Vojáci z Česka se v budoucnu zúčastní zahraničních misí − a to po boku armád z dalších zemí Evropské unie. Česko v pátek v Bruselu oficiálně oznámilo, že se chce zapojit do plánované posílené spolupráce států EU na společné obraně. Přidá se tak k dalším 22 zemím unie, včetně Německa nebo Francie, které dohodu PESCO (Permanent Structured Cooperation) podepsaly.

"Podepsali jste něco, co by ještě před rokem většina z vás, a také zbytek světa, nepokládali za možné," řekla po podpisu ministrům zahraničí a obrany šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Podle ní jde sice o historický moment v evropské obraně, ale zároveň také jen začátek společné cesty.

Státy, jejichž ministři v pátek připojili svůj podpis, se zavázaly například ke zvyšování svých obranných rozpočtů tak, aby bylo možné splnit dohodnuté cíle. Země mají sladit své obranné možnosti a potřeby a případně se specializovat tak, aby se jejich schopnosti vzájemně doplňovaly.

Podporována má být spolupráce při výcviku a v logistice. PESCO má také podpořit schopnost evropských armád vzájemně spolupracovat i při nasazení, například v rámci evropských bojových skupin.

V rámci této spolupráce by mohly země unie například společně zasáhnout proti teroristům nebo pašerákům migrantů.

Jedním z možných zvažovaných působišť je severoafrická Libye, odkud pašerácké gangy vozí běžence přes Středozemní moře do Evropy.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře jde ze strany České republiky o "strategické rozhodnutí, které navazuje na naše dlouhodobé aktivity v této oblasti". Česko patřilo při vzniku evropské obranné spolupráce k nejaktivnějším zemím.

Kromě možných společných vojenských misí chtějí země EU také společně vyvíjet a nakupovat některé typy zbraní.

"V Evropě máme 178 různých zbraňových systémů ve srovnání s 30 ve Spojených státech. Máme 17 typů hlavních bitevních tanků, zatímco Američané mají jen jeden. A v Evropě je víc výrobců vrtulníků než vlád, které by si je mohly koupit," napsali letos pro deník Wall Street Journal český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Podle šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové už země představily na pět desítek konkrétních projektů, které se týkají jak společného rozvoje vojenských schopností, tak operací.

"Otevíráme novou kapitolu evropské obrany," zdůraznila Mogheriniová a připomněla, že silnější obrannou spolupráci předpokládá už lisabonská smlouva. Krok podle ní posílí také Severoatlantickou alianci. EU totiž například v otázce hybridních hrozeb může reagovat pomocí nástrojů, které NATO jako čistě vojenská aliance nemá k dispozici.

"A vzpomeňte si na Afriku, tam má EU větší přítomnost než NATO, třeba pokud jde o výcvik bezpečnostních sil, pokud jde o jemnou linii mezi rozvojovou spoluprací a posilováním bezpečnosti," poznamenala. EU je podle ní lépe vybavena pro situace, které nejsou čistě vojenskou operací.

V plánu je také spolupráce na vývoji supermoderní, drahé techniky, jako jsou třeba bezpilotní letouny nebo letadla schopná tankovat během letu. Společně, za pomoci peněz z evropského rozpočtu, by také měly země EU vyvíjet obranu proti kybernetickým útokům.

Podle premiéra Sobotky by se Česko mohlo zapojit třeba do evropských výcvikových misí − například pokud by se unie někdy do této aktivity pustila v Libyi v rámci pomoci tamní mezinárodně uznávané vládě. S podobnými operacemi má česká armáda zkušenosti z afrického Mali nebo z Iráku.

Státy EU ujišťují, že posílená obranná spolupráce není v rozporu s fungováním Severoatlantické aliance. NATO i nadále zůstane hlavním nástrojem pro společnou obranu evropského území před případným útokem zvnějšku. Spolupráce v rámci EU má sloužit pro úkoly mimo evropské území.

Samo NATO s tím souhlasí a vznik společné evropské obrany podporuje. "NATO musí být součástí každého řešení, ale nemůže všechno dělat samo," řekla letos na bezpečnostní konferenci v Praze zástupkyně generálního tajemníka aliance Rose Gottemoellerová.

Na to, že Severoatlantická aliance se jen těžko může zapojovat do všech akcí, poukazují i země EU. Podle nich je jasné, že například do boje s pašeráky migrantů ve Středomoří se musí pustit samy země unie, protože pro Američany nebo Kanaďany to není priorita. V rámci NATO navíc platí jednomyslnost − spuštění nedávné omezené protipirátské akce aliance tak určitou dobu blokovalo Turecko.

Drtivá většina evropských členů NATO rovněž neplní závazek dávat na obranu aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu. To kritizoval už bývalý americký prezident Barack Obama. Současný šéf Bílého domu Donald Trump tuto kritiku ještě vyostřil.