Rusko si připomíná sto let od bolševické revoluce, události, která bez nadsázky změnila nejen ruské, ale i světové dějiny. Kdo by ale čekal nějaké významné akce a celospolečenskou diskusi, bude zklamán. Pořádají se sice vědecké konference, vycházejí monografie, mimo akademickou sféru si toho ale nikdo nevšimne. Hlavním důvodem je to, že Rusko stále ještě nenašlo klíč, jak interpretovat sovětské období svých dějin. Jeho odkaz společnost rozděluje.

Problém nastává již s pojmenováním revoluce. Tradiční Velká říjnová socialistická revoluce je poněkud archaické. Akademičtí historici navrhli termín Velká ruská revoluce po francouzském vzoru. "Mně osobně se to líbí. Zahrnuje to události únorové a říjnové revoluce a končí v roce 1921, kdy bolševici během občanské války definitivně vítězí," říká historik a publicista Jaroslav Šimov. Jenže termín se příliš neujal. "Ono by to znamenalo, že se to bude slavit stejně jako pád Bastily. Že je to událost, která zrodila současný stát. Jenže bolševická revoluce společnost rozděluje, neexistuje nějaký společný narativ," říká ruský politický filozof a publicista Alexandr Morozov.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?