnou Punisherovu krvavou mstu za smrt rodiny v prvních vteřinách, poté se děj přesouvá o půl roku dopředu, kdy už je Punisher neboli Frank Castle údajně mrtev. Ve skutečnosti se ukrývá pod jménem Pete Castiglione a svůj vztek mírní jako stavební dělník. S jedinou "specializací": obřím kladivem tluče do zdí domů s takovou vervou, že jej kolegové považují za slabomyslného.

Brzy však zjistí, že msta zdaleka není dokonána. Už tady se projeví skvěle vybraný představitel role Jon Bernthal, který obličejem dovede rozehrát vnitřní běsy a zároveň je držet na uzdě.

Seriálu Punisher neustále hrozí, že přešlápne a stane se násilnou brakovou podívanou, nebo že hrdinu nepůjde brát vážně. Tvůrci se pokoušejí o nemožné: skloubit krvavě akční béčkovou podívanou s dramatem o válečných traumatech a s konspiračním thrillerem o nekalých činech tajných služeb.

Drží to pohromadě určitě lépe než poslední superhrdinské počiny Netflixu: až komicky nepodařený Iron Fist a nevyrovnaní Defenders, spojující všechny marvelovské hrdiny do jednoho týmu.

Punisher vedle intenzivní akce, při níž praskají lebky, nachází čas i na ticho a sdílení bolesti vykořeněných hrdinů. Ale také na spoustu povídání a nepříliš obratné zapojení některých postav do děje. Jako kdyby se seriál neuměl rozhodnout, zda je brutální řeží pro fanoušky akčního žánru nebo ambiciózním dramatem.

V obou polohách nabídne silné okamžiky, v té druhé navrch i spoustu vaty. Je rozklížený stejně jako jeho protagonista. Jako muž, který nikdy nemůže zapadnout do "normální" společnosti.

Související