Poprvé od sametové revoluce v listopadu 1989 jsou komunisté blízko tomu, dotknout se znovu moci. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nemá podporu demokratických stran a pro svůj menšinový kabinet ji potřebuje sehnat u komunistů a extremistické Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury. Jeho možní partneři to vědí a zvyšují požadavky na programové ústupky, za které svoji podporu vymění.

"Máme menšinový vládní koncept, který chce zahrnout všechny dobré věci z programů politických stran," prohlašuje první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. Pokud chce jeho strana složit kabinet, který dostane důvěru sněmovny, bez hlasů SPD a KSČM se neobejde. Sedmdesát osm poslanců za ANO vítězi voleb nestačí.

Nová sněmovna se poprvé sejde v pondělí 20. listopadu a vedení ANO už hlásí, v čem může oběma stranám vyjít vstříc. Babiš hodlá, stejně jako komunisté, zdanit peněžitou část církevních restitucí. Faltýnek zase "nemá problém" s tím, aby SPD vedla důležité a silové výbory − bezpečnostní a hospodářský. Přitom tajemník SPD Jaroslav Staník měl na půdě sněmovny podle svědků pronášet rasistické výroky. On sám to ale popírá.

Nadbíhání ANO

Počty poslanců

Hnutí ANO v říjnových volbách zvítězilo a získalo 78 poslaneckých mandátů. SPD Tomia Okamury skončila čtvrtá s 22 poslanci a komunisté pátí s 15 poslanci. Koalici s vítězem voleb odmítly všechny strany kromě SPD, s tou zase nechce do vlády ANO.

Získat podporu bude těžké

ANO se nyní snaží složit menšinový kabinet z ministrů za hnutí a odborníků. Potřebuje pro něj podporu nadpoloviční většiny poslanců přítomných v sále. Když například poslanci SPD odejdou z hlasování, sníží se kvorum tak, že společně s hlasy KSČM a ANO získá kabinet důvěru. A platí to i naopak. Pokud odejdou komunisté, hlasy SPD postačí. Tomio Okamura zatím odmítá podpořit vládu ANO, pokud v ní nebude sedět jeho SPD.

Nové požadavky KSČM

Vedení KSČM schválilo seznam programových podmínek. Je mezi nimi zákon o obecném referendu, čtyřletý plán zvyšování minimální mzdy a valorizací důchodů, zdanění církevních restitucí. Komunisté chtějí řešit problémy předlužených lidí, dále požadují daňovou progresi – větší zdanění korporací. Požadují obnovit kontrolu země třeba nad vodou či lithiem, nepromlčitelnost zločinů spojených s privatizací, zákon o neziskových nemocnicích. Na posledním místě jsou bezpečnostní záruky a zahraniční politika korespondující s mezinárodním právem a rozhodnutími Rady bezpečnosti OSN.

Předseda KSČM Vojtěch Filip na oplátku prohlásil, že usnadní hnutí získat důvěru sněmovny. Uvedl to po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, který Babiše podporuje.

Přesto Babiš odmítá, že by s KSČM o podpoře menšinové vlády hovořil. "S komunisty nevyjednávám vůbec o ničem," řekl v neděli pro zpravodajský web iDnes.cz.

Kompromisy s komunisty mohou být ale pro vítěze voleb nepříjemné. Komunisté čerstvě rozšířili body programu, které budou v příštích čtyřech letech ve sněmovně prosazovat a u kterých očekávají podporu ANO. "Složitá jednání povedeme například o progresivním zdanění velkých korporací a kapitálu. Zdanit společnost Agrofert asi nebude úplně snadné," upozorňuje místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Agrofert patřil do jara Babišovi, ten jej kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenského fondu.

Od Babiše komunisté také chtějí, aby souhlasil s jejich zákonem o neziskových nemocnicích a s uzákoněním nepromlčitelnosti zločinů z privatizace. "Uvidíme, zda pan Babiš bude vstřícný k privatizačním zločinům. Když je něco zločin, nemuselo by mu to vadit, byť i on reprezentuje skupinu lidí, která zbohatla s privatizací," jmenuje Dolejš další sporný bod.

Komunisté doufají, že část svého programu s Babišovou pomocí prosadí. Filip prohlašuje, že jejich podmínky nejsou nepřekročitelné, Dolejš říká, že se strana snaží prosadit "alespoň něco". "Odšpuntovat ústavní situaci tak, abychom se mohli posunout dál a nesměřovali k jarním předčasným volbám − o tom jsme schopni jednat. Neklademe žádné ideologické bariéry," říká místopředseda komunistů.

Jsou ovšem body, které strana prosadí jen těžko. Trvání na nich může KSČM poslat zpátky na politickou periferii, odkud se teď snaží dostat. Jde například o jejich návrh progresivního zdanění. "ANO je proti zvyšování daní. Nepromlčitelnost je z hlediska trestního práva velmi nesystémová a nekoncepční," odmítá požadavky KSČM člen vyjednávacího týmu hnutí Radek Vondráček.

Situaci hnutí navíc ztěžují někteří členové, kteří začínají tlačit na Babiše, aby nespolupracoval s komunisty a SPD. "Opřít se o KSČM, to bych viděl jako facku celému polistopadovému vývoji, jako popření všech obětí komunismu," řekl třeba europoslanec ANO Petr Ježek.