V Česku dochází k přeskupování sil v oblasti výroby elektřiny ze slunce. Podnikatelé Jan Chrenko a Jiří Fast kupují obří elektrárnu u brněnského letiště v Tuřanech.

Díky akvizici, jejíž hodnota se může vyšplhat až na 1,7 miliardy korun, tak na trhu vznikne nový silný hráč.

Prodej takzvaného Brno Solar Parku má být podepsán během úterý po téměř třech letech jednání. Elektrárna o rozloze čtyřiceti hektarů a výkonu přes 21 megawattů je čtvrtým největším solárním zdrojem v Česku.

"Jednání byla dlouhá, dohoda byla hotová už loni v srpnu, od té doby ji schvalovali akcionáři parku," říká pro HN Jan Chrenko. Současnými majiteli elektrárny jsou firmy Letiště Brno, SE Solar a Proxy − Finance.

1,7 miliardy

korun je zhruba cena solární elektrárny v Brně, kterou zaplatila skupina Jufa. Její výkon je větší než 21 megawattů.

O brněnskou elektrárnu se mělo ucházet hned několik známých hráčů, mimo jiné skupiny DRFG a Natland nebo podnikatel Tomáš Pitr.

Kolik se ale přesně sešlo nabídek, nechtěla poradenská společnost Deloitte, která celý proces pro prodávající akcionáře zajišťovala, komentovat.

Chrenko spolu se svým partnerem Jiřím Fastem v Česku skupuje solární elektrárny od konce roku 2011. Zatím se jim jich podařilo získat dvacet a nově je chtějí sdružovat pod společnou firmou Jufa.

A i když vlastnická struktura každého zdroje může být jiná, na konci prý vždy stojí oni dva jako fyzické osoby. "Chceme být co nejtransparentnější. Za vším stojíme jen my a banky," říká Chrenko.

Jufa nyní s nově nabytou elektrárnou vlastní zdroje o celkovém výkonu 50 megawattů. To jí v rámci tuzemského trhu zajišťuje celkové třetí místo.

Jedničkou je od roku 2010 s výkonem 125,2 megawattu polostátní gigant ČEZ. Druhé místo patří společnosti Energy 21, kterou loni koupil čínský investiční fond China‑CEE, za kterým stojí tamní exportní banka.

Jaké mají se svou firmou Jufa majitelé plány a kolik dalších zdrojů by chtěli koupit, zatím prý ani sami neví. "Uvidíme podle příležitostí. Když jsme začínali, řekl bych vám 10 megawattů. A nyní máme pětinásobek. Ale koupit dnes elektrárnu vůbec není jednoduché. Vyjde tak jeden projekt z deseti. Takže uvidíme, ale chtěli bychom mířit ke 100 megawattům," říká Chrenko.

O tom, že projektů ke koupi není mnoho, by mohla hovořit i již zmiňovaná firma Energy 21.

Když ji v lednu 2016 koupil China-CEE Investment Fund, měla elektrárny o výkonu 61 megawattů. A plánovala se velmi rychle dostat na stovku a postupně přeskočit na žebříčku i ČEZ. Na investice v regionu měla připravených na české poměry obřích 36 miliard korun.

Její růst ale není zdaleka tak rychlý, jak si noví majitelé slibovali. "Od té doby jsme koupili čtyři elektrárny a dostali jsme se na celkový výkon 75 megawattů," říká šéf firmy Pavel Maleček. Současní majitelé elektráren podle něj mají nerealistická očekávání.

"Je to hodně o ceně a příliš se v tom s případnými prodejci nepotkáváme. Svědčí o tom i to, že poslední elektrárnu jsme koupili letos v únoru," říká.

Podle Chrenka se dnes většina majitelů elektráren rozhodla k prodeji hlavně kvůli špatné pověsti, kterou oboru přinesl solární boom z let 2009 a 2010. "Sousedi je mají hned za podvodníky, už toho mají dost," popisuje situaci.

V době boomu bylo postaveno 93 procent ze současných 2068 megawattů celkového výkonu slunečních elektráren. Na jejich podporu jde také drtivá většina z 25 miliard korun, které si podpora těchto zdrojů každoročně vyžádá.