Teodor Marjanovič
Asi už znáte kampaň symbolizovanou slůvkem MeToo, tedy Já též − myšleno já též se stala obětí sexuálního útoku. Vše odstartoval před několika týdny skandál Harveyho Weinsteina, hollywoodského producenta, který obsazoval mladé herečky do rolí podle toho, nakolik byly povolné. A tak se spustila zejména v USA lavina výpovědí, která už smetla pár zvučných jmen ze světa filmu, televize a politiky, ba dokonce nyní hrozí zanechat přinejmenším velkou kaňku na pověsti George H. W. Bushe, amerického prezidenta z let 1988−1992. Ten, jak vychází najevo, párkrát při různých příležitostech uchopil ženy za zadnici či je po ní aspoň plácl.
To se jistě nesluší. Je dobře, že se třiadevadesátiletý Bush − dnes už upoutaný na vozík − omluvil. A že se nevymlouvá třeba tvrzením, že se měly dotyčné tenkrát ozvat hned, když jim to tak vadilo.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
- Ve světě se roztrhl pytel s výpověďmi žen o tom, že zažily sexuální útok.
- Problém je, že se z kampaně MeToo stává nový bojový pokřik agresivního feminismu.
- Budeme-li tvrdit, že všichni muži jsou v zásadě agresoři, nikam nedospějeme.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
