Nové profese se již objevují v celé řadě oborů, nejčastěji však v oboru podnikových služeb. Česká centra tak dnes hledají pracovníky například na pozice, jejichž popisem práce je návrh komunikačního stromu chatbotů, trénink robotického softwaru či propojování technologií a lidí. Dle odhadů asociace ABSL, která zastupuje firmy z oboru podnikových služeb, dokonce vlivem nových technologií a trendů více pracovních rolí vznikne, než zanikne. "Již nyní firmy z našeho oboru v souvislosti se zaváděním robotické automatizace potřebují odborníky nového typu," říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, a dodává: "Například v zákaznických službách, kde již během pár let převezmou většinu rutinní komunikace automatizovaní hlasoví asistenti neboli chatboti, jsou potřeba designéři, testeři a trenéři těchto systémů, stejně jako datoví specialisté, jejichž úkolem je udržovat data pro aplikace umělé inteligence a naopak zkoumat možné využití dat, která tyto systémy generují."

Technologie hlavním hnacím motorem expanze

Pro obor podnikových služeb je využívání technologií alfou a omegou. Konkrétně robotická automatizace či strojové učení a umělá inteligence představují jeden z hlavních hnacích motorů expanze celého segmentu, alespoň částečně je využívá již 75 % českých center podnikových služeb. V tuto chvíli dokážou tyto technologie poskytovat výkon srovnatelný s výkonem 1500 lidí, což znamená, že v průměru osm zaměstnanců v každém centru se může díky automatizaci věnovat kvalifikovanější práci. Dle Appletona se v příštím období v tomto segmentu očekává ještě masivnější osvojení těchto technologií a další růst. Dnes obor podnikových služeb zaměstnává zhruba 89 000 lidí a za uplynulý rok dosáhl 19% růstu. "V českých centrech služeb jsou v současnosti patrné dva významné trendy. Tím prvním je zvyšování odbornosti, tím druhým sílící IT specializace," říká Jonathan Appleton. Již 47 % českých center podnikových služeb poskytuje IT služby a 89 % zvyšuje kvalitu a odbornost poskytovaných procesů. Dle ABSL v ČR již dávno nejde o kvantitu a jednoduchou transakční práci, investoři sem naopak situují stále kvalifikovanější práci a procesy, což souvisí právě s technologiemi. Centra čile zavádějí robotickou automatizaci procesů, aby se lidé mohli soustředit na výzkum a vývoj, komunikaci se zákazníky či designování nových služeb.

Crowdsourcing, freelanceři a digitální nomádi

Trh práce ovšem nemění jen samotné technologie, ale také to, jak umožňují novými způsoby spolupracovat lidem. Stále více procesů tak lze řešit např. pomocí crowdsourcingu, na vzestupu je také home office a firmy reportují i zvyšující se podíl tzv. freelancerů, tedy pracovníků, kteří nejsou ve firmě zaměstnaní, ale spolupracují s ní na základě kontraktu. Dle nejnovějšího průzkumu ABSL činí freelanceři již 10 % všech pracovníků segmentu podnikových služeb, přičemž meziročně jde o trojnásobný růst. "Mladé generace, zejména generace Y neboli mileniálové, mají tuto formu pracovního vztahu v oblibě. Umožňuje jim to svobodu, fungovat například jako tzv. digitální nomádi," vysvětluje Jonathan Appleton.

