Už dlouho moc neřešíme čas, kdy jsme připojeni k internetu. Naopak chvilky, kdy jsme "off-line", jsou čím dál vzácnější a atypičtější. Digitální identita je automatickou součástí skoro celé populace vyspělých i rozvíjejících se zemí a množství dat, která náš svět produkuje, překonává exponenciální předpovědi prognostiků. A to horečka zvaná internet věcí ještě ani zdaleka nekulminuje.

Všechna data odrážející reálný svět je nutné zaznamenat či vygenerovat, zpracovat a uložit. Ani jeden krok se neobejde bez kvanta polovodičových součástek, především bez paměťových čipů všeho druhu. Poptávka se vymyká představivosti. Průměrný chytrý mobil − a takových se vyrobí ročně stamiliony − má dnes operační paměť, která by nedávno stačila solidně vybavenému notebooku. Jeho úložiště je sice menší, než na jaké jsme zvyklí z počítačů, ale zato je kompletně polovodičové, žádné mechanické součástky v něm samozřejmě nejsou. Ostatně koupit dnes počítač bez SSD, tedy extrémně rychlého úložiště z paměťových čipů, je buď znakem extrémně osekaného rozpočtu znemožňujícího užít si největší inovace posledního desetiletí, nebo projevem krátkozrakosti. Paměťové čipy jsou v serverech zpracovávajících big data i méně nápadných zařízeních, bez nichž by ale on-line svět nefungoval. Hlad po pamětech je dnes neukojitelný.