Pro Jiřího Hlavatého byla vždy důležitá image podnikatele, který pomáhá a stará se nejen o své zaměstnance. Když se dostal z posledního místa kandidátky ANO v Královéhradeckém kraji do sněmovny, přišel o post senátora. S tím nepočítal, a tak se rozhodl, že bude na senátora znovu kandidovat. Za to si vysloužil kritiku médií i opozice. On sám na tom ale nic špatného nevidí, je přesvědčený, že lidé jej kroužkovali, protože mu fandí, ne protože by jej chtěli mít za každou cenu poslancem.

HN: Poslední dva týdny vám musely dát zabrat.

Já jsem se s něčím takovým za 25 let nesetkal. To je pro mě největší překvapení, co média dokážou, zničit mi za pár dnů pověst, kterou jsem budoval celý život.

HN: Zkušenost, že se o nich nepíše vždy pozitivně, má řada politiků.

Je to velká zkušenost. Platí ale, že i špatná zkušenost je k něčemu dobrá. Já ovšem takové zkušenosti nechci, myslím, že si je nezasloužím. Za svůj život jsem poskytl mnoho rozhovorů, udělal spoustu přednášek, byl jsem vždycky otevřený, a teď se o sobě u vás dočtu, že se někde povídá, že jsem byl v lidových milicích. Vždyť to je nesmysl! Nic takového nebylo. Hlavně mě štve, že jsem nedostal možnost se k tomu vyjádřit.

Jiří Hlavatý (69)

◼ Vystudoval textilní vysokou školu v Liberci, hned po jejím absolvování nastoupil do Juty ve Dvoře Králové.

 

◼ Společnost po revoluci postupně zprivatizoval, nyní patří k nejúspěšnějším a nejbohatším podnikatelům v Česku. Firma zaměstnává přes dva tisíce lidí, loni měla obrat 7,4 miliardy korun.

 

◼ V roce 2014 se Hlavatý stal senátorem za hnutí ANO, letos v říjnových volbách se ke svému překvapení stal poslancem, když díky kroužkování přeskákal celou kandidátku. Rád by se ale v lednu zase vrátil do Senátu.

 

◼ Jiří Hlavatý dostal v roce 2015 státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. Jeho koníčkem jsou dlouhé procházky se psem. Jezdí starým Mercedesem S.

HN: Máte pravdu, to byla chyba, omlouváme se. Měli jsme vám zavolat.

Působilo to na mě jako sesbírání pomluv a drbů. A proč najednou někdo říká, že jsem začal být veřejně činný až v Senátu, když jsem se ve Dvoře Králové zasazoval třeba o zachování gymnázia dávno před kandidaturou? Někteří, kteří mě dnes kritizují, se při  hlasování o zrušení gymnázia zdrželi nebo byli proti. Kde to jsme?

HN: A co výtky bývalého místostarosty Dvora Králové, že jste blokoval stavbu čističky?

Samozřejmě že tam kolem toho byly spory, ale finále je takové, že smlouva byla uzavřena a stavební povolení bylo vydáno. Že ho napadl provozovatel současné čističky, který z toho má byznys, to už je věc jiná. Ze strany Juty a mé osoby ale nebyla žádná překážka k tomu, aby se nová čistička nepostavila. Takže to je lež jako hrom. Podepsal jsem smlouvu, podle které se předají z areálu Juty pozemky městu, aby mělo přístupovou cestu. Je to špína.

Zisk klesne kvůli platům a brexitu

◼ Rok 2016 byl pro Jutu rekordní – firma vykázala tržby 7,4 miliardy a zisk po zdanění 533 milionů korun. Letošní výsledky ale tak dobré nebudou, hlavně pokud jde o zisk. Na vině je jednak zvyšování platů, které ukousne až 180 milionů korun, jednak odchod Velké Británie z EU.

◼ "Před brexitem byla libra 38 korun, teď jde i pod 29 korun. Juta měla loni i letos tržby za export do Británie kolem 20 milionů liber, takže ten pokles představuje propad v zisku asi 100 milionů korun. To je velká rána pro firmu," říká Hlavatý. A dodává, že to v kombinaci s tlakem na růst mezd pošle profit firmy pod loňské hodnoty: "To platí pro všechny firmy a dopad bude takový, že nebudou prostředky na modernizace, investice. Ale chápu to jako ocenění práce našich lidí, jejich úsilí. O to víc budeme muset bojovat a snažit se. Loni jsme měli rekordní rok a je to jako v atletice – nejtěžší není získat první zlatou medaili, ale obhájit ji."

HN: Podstatou veřejné kritiky z posledních dní je ale fakt, že jste se dostal do sněmovny a nyní chcete znovu kandidovat do Senátu. Že vám post senátora zanikne, jste mohl vědět předem. Ano, měli vás na to upozornit i novináři, když jste jim říkal, že se až pak rozhodnete, zda případně zůstanete senátorem, nebo poslancem. Neznalost však neomlouvá.

