Lékař Otto Hrodek nastoupil na pražskou dětskou kliniku v padesátých letech, kdy pro děti s leukemií nemohla medicína udělat téměř nic. "Všechny děti tehdy na leukemii dříve či později umíraly, bylo to strašné. Snažil jsem se o maximum, bylo mi trapné rodičům stále dokola opakovat, že neumíme děti zachránit," vzpomíná letošní laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě v oboru medicína.

Pětadevadesátiletý profesor Hrodek je považován za zakladatele moderní české dětské hematologie, který významně přispěl k tomu, že nemocné děti dnes mají výrazně lepší prognózu.

Zájem o medicínu měl Otto Hrodek od dětství, kdy pozoroval, kolik péče bylo potřeba, když onemocněl některý z jeho pěti sourozenců. Po válce se šel ihned zařadit do zástupu zájemců o studium lékařství. "Skutečně nás tam stála fronta. Moje číslo začínalo až daleko za pětistovkou," popsal.

Ceny neuron

Ceny Neuron každoročně rozdává stejnojmenný nadační fond miliardáře Karla Janečka. I letos ocenění náleží sedmi vědcům, kteří výrazně ovlivnili svůj obor a zároveň pomáhají svým následovníkům.

Otto Hrodek – lékař
František Šmahel – historik
Martin Roček – fyzik
Pavel Pudlák – odborník na informatiku
Vladimír Šverák – matematik
Emil Paleček – chemik
Josef Svoboda – arktický ekolog

Osudovou se pro něj stala návštěva Paříže, kam se odjel učit o léčbě leukemie.

Po nástupu do pražského Motola pečlivě sledoval vývoj ve svém oboru a pro nové poznatky a metody jezdil i do zahraničí. Na celosvětovém kongresu v roce 1973 dostal radu vytvořit v Československu systém specializovaných center. Otevřel také výzkumnou laboratoř, která funguje dodnes.

Ve výzkumu krvetvorby se jihlavský rodák zaměřoval například na funkci krevních destiček.

"Světově prioritním výsledkem bylo popsání vývoje destičkových funkcí v raném novorozeneckém věku a vysvětlení podstaty porušené funkce destiček u pacientů se selháním ledvin," uvedl Hrodkův kolega, dětský onkolog Josef Koutecký.

Vedle výzkumu se Hrodek celý život aktivně věnoval i klinické medicíně. "V mezinárodní spolupráci zaváděl nové diagnostické metody a léčebné postupy, které se staly základem současně dosahovaných léčebných výsledků," doplnil Koutecký. Během své kariéry Hrodek přednášel na několika světových univerzitách, včetně Oxfordu či Cambridge. Působil také jako poradce Světové zdravotnické organizace pro problematiku dětských nádorů. Za úkol také dostal objet všechna špičková světová centra a sepsat doporučení k jejich práci. Jeho publikace vyšla v roce 1977 v angličtině a ve francouzštině.

Profesor Hrodek byl u toho, když první české dítě podstoupilo transplantaci kostní dřeně. Tehdy osmnáctiměsíční chlapec ji v roce 1989 dostal od svého sourozence. Uzdravil se a po něm následovaly stovky takových transplantací.

Hrodek si ale nemyslí, že by vývoj v tomto oboru medicíny už dorazil do cíle. "Zažil jsem celou tu éru od mikroskopu, u něhož jsem proseděl celé hodiny, až po genovou terapii. Ale není to stále to, v co doufám, a to je stoprocentní šance na vyléčení nebo aspoň léčba bez vedlejších účinků," říká lékař.