Akcionáři polostátní společnosti ČEZ mohou být zatím klidní. Firmě se podaří s nejvyšší pravděpodobností udržet zisk i v letošním roce okolo 19 miliard korun a firma tak nejspíš bude opět vyplácet zajímavou dividendu. Vše ale není tak růžové, jak to může na první pohled vypadat.

I když firma za prvních devět měsíců navýšila čistý zisk na 16,6 mi­liardy korun, provozní zisk naopak klesl a nebýt odprodeje majetku, dopadla by mnohem hůř.

ČEZ pomohly zejména dva obchody. Prvním byl prodej sídliště v pražské Písnici, druhým pak prodej akcií maďarské firmy MOL. Obě transakce dohromady vynesly 5,7 miliardy korun. "My to ani nepopíráme. Roky 2017 a 2018 jsou z hlediska čísel pro ČEZ vůbec nejobtížnější. A tyhle dvě jednorázové transakce nám velmi pomohly," říká v rozhovoru pro HN generální ředitel firmy Daniel Beneš.

Podle něj za klesající zisky firmy může hlavně nízká cena elektřiny. Ta se v letech 2008 až 2016 propadla zhruba na čtvrtinu. Loni ale nastal obrat − ze svého dna okolo 21 eur za megawatthodinu vyskočila na současných zhruba 38 eur.

Tato čísla se ale do nejbližších výsledků ČEZ zatím promítnou jen omezeně. Firma má striktně nastavený systém předprodeje elektřiny na další roky. A zatímco v minulých letech jí to pomáhalo lépe přežít prakticky nepřetržitý osmiletý propad cen, letos bude dopad přesně opačný. A elektřinu na příští rok firma předprodala v průměru o osm eur levněji, než kolik dnes stojí na trhu.

Vzhůru ke světlým zítřkům

Podle šéfa energetické firmy ale bude líp. ČEZ na jedné straně čekají další prodeje − do konce roku by chtěla společnost dotáhnout odprodej svých aktiv v Bulharsku, kde se dlouhodobě pře s tamním regulátorem.

ČEZ v číslech

Na prodeji elektrárny Varna se již firma dohodla, dostane za ni zhruba 1,3 miliardy korun. A nyní finišují jednání o prodeji tamní distribuční sítě. Podle informací HN by se finální cena měla pohybovat mezi osmi a devíti miliardami korun. Jednání, kterých se jako zájemce účastnil i další Čech Jaromír Tesař a jeho firma Energo-Pro, ještě neskončila.

I bez divestic se chce ale v následujících letech ČEZ dostat do kondice, kdy už k dvacetimiliardovým ziskům nebude potřebovat rozprodej majetku. "Energetika je dlouhodobý byznys. Nebudou to razantní skoky, ale plánujeme postupné zlepšování z roku na rok. Chceme, abychom se do roku 2025 dostali na čísla, kde jsme byli před krizí," říká.

To je ve světle dnešních výsledků minimálně ambiciózní tvrzení. V letech 2008 až 2011 firma v průměru vydělávala okolo 47 miliard ročně. Dvaapůlkrát více než nyní. A namísto prodejů majetku měla rozjetou velkou akviziční strategii.

Šéf firmy Beneš ale věří, že klasickou energetiku během následujících osmi let ve velkém doplní ta nová, moderní. Ta už nespoléhá na obří elektrárny, většinou uhelné nebo jaderné, ale zaměřuje se na zelenou energii a tzv. decentralizované zdroje.

Je to nový model, kdy si domácnosti a firmy vyrábí elektřinu samy, buď pomocí solárních panelů, či kogeneračních jednotek. A klasické energetické firmy se musí tomuto trendu přizpůsobit. Například i nabízením nových komplexních služeb.

Nákupy na Západě

I když je tento obor i v Česku zatím v začátcích, jsou výsledky podle Beneše vidět. "Každý rok je zlepšení. Jen letos vzrostl provozní zisk před odpisy naší nové energetiky o více než 40 procent. A tvoří už 20 procent celkové výroby skupiny," říká Beneš.

Právě do této oblasti tak směřuje i většina investic. Firma za posledních dvanáct měsíců nakoupila hned několik větrných parků v Německu a Francii. Některé již vyrábí, jiné projekty jsou v různém stadiu příprav.

Sám Beneš ale za nejvýznamnější akvizici letošního roku považuje koupi německé firmy Elevion. "Je to velká tradiční společnost a lídr na německém trhu v poskytování energetických služeb. Mezi její zákazníky patří automobilky, IT firmy, letecký průmysl… Má tržby osm miliard a přes 1800 zaměstnanců. Když vezmete Elevion a přidáte k tomu naši dceřinku ESCO, tak jsme v této oblasti ve střední Evropě již důležitý hráč. Vidíme tu velký potenciál. Ať už jde o energetické služby zákazníkům, energetické hospodářství podnikům nebo bateriové systémy," říká.

Vedle Elevionu ale firma investovala dál. Koupila ještě společnost Kart, která se zabývá službami v technické údržbě budov, nebo podíl ve francouzské firmě Vulog. Ta se zase zaměřuje na vývoj softwaru pro sdílení aut.