Dva dny po podpisu memoranda mezi českou vládou a firmou EMH o těžbě lithia přišel proruský server Aeronet se spekulací, že z těžby by měla mít zisk vládní sociální demokracie. Zprávu začali zprvu rozšiřovat přes sociální sítě příznivci strany SPD Tomia Okamury, potom se jí chopila média jako Parlamentní listy a Andrej Babiš na Facebooku. A nakonec i mainstreamová média.

Spekulace se nezakládala na žádných faktech a důkazech, ale způsobila mimořádnou schůzi sněmovny a není vyloučené, že měla svůj podíl na tom, jak voliči hlasovali v následných parlamentních volbách, v nichž sociální demokracie propadla. Pro experty, kteří se zabývají hybridní válkou, v níž vyniká především Rusko, se Česko se svou aférou lithium stane nejspíš příkladem toho, jak se dá dobře mířenou a načasovanou spekulací znejistit společnost a případně ovlivnit politika.

Tuto spojitost přinejmenším naznačuje studie, kterou právě dokončují analytici Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI). Potvrzují ji i údaje z databáze firmy Newton monitorující česká média.

O ruské hybridní hrozbě a snaze ovlivnit politiku a přímo i výsledek voleb vědí své nejen v řadě evropských zemí, ale i ve Spojených státech amerických. Tam ruské manipulace vyšetřuje Kongres a firmy jako Facebook či Twitter jsou nástroji této války.

Lithium

"Ukazuje se, že sociální sítě jako Facebook či Twitter je třeba regulovat podobně, jako jsou regulována klasická média," tvrdil Konrad Niklewicz, výkonný ředitel polského Občanského institutu, na nedávné diskusi "Trojský kůň II" věnované ruské propagandě a dezinformacím, kterou organizovaly české think-tanky Topaz a Evropské hodnoty. Podobný názor je na Západě čím dál silnější. Například v Německu už k částečné regulaci Facebooku přistoupili.

Při hodnocení vlivu ruských "fake news", jak se propagandě založené na lži a manipulaci začalo přezdívat, je třeba si zopakovat trivialitu, kterou si stále mnozí politici ani analytici plně neuvědomují: nynější ruská propaganda je součástí vojenské strategie narýsované zhruba před pěti lety tehdejším náčelníkem generálního štábu ruské armády Valerijem Gerasimovem.

Cílem není jako v dobách Sovětského svazu přesvědčit svět, že ruská ideologie a hodnoty jsou ty nejlepší a je třeba je následovat. Cílem je znervóznit a znejistit západní demokracie a zpochybnit hodnoty, na kterých stojí.

Takto oslabená společnost je pak snadněji manipulovatelná a v případě zemí sousedících s Ruskem − jako třeba v Pobaltí − mohou nastoupit další fáze, jako je infiltrace různými bojůvkami. Stačí vzpomenout na zelené mužíky na Krymu v roce 2014.

Litevci, Lotyši a Estonci jsou situacím, jako byla "aféra lithium" v Česku, vystaveni takřka denně a snaží se efektivně si s nimi poradit. "Máte maximálně 48 hodin na reakci, jinak si pak zpráva žije svým životem," řekl mi v létě v sídle litevského vojenského strategického velitelství, kde sledují právě takové informace, jeho šéf kapitán Aurimas Kleveckas.

České Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám po 4. říjnu k aféře lithium mlčelo.

Ne vždy se ale Rusům daří.

Anton Šekovcov, přední evropský expert na ruské extremisty, na zmíněné konferenci upozornil, že před letošními volbami ve Francii sázela ruská podpora v kyberprostoru na kandidáta republikánské pravice Francoise Fillona a zaskočil ji úspěch kandidátky nacionalistické pravice Marine Le Penové. Na poslední chvíli ji Rusové podpořili.

"Není ale jasné, jak efektivní tato podpora byla," tvrdil Šekovcov.

Servítky si nebere bývalý pracovník americké tajné služby NSA a současný tvrdý kritik amerického establishmentu John Schindler.

Podle něj je ruská hrozba v informačním prostoru "bezprecedentní" a je očividné, že Moskva bezprostředně ovlivnila výsledek loňských amerických prezidentských voleb.

"Je jasné, že Facebook a Twitter byly v mé zemi ani ne tak užitečnými idioty, ale spíš spolupachateli ruské agrese," řekl Schindler.

V jeho očích dělá Evropská unie, která založila alespoň malý tým na sledování ruské informační hrozby, více než vláda USA.

"Tohle je teď nová norma a Západ na ni neumí účinně reagovat a odpovědět. Pro Rusko je to efektní a efektivní. Za malé peníze to udělá hodně a my z toho šílíme," řekl Schindler. Je přesvědčen, že to bude dělat kterákoliv ruská vláda, s Putinem či bez něj. Je proto třeba na Kreml tlačit, aby musel za podobné akce nějak platit, aby cítil odpor.

"Jediným řešením by byla nulová tolerance takových ruských zdrojů v našich společnostech a našich médiích."