Sobotní slovenské regionální volby se staly nečekaným politickým zemětřesením, které v sobě nese několik zajímavých zpráv o slovenské politice. Ta hlavní je, že slovenská pravice se dokáže na regionální úrovni sjednotit a občanská společnost mobilizovat − obojí výrazněji než v parlamentních volbách.

Původně šlo především o to, porazit nastupující fašistické extremisty dosavadního banskobystrického župana Mariana Kotleby, kteří se loni dostali s osmi procenty i do parlamentu.

Kotleba nejenže svůj post neobhájil, ale z 335 kandidátů jeho strany do regionálních zastupitelstev uspěli jen dva − sám Kotleba a jeho dvojka Milan Uhrík. Nepotvrdily se tak předpovědi některých expertů, že kotlebovci posílí na celostátní úrovni. Snížily se také Kotlebovy naděje pro prezidentskou volbu v roce 2019.

Kdo povládne slovenským župám

Celková volební účast byla 30 procent, župani (obdoba českých hejtmanů) se volili přímo, jednokolově.

◼ Bratislavský kraj
Juraj Droba, pravicová koalice. Při účasti 31,34 procenta získal 20,4 procenta hlasů.
◼ Trnavský kraj
Jozef Viskupič, pravicová koalice. Při účasti 24,74 procenta získal 42,9 procenta hlasů.
◼ Trenčínský kraj
Jaroslav Baška, Směr, Slovenská národní strana. Při účasti 26,32 procenta získal 50 procent hlasů.
◼ Nitranský kraj
Milan Belica, Směr, Slovenská národní strana. Při účasti 26,84 procenta získal 34,1 procenta hlasů.
◼ Žilinský kraj
První žena v historii v čele slovenské župy Erika Jurinová, pravicová koalice. Při účasti 33,84 procenta získala 43,7 procenta hlasů.
◼ Banskobystrický kraj
Ján Lunter, nezávislý (podpora Směru i pravicové koalice). Při účasti 40,30 procenta získal 48,5 procenta hlasů.
◼ Prešovský kraj
Milan Majerský, pravice. Při účasti 29,4 procenta získal 40,4 procenta hlasů.
◼ Košický kraj
Rastislav Trnka, pravicová koalice. Při účasti 26,7 procenta získal 37,8 procenta hlasů.

Avšak volby, jichž se zúčastnilo 30 procent voličů, znamenaly i zásadní zprávu pro vládnoucí stranu Směr premiéra Roberta Fica: doba její dominance končí. Směru po sobotě zbyli jen dva přímo volení župani, i když třeba vítěze ostře sledovaného banskobystrického klání, podnikatele Jána Luntera, Směr jednoznačně podpořil. Strana prohrála i ve svých baštách, jako jsou Prešov nebo Žilina.

Slovenští liberálové jásali nad prohrou Směru víc než nad porážkou Kotleby. "Zdá se, že to byla rozlučka se Směrem, jaký jsme znali posledních 10 let," tvrdí Matúš Kostolný, šéfredaktor Denníku N.

Slovenská pravice slaví a třeba konzervativní deník Postoj označil za hlavního vítěze voleb Igora Matoviče, šéfa opoziční strany Obyčejní lidé, který se nedávno stáhl do politického ústraní. Matovič už loni na svých kandidátkách přivedl do celostátní politiky řadu regionálně známých a úspěšných politiků, jako je třeba aktivistka Viera Dubačová v Banské Bystrici, jež má sama velký podíl na porážce Mariana Kotleby. V zastupitelstvech ovšem usedne až 40 procent nezávislých kandidátů, takže nejen Směr, ale ani opoziční pravicové strany nemají z tohoto úhlu pohledu příliš důvodů k oslavám.

Právě v Banskobystrickém kraji se podařilo mobilizovat nejvíce voličů − k urnám jich přišlo 40 procent (při parlamentních volbách loni byl celostátní průměr 60 procent). Do zastupitelstva tam usedne 22 nezávislých kandidátů z celkových 49 (na druhém místě bude Směr), což názorně ukazuje, že jásot pravice je poněkud předčasný.

Také s porážkou extremistů to při bližším pohledu není tak jednoznačné. Kotleba bude moct posilovat svoji roli antisystémové opozice. "Pokud bychom spočítali hlasy pro poslanecké kandidáty jeho Lidové strany Naše Slovensko, dostaneme se k desítkám tisíc. To může být podobné číslo, kolik dostali v parlamentních volbách, a proto bych byl s odchodem voličů opatrný," řekl komentátor deníku Sme Michal Piško.

Kotlebovce podle něj voliči vnímají především přes lídry, kandidáty na poslance nepovažují za kompetentní odborníky. A část Kotlebových voličů už věděla po čtyřech letech Kotleby v úřadě, koho volí − chyběly silné protestní hlasy. Lunter porazil Kotlebu ziskem 48,5 procenta hlasů, poražený župan dostal jen 23,2 procenta.

Právě Lunterovo vítězství nese nejvíce znaků výhry prezidenta Andreje Kisky z roku 2014: kandidát se silným příběhem, široká podpora zleva i zprava včetně nevládních organizací − a důraz na kampaň na sociálních sítích.

Slovenská politika, paralyzovaná od loňských březnových parlamentních voleb úspěchem extremistů, získala po sobotních regionálních volbách novou pozitivní energii. Jak se projeví, uvidíme už za rok, kdy se mají konat místní volby včetně přímých voleb starostů a primátorů měst.

Související