Majitelé kancelářských budov v německém Frankfurtu nad Mohanem si mnou ruce. Poptávka po pronájmu kanceláří letí nahoru. Prostory pro své zaměstnance shání banky jako JPMorgan a Goldman Sachs nebo právní kancelář Baker & McKenzie. Tyto společnosti kvůli britskému odchodu z Evropské unie přesunou část svých zaměstnanců z Londýna na kontinent.

Odchod některých společností z Velké Británie může výrazně zrychlit, pokud se Spojené království s ostatními 27 zeměmi Evropské unie rychle nedomluví na tom, jaké budou vzájemné vztahy po březnu 2019, kdy z EU vystoupí.

Firmy o tom chtějí mít jasno co nejdřív − potřebují jistotu ohledně toho, za jakých podmínek budou mít z Británie po jejím odchodu z EU přístup na společný evropský trh.

Hlavní unijní vyjednávač o brexitu Michel Barnier dal před pár dny Britům dva týdny na to, aby jasně řekli, jak si představují dohodu ohledně hlavních sporných bodů. Tedy především o tom, kolik peněz by měli doplatit do společného evropského rozpočtu. "Jde pouze o vyrovnání účtů, stejně jako při každém rozvodu," řekl Barnier.

Odchod, ale ne hned

Nejsme připraveni

Velká Británie vystoupí z Evropské unie koncem března 2019. Chce ale, aby se ještě minimálně další dva roky nic nezměnilo. Londýn EU žádá o dohodu na přechodné období – britské firmy by tak i dva roky po brexitu mohly s klíčovým evropským trhem obchodovat
úplně stejně jako dosud.

A to proto, aby se mohly na brexit připravit.

Navíc v okamžiku, než brexit nastane, pravděpodobně nebude na stole definitivní dohoda o vzájemných vztazích mezi EU a Británií poté, co Spojené království přestane být členem.

Nebude to zadarmo

EU s přechodným obdobím souhlasí, ale začne o něm jednat, až se s Brity dohodne na podmínkách "rozvodu".

Jde o to, kolik Londýn dluží do společného evropského rozpočtu, jak ochrání práva Evropanů žijících ve Velké Británii a jak bude po brexitu fungovat hranice mezi Británií a EU, která odděluje Severní Irsko a Irskou republiku. Unie chce, aby Britové své pozice vyjasnili během dvou týdnů.

Bez této dohody EU s Brity v prosinci nezačne jednat o podobě vzájemných vztahů po brexitu. Toho se obávají britské i evropské firmy, jež chtějí mít o dopadech britského odchodu z EU na svůj byznys jasno co nejdřív.

Jestliže v prosinci jednání o budoucnosti nezačnou, firmy nejspíš zahájí přípravu na přesun aspoň některých svých aktivit z britských ostrovů na kontinent.

Poptávka po kancelářích ve Frankfurtu, Paříži nebo třeba Dublinu tak nejspíš ještě vzroste.

Toto riziko zdůraznily přímo britské premiérce Therese Mayové i evropské podnikatelské svazy, které si pozvala k jednání do Londýna.

Podle zástupců podnikatelů je na Britech, aby konečně vyjasnili svou vyjednávací pozici.

Londýn opakuje, že se chce dohodnout.

"Spojené království dodrží závazky, které na sebe v době svého členství vzalo," zdůraznil britský vyjednávač a ministr pro brexit David Davis.

Premiérka Mayová slíbila, že do evropského rozpočtu zaplatí britský příspěvek až do roku
2019, kdy její země stále ještě bude členem EU.

Jde zhruba o 20 miliard liber, tedy více než 570 miliard korun.

Unie však tvrdí, že jí Velká Británie dluží až třikrát tolik − například kvůli společným zárukám za některé půjčky nebo nutnosti platit důchody vysloužilým evropským úředníkům.

Londýn už několikrát naznačil, že minimálně část těchto závazků uznává a zaplatí je. Jenže Mayová doma ztrácí autoritu.

Poté co v předčasných volbách, jež sama vyvolala, přišla o většinu v parlamentu, je s jejím působením nespokojeno stále více členů její Konzervativní strany. Brusel se tak obává, že Mayová nemá dostatečnou autoritu na to, aby ústupky v jednáních s unií prosadila proti odporu tvrdých zastánců brexitu, jako je ministr zahraničí Boris Johnson.

Podle původních plánů přitom měla být dohoda o penězích dávno na stole a Británie měla s EU začít jednat o budoucích vztazích už v říjnu.

Pokud tyto rozhovory nezačnou ani v prosinci, výrazně se přiblíží možnost, že Spojené království z unie v březnu 2019 vystoupí bez jakékoliv dohody.

To by byl problém pro britské firmy − do zemí evropské sedmadvacítky směřuje více než 40 procent britského exportu. Na krach jednání by doplatil i evropský byznys. Pro něj ale Velká Británie v součtu není zdaleka tak významným trhem.