Akcie pražské burzy mají letos nakročeno k nejlepšímu zhodnocení od propadu trhů během finanční krize.

PX, hlavní index tuzemské burzy, vzrostl od začátku roku o 14,5 procenta a první listopadový den se dostal na svou nejvyšší úroveň od srpna 2011. Za růstem indexu stálo hlavně posilování akcií energetické společnosti ČEZ a růst bank, hlavně rakouské skupiny Erste. ČEZ, který má v indexu PX největší, více než pětinovou váhu, letos posílil téměř o 12 procent. Druhý největší titul v indexu, Erste, si zatím připsal 21,6 procenta. Údaje pocházejí z webu burzy.

Pražská burza je ve formě. Projděte si hlavní trendy, které rozhodnou o zhodnocení českých akcií

Podle analytiků, například Milana Vaníčka z J&T Banky, stojí za růstem hodnoty burzy optimismus investorů i dobré podmínky pro hospodaření firem v jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropské unii. Například akciím ČEZ prospěl hlavně růst cen elektřiny na evropských trzích (asi 17,5 procenta od začátku roku), ale i spekulace o rozdělení společnosti na klasickou a novou energetiku. Výhled na hospodaření bank se zase zlepšil napříč Evropou s tím, jak se bankám podařilo stabilizovat hospodaření po finanční krizi. Zejména v případě hospodaření Erste Group se odráží růst východoevropských ekonomik, které podněcují zájem o hypotéky i spotřebitelské a firemní úvěry. Zároveň podíl špatných úvěrů v celé skupině klesl na nejnižší hodnotu od roku 2008.

Letošní zhodnocení hlavních českých akcií je ještě výraznější, měříme-li výkonnost v dolarech (vlivem posilující koruny) nebo započteme-li i vyplacené dividendy. Index PX-TR, který započítává i výnos z dividend obchodovaných titulů, letos posílil už o 21 procent.

Součástí trendu

Růst akcií na české burze je ale součástí širšího trendu. Akciové indexy v Polsku a Maďarsku rostly dokonce více − maďarský BUX zatím získal více než 23 procent a polský WIG téměř 23 procent. Rekordy zaznamenávají letos akciové indexy také v USA, v Japonsku a na takzvaných rodících se trzích včetně Indie.

Japonský index Nikkei 225 je nejvýše od roku 1992 a americké akciové indexy S&P 500 a Dow Jones Industrial Average dosáhly v listopadu nových historických maxim. Růstu v USA pomáhá očekávání investorů, že se vládě prezidenta Trumpa podaří prosadit plán na snížení firemních daní. K optimismu také přispívají nízké úrokové sazby, ekonomický růst a s tím související dobré výsledky firem. Pozitivní vliv na sentiment má také řada velkých transakcí, například plánované převzetí Qualcommu za 105 miliard dolarů, které by mohlo být vůbec největší transakcí v technologickém světě.

Investoři už měsíce spekulují, kdy na finanční trh přijde propad, který by ukončil jedno z nejdelších období růstu akciových trhů v historii. Podle Jeremyho Siegela, profesora ekonomie na Wharton School ve Filadelfii, může dobrá akciová sezona pokračovat i v příštím roce, projde-li v USA návrh na snížení daní. Siegel řekl v rozhovoru pro Bloomberg TV, že by pak Dow Jones Index mohl zaznamenat nový rekord a překročit hranici 24 tisíc bodů.

AKCIE ZAŽILY SKVĚLÝ ROK

Bezprostředního propadu se neobává ani Michael Strobaek, ředitel globálních investic ve švýcarské bance Credit Suisse, která spravuje majetek v hodnotě 1,3 bilionu švýcarských franků (29 bilionů korun). "Ceny na akciových trzích jsou vskutku znepokojivé. Ale pokud se budou nadále zvyšovat zisky firem a na trhu bude stále mnoho volných peněz, mohou akciové trhy jako celek ještě pokračovat v růstu," řekl Strobaek v rozhovoru pro HN na konci října. Podle Credit Suisse by mohl dlouhodobý růstový trend skončit jen kvůli zpomalení ekonomiky nebo nečekanému růstu tržních úrokových sazeb. "Nic z toho se ale nyní nezdá být pravděpodobné," řekl Strobaek.

Co dobrá zpráva není

I přesto, že zhodnocení akcií v Praze je pro investory dobrou zprávou, pohled na dosavadní obchodování letos ukazuje na trend, který ani vedení burzy, ani obchodníky a brokerské domy netěší: pokračuje pokles obchodní aktivity.

Průměrný denní objem akciových obchodů je letos zatím asi 573 milionů korun, v porovnání s loňským průměrem 667 milionů. "Prozatím je objem nižší oproti celému minulému roku asi o 14 procent, ale je nutné poznamenat, že na konci roku ještě mohou objemy vzrůst a poměr se tak ještě může změnit," říká mluvčí burzy Jiří Kovářík. Důvody pro pokles objemů ale nechce komentovat.

Pokles objemu obchodů ale není jen tuzemským fenoménem, jde napříč celým odvětvím. "Důvody můžeme hledat například v regulaci finančního trhu či v nalézání jiných forem obchodování než jen přes klasické burzy," říká hlavní analytik J&T Milan Vaníček.

S postupným poklesem objemu obchodů zápasí pražský parket už více než deset let (s výjimkou roku 2015, kdy se objemy zvýšily o deset procent). Objemově je obchodování na pražské burze jen asi desetinou objemu z nejlepších let − 2005 a 2007. Podle analytiků to může souviset i s malým růstovým potenciálem českých akcií nebo s velikostí burzy jako takové, což limituje některé velké investory. "Na burze jsou také většinou tituly spíše defenzivní, což vyhovuje jen některým investičním strategiím," upozorňuje Vaníček.

Zklamáním pro pražskou burzu by v budoucnosti bylo, kdyby se jí vyhnuly další české firmy, které vstup na akciový trh zvažují. Například Sazka Group, největší česká loterijní společnost, oznámila minulý týden, že zvažuje prodej akcií na londýnské burze. Sazka, kterou ovládají investiční skupiny finančníků Karla Komárka a Jiřího Šmejce, by prodejem akcií mohla získat finance pro další expanzi v Evropě a případně i na dalších trzích.