To je pravda. Ovlivňovalo mě ale právě i to, že mi nikdo nic nerozporoval.

HN: V rozhovoru s naším kolegou jste také řekl, že náklady za nové volby by měli uhradit voliči, kteří vás vykroužkovali. Tím jste si moc nepomohl.

Víte, ten telefonát mě chytnul ve chvíli, kdy jsme měli poradu, sedělo nás v místnosti asi osm. Hádali jsme se kvůli problémům na dvou velkých závodech, měl jsem tam jejich ředitele. Byl jsem plný stresu. Poslední věc, kterou jsem v tom rozhovoru řekl, bylo to s těmi voliči. Bylo to to poslední, co ze mě vyhrklo. Byla to nadsázka, protože váš kolega mé argumenty nechtěl akceptovat. Byl u toho otazník, já to nemyslel vážně.

HN: Říkal jste to ale i serveru iDnes.

To byl stejný příběh. Nebo si vezměte mé vyjádření o totalitě. Když jsem se dozvěděl, že mi zanikne post senátora a stanu se poslancem, aniž bych si mohl vybrat, které z těch funkcí dám přednost, tak jsem řekl, že si připadám jako v totalitě. To je ale sakramentský rozdíl, jestli řeknete, že jsme v totalitě, nebo že si jako v totalitě připadáte.

HN: Možná jste na takové situace moc emotivní.

To mi říkají i z ANO, že nemám reagovat tak emočně. To mě tedy v 69 letech bude někdo učit, že se mám předělat? Na emocích je založené lidské bytí. To je život. Tak proč bych se měl brzdit? Já takový jsem, díky emocím získávám lidi na svoji stranu. Je absurdní, že někdo říká, že jsem to všechno myslel vážně, že to nebyla nadsázka. To bych samozřejmě patřil do blázince. Byla by hloupost, aby lidé byli jakkoli trestáni za to, že mi dali hlas.

HN: Andrej Babiš v rozhovoru pro MF Dnes řekl, že byste do Senátu už neměl kandidovat. Co vy na to?

Dozvěděl jsem se to na letišti z médií. Prohlášení pana Babiše mě zaskočilo. Potkali jsme se minulý týden na poslaneckém klubu, krátce jsme spolu hovořili, bavili jsme se o podpoře ANO, o tomhle nepadlo ani slovo. Nevím, jak na to zareaguji.

HN: Takže není ještě úplně jisté, že budete znovu kandidovat?

Tak to není. Já jsem se rozhodl, že budu kandidovat na senátora, a to je definitivní. Budu.

HN: Otázkou tedy je, zda za ANO, nebo sám?

To bych teď nechtěl rozebírat. Důležité je, že jsem se přihlásil ke kandidatuře na senátora. Vlastně budu obhajovat mandát, což je rozdíl. Víte, celá ta aféra začala žít svým životem, ale já si strašně vážím podpory voličů. To je pro mě hrozně důležité. Cítím, že to není ani tak ocenění mé politické práce, ale obecně mého působení v regionu.

HN: Stojí politika za to? Evidentně vás trápí, co se děje.

To je samozřejmě otázka. Nejsem typ, který na sobě nosí igelitový pytel, po kterém to steče, a jde dál. Ano, možná se do politiky hodí spíš lidé, kteří jsou splachovací. Chápu rozčarování některých lidí a voličů, ale byla to prostě nadsázka, co jsem říkal.

HN: Nemáte chuť se na politiku vykašlat?

Beru si z toho poučení. Víte, proč jsem do politiky šel? Na tomto světě jsme vy stejně jako já jenom jednou, další šanci nedostaneme. A tak si říkám, proč bych něco nezkusil? Jsem hnaný mentalitou, která je ve mně, nutí mě zkoušet nové věci, posouvat se dál. Z podnikání je člověk bojovník. Tam si jdou zvlášť dneska všichni po krku, je to jako válka. Jsem zvyklý vše dotahovat do konce. Několikrát mě napadlo, jestli se na to nevykašlat. Převažuje ale to, že si neuvědomuju, že bych v něčem pochybil a něčím se provinil. Kdybych teď řekl, že odejdu z politiky, napíšete, že přiznávám chybu. Ale já jsem přece žádnou neudělal.

HN: Udělal. Jednak jste podcenil fakt, že byste mohl skončit ve sněmovně, jednak jste měl vědět, že v případě úspěchu skončíte jako senátor.

Vy jste to věděli?

HN: Nevěděli, ale my jsme nekandidovali.

To beru. Když se ale zeptám sta lidí, jestli to věděli, včetně novinářů nebo sociologů, řeknou mi to samé, co říkáte vy. Já opravdu nevěřil, že se do sněmovny dostanu. Na čele kandidátky byla silná sestava, náměstkyně ministryně, ředitel záchranky, chirurg… Ano, byla chyba, že jsem si neověřil, jak to přesně bude.

HN: Jak vysvětlíte voličům, že chcete zpět do Senátu?

