Ke každému pivu, které číšník postaví na stůl, Michal Rouč přičichává. Poté zvedá sklenici proti světlu. Až pak ochutnává. "S pivy je to jako s dětmi. Nejde říct, které máte radši," říká po prvních doušcích nový ředitel a vrchní sládek krušovického pivovaru. Nakonec ale přiznává, že mezi jeho oblíbené patří tmavé varianty piva.

V hospodách vždy začíná ochutnávat od nejslabšího piva v nabídce. "Pak buď u nějakého rovnou zůstanu, nebo ochutnám všechna nabízená piva a pak se vrátím k tomu, které mi nejvíce zachutnalo," vysvětluje svou pivní strategii Rouč. V Krušovickém pivovaru nápoj ochutnává každý den, vypije jej prý stejné množství jako vody. I díky tomu většinou rozpozná chuť piva ze "svého" podniku mezi ostatními.

Šéf Krušovic začínal ve výrobě

Pro pivovarnictví se rozhodl na střední škole, kde se mu dařilo v matematice a v chemii. Přemýšlel nad zajímavým odvětvím, kde by mohl tyto předměty spojit. S cílem věnovat se vaření piva zamířil do Prahy na Vysokou školu chemicko-technologickou, kde zvolil obor pivovarnictví a sladařství.

Michal Rouč (33)

Pochází z Ústí nad Labem. Vystudoval pivovarství a sladařství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Rád tráví čas se svou rodinou, hraje šachy a chodí do přírody. Na svých cestách autem rád poslouchá audioknihy.

Už při studiích pracoval v podniku ve Velkých Popovicích jako juniorní biochemik. "Ve skutečnosti se za vznešeným názvem pozice skrývala obsluha ve výrobě. Do práce jsem chodil na šestou hodinu, nejprve jsme tahali hadice, poté jsme čekali, než sesudujeme kádě. To jsme s hadicemi a potrubím přesouvali mladé pivo ze spilky do ležáckého tanku do sklepa. Nakonec jsme z prázdných kádí vyhrnovali kvasnice," popisuje Rouč, který později pracoval také v pivovaru v Ústí nad Labem.

Po škole nastoupil do podniku ve Velkém Březně, který vyrábí pivo Březňák, a to jako specialista výroby. Prošel několika odděleními a nakonec zakotvil ve stáčírně. Mezitím dostal na starosti zavedení nového systému reportování z výroby směrem k vedení společnosti.

Ve velkobřezenském pivovaru strávil více než devět let. V roce 2009 se stal sládkem jak ve Velkém, tak v nedalekém Krásném Březně. Postupně převzal zodpovědnost za kvalitu a technologie v obou pivovarech.

V roce 2014 vystoupal až do pozice ředitele a vrchního sládka Velkého Března. V malém pivovaru vedl jen několik desítek zaměstnanců. Měl na starosti několik velkých projektů napříč firmou. Tím posledním a zároveň nejzásadnějším bylo zřízení velkého distribučního centra v areálu podniku, které spustilo svůj provoz teprve nedávno.

Za více než devět let se mu podařilo navýšit výrobní kapacitu o téměř polovinu. V posledních letech stál v pivovaru u většiny investičních projektů.

Do Krušovic se Rouč letos v říjnu dostal prostřednictvím interního výběrového řízení. Nizozemská skupina Heineken, kam kromě Krušovic patří také podnik v severočeském Velkém Březně a Starobrno na jižní Moravě, nabízí všechny pracovní pozice nejprve vlastním zaměstnancům. Rouč uspěl a v krušovickém pivovaru vede téměř 70 pracovníku. Ačkoliv svůj pracovní den začíná kávou a poradou, manažerem se být necítí. "Snažím se zůstávat 'výrobákem' a být v kontaktu s produkty, což v pivovarnictví naštěstí lze. Jen manažerem být nechci," přibližuje Rouč.

V pivu se odráží nátura sládků

Teď se seznamuje se zaměstnanci a jezdí navštěvovat hospodské do firemních restaurací. "Ti jsou pro naše pivo velmi důležití. Sládci pivo vaří, hostinští jej dělají. Spousta věcí se dá pokazit přímo v hospodě," míní Rouč. V každém pivu se podle něj odráží nátura sládků. "Šéfové ovlivňují fungování podniků, a to se na pivu vždy projeví," dodává.

Jeho předchůdcem ve funkci ředitele a vrchního sládka Krušovic byl Igor Mandryš, který se vrátil na rodné Slovensko a rozhodl se pracovat mimo obor. Pivovar ve Velkém Březně bude dočasně řídit stávající výrobní ředitel Heineken Milan Schramm.