Slovenským liberálům nelze upřít, že mají důvod se radovat. Protože pokud se analyzují výsledky sobotních župních voleb, v nichž prohrál jak extremista Marian Kotleba, tak vládní strana Směr, tak jsou to právě středopravé síly liberální demokracie, které slaví úspěch. A právem se Slovensko dostalo do titulků jako země, která ve střední Evropě zvrátila německo-rakousko-český trend posilování pravého extrému.

Původně totiž župní volby s pozorností soustředěnou na Banskou Bystrici měly být jakýmsi kvazireferendem o extremismu. Povedlo se sice Kotlebu porazit a z 335 kandidátů jeho strany do krajských zastupitelstev postoupili jen dva (sám Kotleba a jeho dvojka Milan Uhrík), ale to jen proto, že župní volby vlastně představují osm různých volebních obvodů, v nichž se hlasuje většinovým systémem.

Pokud bychom se na volební zisk Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko podívali očima jednoho volebního obvodu, kterým je Slovensko pro parlamentní volby, a poměrného volebního systému, tak jsou kotlebovci takzvaně na svém − tedy na zhruba osmi procentech z loňských březnových voleb.

"Bylo by velkou chybou, kdyby jen na základě tohoto výsledku společnost v boji proti fašismu polevila," tvrdil v rozhovoru pro deník Sme politolog Grigorij Mesežnikov, šéf Institutu pro veřejné otázky.

V Banskobystrickém kraji se liberální demokracii vyplatila mobilizace nevládních organizací, nová tvář Kotlebova protikandidáta, podnikatele Jána Luntera, široká koalice, která Luntera podpořila, i silný příběh místního patriota, který Lunter představuje. Zopakovat toto například v prezidentských volbách v roce 2019, pokud by se prezident Kiska rozhodl znovu nekandidovat, bude pro Slováky velmi těžké.

Slovenští liberálové se nyní radostně popásají na propadu Směru a na spekulacích o budoucnosti premiéra Roberta Fica a kontroverzního ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Stejně jako je předčasné odepisovat Fica, tak to samé platí o Kotlebovi, který v minulých letech ukázal nebývalou míru trpělivosti při budování svého zázemí. "Prohra bude kotlebovce motivovat," varuje Grigorij Mesežnikov.

Kotleba se v uplynulých letech vzdálil svému tvrdému jádru, aby oslovil širší spektrum voličů. V Bystrici sice přišel o protestní hlasy, ale pevně se zabydlel v celoslovenské politice. Tu krajskou už vlastně nepotřebuje, i proto naznačil, že se nejspíš vzdá postu krajského poslance. Byl by tak jediným zástupcem své strany mezi dalšími 48 zastupiteli. Bude mít čas na práci v terénu, která se mu dosud celkem osvědčila. A připraví se na prezidentské volby v roce 2019, kde nejspíš nebude jen tak do počtu jako v minulosti.