Brněnský Ústavní soud v krátké době už podruhé ztížil přístup veřejnosti k informacím. Poté co v červenci po stížnosti společnosti ČEZ řekl, že informačnímu zákonu nepodléhají veřejné firmy, pokud v nich stát nemá sto procent akcií, nyní podobně omezil možnost získávat informace o platech úředníků placených z veřejných peněz.

Na Ústavní soud se obrátilo 23 vedoucích odborů zlínského magistrátu, kterým se nelíbilo, že jejich zaměstnavatel poskytl podle zákona o svobodném přístupu k informacím přehled o výši jejich platů spolku Právo ve veřejném zájmu. Podle úředníků tím bylo zasaženo do jejich soukromí. A podle ústavního soudce Jana Musila byla jejich stížnost oprávněná, byť právo na informace je zakotveno v ústavě. "Žádné základní právo není absolutní. Když dochází k jejich kolizi, musí se každý jednotlivý případ zvlášť posoudit," uvedl Musil.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.