Koncem listopadu udělám první besedu u nás ve Dvoře Králové. Bude to v kině, aby se tam vešlo co nejvíc lidí. Dám o tom vědět i obcím kolem, pravděpodobně se stejnou besedou půjdu i do Trutnova. Tohle ale ještě nebude volební kampaň, spíš vysvětlování. Klasická kampaň začne až během prosince. Tady nebudeme mluvit o kandidatuře, Hlavatý bude vysvětlovat, jak to myslel, když mluvil o totalitě, o tom, že nevědomost neomlouvá a že nejsem blb, abych si myslel, že lidé, kteří mě podpořili, mají platit náklady na nové volby. Bude to velká diskuse, vyzvu lidi, aby tam podávali dotazy klidně anonymně přes papírky, kdyby se styděli zeptat. Jinak volby v trutnovském okresu proběhnou stejně, ať budu kandidovat, nebo nebudu. Já na to nemám vliv, je mi to jen podsouváno.

HN: Volby ovšem budou kvůli tomu, že jste se dostal do sněmovny. A vy budete zase kandidovat, abyste se vrátil do Senátu.

Kdybych nekandidoval, tak se budou stejně konat.

HN: Kdybyste v říjnu nekandidoval do sněmovny, žádné lednové volby by nebyly.

To ano, jak ale můžu být obviněný z toho, že jsem kandidoval do sněmovny? Ubližuje mi, že se to pak veřejnosti předkládá jako výsledek nějaké mé hry.

HN: Spíš to působí zvláštně, zmateně. Smyslem kandidátky přece je být ve sněmovně.

Zkušenosti, které mám z posledních dvou týdnů s lidmi u nás ve Dvoře Králové, jsou takové, že lidé jsou v šoku. Na vrátnici se mi omlouvali, že mě kroužkovali. Chápání lidí je jiné. Říkají mi, že přece volby nejsou jen o tom, aby se z nich vygenerovali poslanci, ale že to je i určitá forma podpory, dávají hlas těm, kterých si váží. Na tom něco je.

HN: To je pravda. Náš názor přesto je, že byste neměl už znovu kandidovat do Senátu. Že tím škodíte i své pověsti. Ale zjevně se neshodneme.

To byste mi ale brali mou svobodnou volbu kandidovat. Proč bych ji nemohl mít? Nechme na voličích, ať rozhodnou. Jedna paní mi zrovna napsala, že mě chápe, že také přišla nedobrovolně o povolání a že i já jsem svým způsobem přišel o povolání.

HN: Co byl impulz, proč jste šel do politiky?

Do politiky mě nastartovalo víc věcí. Babiš mě dlouho přemlouval na hejtmana, abych kandidoval. Nebo na prvním místě do sněmovny, a když ne, tak se aspoň někam napište, abyste dal podporu hnutí, říkal. Tam bylo takové to − jsme jednou na světě, už nikdy nedostaneme šanci, tak pojď něco zkusit. Třeba by sis to pak vyčítal.

HN: Až v lednu budou senátní volby, může se stát, že se nestanete senátorem.

Může se stát, ano. S velkou pokorou to přijmu.

HN: Počítáte s tím, že třeba zůstanete poslancem?

Nechme to až na tu dobu.

HN: Říkal jste, že máte hodně práce, že poslancování je časově náročné a půjde hůře skloubit s podnikáním.

Mám hodně práce. Nepředbíhejme, nechme to na pozdější dobu. Nechci dopředu zase dávat nějaké prohlášení a pak ho zase měnit, kličkovat. Ale mám ještě jednu poznámku. Jsem osočován z neznalosti ústavy, ústava však neřeší konkrétní okamžik zániku mandátu senátora v případě jeho zvolení poslancem. Samozřejmě jsem věděl, že obě funkce jsou neslučitelné. Byl to Nejvyšší správní soud, který v roce 2006 svým nálezem rozhodl, že mandát senátora zaniká druhý den po skončení voleb v případě zvolení poslancem. Přiznávám, toto jsem nevěděl. Nejvyšší správní soud by tedy nemusel rozhodovat, kdyby ústava byla zcela jasná.

HN: Zvažoval jste zeptat se třeba Ústavního soudu na názor?

Ne. Nic takového. Naprosto respektuji rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nic rozporovat nebudu. Vadí mi, že by mi lidé přestali věřit. To je pro mě to nejhorší.

HN: Přemlouvali vás doma, ať politiky necháte?

Samozřejmě. Teď i na začátku. V rodině, mezi kamarády. Máš to zapotřebí? Ptali se. A jsem zase u toho, řekl jsem si, že to zkusím.

HN: A stála ta zkouška za to?

Jsem si vědom, že můj obraz mezi lidmi utrpěl a byl jsem vykreslen jako cynik, přelétavec a neználek ústavy. Víte, slovy se dá zabíjet i pohladit. Připadá mi to, že dnes vás nikdo nepohladí, spíš vám dá facku. Rád bych se vší pokorou ustál tlak médií se ctí. Myslím si, že je za mnou kus práce a kdo chce, tak to ví.