Hrozí skutečně v důsledku povolební situace odchod Česka z Evropské unie? Sociolog Ivan Gabal je přesvědčen, že ano. "Jednoznačně proevropské síly jsou rozdrobené, převažuje negativní nálada. Česko se nakonec může samo z elitního evropského klubu vyloučit, což by byla katastrofa," říká v rozhovoru pro HN dnes už bývalý poslanec KDU-ČSL. Trend oslabování proevropského středu dokumentuje i jeho osobní politický příběh: vlivný poslanec neprošel jako jednička středočeské kandidátky lidovců do sněmovny.

Řešení je podle Gabala, který platil v minulém období ve sněmovně za prozápadního "jestřába", jen jedno. Rychlá dohoda proevropských stran o spolupráci. "Tři klíčové strany, které jsou evropsky orientované, tedy KDU-ČSL, TOP 09 a Starostové, by měly překonat, co je rozděluje, a utvořit blok, jenž se připraví na další vývoj, na další volby. A který − pokud dojde k referendu − dokáže vystupovat tak, abychom EU neopustili," vyzývá Gabal.

Na jednu stranu je fakt, že referendum o czexitu se zatím jako příliš pravděpodobné nejeví. Bylo by nejdříve potřeba přijmout ústavní zákon o obecném referendu, na což jsou třeba dvě třetiny všech poslanců a dvě třetiny přítomných senátorů. Na druhou stranu ale může být vývoj kvůli komplikované povolební situaci rychlejší, než se zdá. "Pokud bude Andrej Babiš potřebovat k vládnutí podporu Tomia Okamury, může mu referendum slíbit. A další vývoj už nebude mít úplně v rukou. Samozřejmě že Babiš sám z unie vystupovat nechce, může se ale dostat do takzvané Cameronovy pasti. Britský premiér také nechtěl vystupovat z EU, jen slíbil referendum, aby si zajistil podporu. A jak víme, konečným důsledkem byl brexit, který nechtěl," vysvětluje svou obavu Gabal.

Důsledky odchodu Česka z unie by prý byly zničující. "Odhadl bych, že bychom vraceli přes tisíc miliard korun. Jsme čistý příjemce dotací, ostatní členské země − Francie, Německo a tak dále − do nás investovaly peníze, a pokud bychom se rozhodli odejít, tak s námi samozřejmě udělají to, co s Brity. A řeknou: My chceme ty peníze zpátky."

To všechno zní jako nepravděpodobné až katastrofické scénáře. Ale faktem je, že Česko je ve vztahu k evropské integraci nejskeptičtější zemí Visegrádské skupiny. Drtivou většinu v naší poslanecké sněmovně získaly před čtrnácti dny politické strany s různou mírou "antibruselského" naladění. Od odmítání eura a účasti v integračním jádru (ANO, ODS) až po víceméně otevřené požadavky na czexit (hlavně SPD, ale částečně i KSČM). To je ojedinělá situace v rámci celé EU.

Podle Ivana Gabala za to nemůže ani Brusel, ani specifika českého voličstva. Ale letitá absence jakéhokoli proevropského a vlastně i prozápadního leadershipu. "Patnáct let máme prezidenty, kteří vlastně pracují protievropsky, místy i protialiančně. Nedisponujeme silnou politickou formací, která by vysloveně táhla Česko prounijním směrem. To vede k tomu, že se veřejné mínění propadlo až do pásma převahy euroskeptických stanovisek. A politická scéna se tomu začala zpětně podřizovat. Je to zhoubná spirála."

Určitým řešením je podle Gabala právě propojení TOP 09, KDU-ČSL a STAN a jejich společná kandidatura v dalších volbách. Reakce na návrh jsou ale zatím nejednoznačné. Zatímco například předseda TOP 09 Miroslav Kalousek souhlasí, předseda Starostů Petr Gazdík integrační nadšení brzdí. "Namísto proklamací a vzletných slov bych teď uvítal férovou spolupráci na parlamentní půdě," říká předseda STAN.

Je tady ovšem ještě jedna − méně vzletná − motivace k integraci. Všichni šéfové významných sociologických agentur, se kterými jsem mluvil, se shodují, že by ani jedna ze jmenovaných stran nemusela příště do sněmovny samostatně vůbec projít," varuje Gabal.