Nejrychlejší růst cen za poslední roky začíná výrazně ujídat úspory lidí i firem. Inflace už se podle nejčerstvějších údajů za říjen vyhoupla ke třem procentům, úrokové sazby u bankovních účtů ale nerostou a zůstávají blízko nule. A to i poté, co Česká národní banka začala v létě zvyšovat hlavní sazbu, od níž se odvíjí úročení účtů u komerčních bank.

Za rozevírající se nůžky mezi rostoucí inflací a stagnujícími úrokovými sazbami může to, že Češi mají v bankách naspořenou rekordní sumu peněz. Lidem i firmám leží na účtech rekordních 3,8 bilionu korun. Banky tedy mají peněz přebytek a nepotřebují získávat nové, což jinak dělají právě atraktivními úroky.

"Banky mají nejvyšší vklady v historii. Jejich motivace lákat pomocí vyšších sazeb další peníze není vysoká," potvrzuje například Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.

2,9 procenta

Inflace v říjnu oproti loňskému roku stoupla nejvíc za posledních pět let. Podepsaly se na tom hlavně dražší potraviny a bydlení.

Na výrazný růst cen, který znehodnocuje úspory nejvíce od začátku finanční krize v roce 2008, už ale lidé i firmy začínají reagovat. Než aby nechávali peníze prodělávat na běžných či termínovaných účtech, kde je úročení hluboko pod mírou inflace, hledají jiné způsoby, jak s nimi naložit.

Stále populárnější je především investování do nejrůznějších fondů. Ty podle míry investorského rizika nabízejí různé výnosy, v některých případech dokonce i dvouciferné. Například v podílových fondech měli Češi na konci prvního pololetí 456 miliard korun. To je o pětinu více než před rokem a půl.

Že se ve světle rostoucí inflace stále více lidí i firem zajímá o investování do fondů, potvrzují i banky, které HN oslovily. "U pravidelných investic se objem meziročně zdvojnásobil," prohlásil mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. "Do konce října investovali naši klienti přibližně 6,78 miliardy korun, což je více než za celý loňský rok," říká Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny, u které pravidelně investuje téměř 300 tisíc lidí. O pětinu letos vzrostly investované peníze v Raiffeisenbank. "Většina klientů ale teprve svět investování objevuje," tvrdí mluvčí banky Petra Kopecká.

Další možností, jak získat zajímavější úrok, je vedle investování do fondů například stavební spoření. Lidé mohou získat státní podporu a díky ní i výnos až 3,5 procenta ročně.

Kdy ČNB dál zvedne sazby?

Zrychlující růst cen se snaží mírnit Česká národní banka. Její bankovní rada od srpna již dvakrát zvýšila úrokové sazby. Klíčová dvoutýdenní repo sazba, od které se odvozuje cena peněz v ekonomice, vzrostla na 0,5 procenta. ČNB se tak snaží zdražit peníze v ekonomice, což má díky atraktivnějším sazbám přimět lidi i firmy více spořit a méně utrácet.

Jediné, kde už se růst sazeb projevil, jsou hypotéky. V tomto měsíci podražily až o několik desetin procentního bodu a banky avizují, že v tom budou pokračovat.

Zatraktivnění současných rekordně nízkých úroků na běžných či termínovaných vkladech se ale nekoná. A navíc v dohledné době se podle analytiků ani nedá čekat. Na dvojí zvýšení sazeb ČNB zatím banky příliš nereagují a většina z nich dává najevo, že s tím nebudou spěchat.

"Ještě nějakou dobu bude trvat, než banky úročení vkladů zvýší. Nejprve budou víc zvyšovat úroky na úvěrech, jako to udělaly i v minulosti. Ani tak úroky z vkladů určitě nepřevýší inflaci," odhaduje Seidler z ING Bank.

Odborníci proto očekávají, že situace přiměje ČNB v dohledné době sazby opět zvýšit. Nepředpokládají však, že se to stane ještě letos. "Pravděpodobně se objeví hlasy pro zvýšení sazeb, ale bankovní rada s tím počká až na další makroekonomickou prognózu, kterou bude mít k dispozici v únoru," myslí si hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.