Tajní agenti cizích mocností, jako třeba Číny nebo Ruska, které jsou v Česku jedny z nejaktivnějších, už se tolik nesnaží získávat utajované zprávy, jak by si myslel laik.

Nejsou pro ně tak důležité jako drobné informace z různých institucí, díky nimž si pak agenti dotvářejí mozaiku toho, jak stát funguje.

"Některé zpravodajské služby cizí moci si v podstatě ve všech demokratických státech vybudovaly rozsáhlou síť zdrojů a informátorů, kteří často i nevědomě poskytují cizím špionům mnoho zdánlivě drobných informací z prostředí, kde pracují," popisuje v rozhovoru pro HN ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Tajná služba, již řídí, má za úkol bránit vnitřní bezpečnost státu a odvracet útoky cizích zemí v Česku.

Šéf BIS přitom vysvětluje, co přesně cizí státy, jež v Česku získávají informace, zajímá. "Vymyslím si příklad. Pro cizí moc nejsou důležité jen tajné technické plány jaderné elektrárny, ale i to, kdo a za jakých podmínek elektrárnu postaví," řekl Koudelka.

I přesto, že si ředitel tajné služby vybral stavbu jaderné elektrárny za pouhý příklad ukazující zájmy cizích mocností, stavbou nových jaderných bloků se v září znovu zabývala česká vláda. A v souvislosti s tím týdeník Respekt upozornil na tajnou schůzku na téma jádro v Moskvě mezi poradcem prezidenta Martinem Nejedlým a ředitelem ruské firmy Rosatom Alexejem Lichačevem, jehož firma by se mohla o zakázku zajímat.

Koudelka zdůrazňuje, že v moderní špionáži, s níž jeho lidé bojují, už primárně nejde o zcizování listin s označením tajné nebo přísně tajné. "Mnohem cennější je, dostat se co nejblíže k rozhodovacím procesům, zajistit si možnost je ovlivňovat, mít prostě vliv na jednotlivé organizace i stát," vysvětluje Koudelka.

Díky takovým zprávám si dokážou cizí země udělat ucelený obrázek o fungování různých úřadů a dalších institucí.

Jeho prohlášení podporují slova bývalého ruského špiona V. I. Trubnikova, jenž je v současnosti prvním náměstkem ruského ministra zahraničí.

"Získat utajovaný dokument obsahující přísně tajné informace dnes nic neznamená. Základem je proniknutí do mozků těch, kdo vedou státy. Zpravodajský důstojník musí dosáhnout úrovně Michelangela. Nejlepší rozvědčík je renesanční člověk. Musí mít v mozku encyklopedii. Aby mohl získat informace − velmi, velmi delikátní informace −, nesmí být úzce zaměřeným specialistou," cituje Trubnikova výroční zpráva BIS.

Takové informace získávají cizí agenti mimo jiné tím, že se s někým baví. Zdrojem informací bývají často politici a státní úředníci. Dalšími terči jsou podle Koudelky i novináři.

"Profese novináře je jedno z nejoblíbenějších krytí špionů. Jako žurnalista s akreditací se máte možnost dostat do míst a k lidem, kam se běžný občan nedostane. Proto se také někdy stává, že v nějaké zemi 'novinář' přijde o akreditaci."

Související