Za nápad vyhlásit předčasné volby − a potom z nich vyjít vinou vlastní neobratnosti v kampani s menšinovým kabinetem − si může britská premiérka Theresa Mayová sama a členům vlastní strany slíbila, že co pokazila, se pokusí napravit. Co si však počít s vlnou, kterou přinesla řada rostoucích odhalení o sexuálních skandálech a zneužívání žen z pozice moci?

Když si na hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina začala jedna herečka či modelka za druhou stěžovat, k čemu je nutil pod slibem nové anebo výhrůžkou zničení dosavadní kariéry, nemělo to s britskou politikou nic společného. Jenže uprostřed týdne ohlásil svou rezignaci britský ministr obrany Michael Fallon s tím, že se před sedmnácti lety dopustil jednání, které je "pod úrovní standardů vyžadovaných v ozbrojených silách". Oním jednáním měl být opakovaný dotek kolena jedné novinářky BBC. Podle té však důvodem ministrovy rezignace nejspíše nebude pouze její koleno, což podpořilo dohady, že se Michael Fallon poroučel co nejdříve, než na veřejnost proniknou jeho další, možná závažnější aféry.

Pro Mayovou je odchod byť jednoho ministra masivní problém. Po Westminsteru kolují zvěsti, že Fallonův případ nemusí být jediný a že ostudná odhalení se mohou týkat několika desítek poslanců a půltuctu ministrů. Tady jsme u druhého důvodu, proč má nyní premiérka ze samých problémů těžkou hlavu. Dosavadní ministr obrany patřil k pilířům její vládní sestavy, mimo jiné dokázal při jakékoli aféře předstoupit před naléhající novináře a zklidnit atmosféru. Teď je pryč a s ním i důležitý prvek stability mezi zastánci různých verzí brexitu.

Obezřetně opečovávaná vnitřní rovnováha vlády je nyní otřesena. Stalo se to v týdnu, kdy vláda vedla jeden z dalších střetů o to, jak zachovat co nejvíce diskrétnosti při jednání o brexitu. Jeden velký prohrála, když ji parlament prostřednictvím soudu přiměl přistoupit na to, že Dolní sněmovnu nelze z jednání o brexitu vyřadit.

Nyní se vláda dostala do defenzivy, když labouristé léta zapomenutou procedurou zatlačili na vládu, aby vydala analýzy dopadů, které bude mít odchod z EU na britskou ekonomiku. Mluvčí ministerstva pro brexit se musel inspirovat slavným sirem Humphreym, když dokázal říci: "Bereme hlasování parlamentu i jeho práva vážně. Zároveň ministři mají jasnou povinnost neuvolnit informace, pokud by jejich zveřejnění nebylo ve veřejném zájmu." Co platí pro ministry, neplatí pro britský Národní ústav hospodářských a sociálních studií. Tato nezávislá výzkumná instituce nyní zveřejnila svůj odhad, že každá rodina ve Spojeném království v důsledku rozhodnutí o brexitu letos přijde o pět set liber.