Generace mileniálů, která se narodila mezi lety 1986 a 1995 a v současnosti sbírá své první pracovní zkušenosti, má obecně jiné preference než generace předchozí. Dle nedávné studie společnosti Deloitte s názvem The 2017 Deloitte Millennial Survey je pro ně hlavním klíčovým slovem flexibilita, a to ať už z pohledu místa, času, či dokonce pracovní role. Technologie a high-tech prostředí zaměstnavatele jsou pro ně taky jedním z nejdůležitějších faktorů, dle nichž se rozhodují o přijetí pracovní nabídky. Jde o generaci, která je mezi zaměstnanci oboru podnikových služeb zastoupena zcela majoritně. I to je důvod, proč je jejím preferencím věnována taková pozornost a proč například možnost plného anebo částečného home officu nabízí 80 % českých center podnikových služeb. Jde o výrazně vyšší číslo než v případě českého trhu práce jako celku. Jak ukazují data společnosti Deloitte, home office umožňuje všem svým zaměstnancům pouze 22 % českých firem a dalších 48 % společností s touto možností počítá jen u některých pozic. Dalších 21 % firem dovoluje svým podřízeným pracovat z domova pouze ve výjimečných případech, například když jsou nemocní.

K novým rolím, které se uplatní nejen v segmentu podnikových služeb, proto bude s dalším rozvíjením flexibilních pracovních úvazků patřit například i manažer spolupráce anebo specialista sdílení technologií. Úkolem prvního z nich bude propojování lidí a sdílení firemní kultury v rámci organizací, které spoléhají na vzdáleně pracující zaměstnance, dodavatele a další externí spolupracovníky. Specialista sdílení technologií pak bude mít za úkol zajišťovat získávání know-how a technické podpory pro oddělení napříč společností a bude zodpovědný za kompatibilitu všech používaných technologií.

Méně rutiny, více kreativity a více učení

Asociace ABSL očekává, že postupné nahrazování rutinní práce automatizovanými systémy (od jednoduchých softwarových robotů po skutečné systémy umělé inteligence) učiní obor podnikových služeb přitažlivější pro kvalifikované i kreativní zaměstnance, kteří mají chuť se stále rozvíjet. "Změna charakteru pracovních pozic, která v tuto chvíli probíhá, znamená, že jednou dosažené vzdělání již nestačí na celý život," komentuje Jonathan Appleton. "Ochota se učit bude tedy patřit ke klíčovým předpokladům získání zajímavé práce," dodává.

Proměnám trhu práce a nutnosti celoživotního učení se věnuje i nedávná studie společnosti Deloitte Navigating the Future of Work (Navigace budoucnosti práce), ve které Deloitte přirovnává moderní kariéru k surfování: člověk zachytí vlnu a pluje po ní, ale tato vlna má jen určitou životnost a bude třeba chytit zase nějakou další; i během pohybu na vlně je pak třeba se připravovat na další vlny (tj. odhadnout, jakým směrem se dále vzdělávat). Jedinou konstantou těchto vln je neustálý rozvoj technologií.

"Nutnost průběžného vzdělávání si naštěstí neuvědomují jen analytici a firmy, ale i samotní zaměstnanci. V rámci nedávného průzkumu Workmonitor společnosti Randstad uvedlo celých 86 % respondentů z celého světa, že musí pokračovat v učení, aby si udrželi nebo zvýšili svou zaměstnatelnost. Mezi českými zaměstnanci si to myslí 80 % dotazovaných," okomentoval Jonathan Appleton. V jiném průzkumu personální agentury Randstad zase 72 % respondentů uvedlo, že nepočítají s tím, že budou celý život pracovat v jednom sektoru, a že počítají se změnou. "V souvislosti s automatizací a robotizací se odhaduje, že až 65 % povolání vznikne úplně nově, přičemž je velmi těžké předvídat, jaké konkrétní znalosti pro ně budou potřeba. Proto do popředí mnohem více vstupuje schopnost a ochota kontinuálního vzdělávání," upozorňuje Hana Púllová, ředitelka společnosti Randstad v České republice, a dodala: "Námi oslovených více než 400 lídrů globálních společností označilo u svých stávajících a budoucích zaměstnanců jako důležitější jejich osobnost než konkrétní set znalostí." Co se týče preferovaných oblastí vzdělání, stále dle Púllové vedou technologie a obory spojené s matematikou a fyzikou, ale i medicínou a pedagogikou.